Subscribe
Barcelona se opět stala dějištěm násilností v síti metra, což je opakovaný problém, který zřejmě nemá trvalé řešení.
26. ledna došlo k hromadné rvačce na nádraží Trinitat Vella, při níž byli nejméně dva lidé zraněni nožem, což znovu vyvolalo kritiku vedení veřejné bezpečnosti ve městě.
Tento incident, který se přidává k dlouhému seznamu násilných útoků a potyček ve veřejné dopravě, odráží alarmující situaci, která se zdaleka nezlepšuje, ale naopak zhoršuje.
Minulou neděli kolem 6:40 ráno byli uživatelé metra svědky rvačky mezi dvěma skupinami lidí, kterou zřejmě vyvolal pokus o loupež. Zranění, dvě osoby, které byly pobodány, byly rychle ošetřeny záchrannými týmy a převezeny do nedaleké nemocnice.
Skutečnost, že oběti nepodaly stížnost, však ukazuje na nebezpečnou normalizaci násilí ve městě, jako by občané již neočekávali, že policie nebo ochranka metra budou jednat efektivně.
Nejedná se o ojedinělou událost. Zprávy ukazují, že počet útoků v barcelonském metru exponenciálně vzrostl, což je trend, který se zdá být přímým důsledkem špatného politického řízení.
Bezpečnostní problém v Barceloně nabral ještě vážnější podobu. Pracovníci ostrahy metra, kteří by měli sloužit jako první linie ochrany cestujících, byli nuceni vyhlásit stávku kvůli špatným pracovním podmínkám a nedostatečné podpoře ze strany úřadů.
Jen několik dní před tímto posledním incidentem odvolali bezpečnostní pracovníci stávku poté, co dosáhli dohody, která jim umožnila nosit osobní obranné spreje.
Barcelona, kdysi vzorové město z hlediska bezpečnosti, se nyní zmítá v chaosu, mimo jiné kvůli nedbalé politice veřejného pořádku. Obyčejní občané nesou hlavní tíhu nečinnosti politických představitelů na městské i regionální úrovni.
Administrativa barcelonského starosty Jaumeho Collboniho projevuje naprostou lhostejnost k bezpečnostním problémům, které město sužují. Zdá se, že priority jeho administrativy jsou zaměřeny spíše na ideologické záležitosti, jako je podpora separatistické politiky, než na řešení skutečných problémů, které obyvatele Barcelony trápí.
Stejně tak se ukázalo, že vláda Generalitatu vedená Salvadorem Illou není schopna zajistit bezpečnost svých občanů. Namísto provádění účinných kontrolních a bezpečnostních politik se Generalitat soustředil na prosazování svého separatistického programu, aniž by bral v úvahu dopady tohoto zanedbávání na každodenní život občanů. Nebezpečí v barcelonském metru i v ulicích není ojedinělým problémem; je součástí širšího modelu špatného řízení, které podkopává bezpečnost v celém regionu.
Tím však problém nekončí. V zemi, kde místní orgány nejsou schopny vymáhat dodržování zákonů, padá odpovědnost také na ústřední vládu. Prezident Pedro Sánchez a jeho administrativa se na tomto debaklu podílejí. Místo toho, aby se Sánchez a jeho spojenci soustředili na zajištění bezpečnosti a blahobytu Španělů, projevili alarmující lhostejnost vůči krizi v místech, jako je Barcelona.
Nedostatečná spolupráce mezi španělskou centrální vládou, Generalitatem a barcelonskou radnicí je odrazem institucionálního selhání, v jehož důsledku jsou občané bezbranní.
Sánchezova politika, která upřednostňovala spojenectví se separatistickými stranami před obranou jednoty Španělska, způsobila, že se mnohé regiony země, zejména Katalánsko, dostaly do chaosu. Nejenže separatismus získává na síle, ale občané jsou také opouštěni a nesou důsledky nedostatku bezpečnosti.
V Barceloně se toto zanedbání stalo kritickým problémem. Občané se již necítí bezpečně ve svém vlastním městě a metro, které by mělo být dostupným a bezpečným dopravním prostředkem pro všechny, se stalo místem neustálého rizika. Neschopnost úřadů omezit násilí odráží všeobecné selhání systému veřejné bezpečnosti v Katalánsku.