Větrná energie je již dlouho základním prvkem strategie Evropské unie pro boj proti změně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů.
V říjnu 2023 oznámila EU ambiciózní plán pro větrnou energii, který slibuje, že povede k výraznému růstu odvětví větrné energie v Evropě. Tento plán byl s nadšením přijat ochránci životního prostředí a rostoucím počtem zastánců obnovitelných zdrojů energie a je považován za významný krok směrem k udržitelné budoucnosti díky možnému pozitivnímu dopadu na přechod k čistšímu energetickému systému.
Změna klimatu je jednou z nejnaléhavějších výzev současnosti a Evropská unie si stanovila cíl stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální, ale k dosažení tohoto ambiciózního cíle je nezbytné snížit závislost na fosilních palivech a zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie. Větrná energie je jednou z hlavních možností, jak snížit emise uhlíku a podpořit udržitelnost, a plán, který EU představila v říjnu 2023, stanoví pro odvětví větrné energie řadu klíčových cílů. Mezi hlavní body patří výrazné zvýšení instalovaného výkonu větrných elektráren v Evropě do roku 2030, a to i prostřednictvím výstavby nových větrných parků na pevnině i na moři.
Plán navržený Evropskou komisí zahrnuje významné investice do výzkumu a vývoje s cílem zvýšit účinnost větrných turbín a vyvinout nové související technologie. Aby bylo možné vyrovnat se s výkyvy větrné energie, plán zahrnuje rozšíření a zlepšení evropských elektrických sítí. Takový urychlený rozvoj větrné energie by měl vést také k vytvoření tisíců pracovních míst v odvětví obnovitelných zdrojů energie. Plán rovněž zahrnuje opatření k účinné recyklaci větrných turbín po skončení jejich životnosti, čímž se dále snižují jinak nevyhnutelné dopady na životní prostředí.
Zvýšením kapacity větrné energie EU sníží emise skleníkových plynů a významně přispěje k boji proti změně klimatu. Rozvoj odvětví větrné energie vytváří ekonomické příležitosti, od výroby větrných turbín až po jejich instalaci a údržbu, což významně rozšiřuje příslušné průmyslové odvětví. Větrná energie pomáhá diverzifikovat zdroje dodávek energie a snižuje závislost na fosilních palivech, proto nové investice do výzkumu a vývoje směřují do tohoto odvětví a přispívají k rozvoji obnovitelné energie. Nárůst větrné energie přispívá k zajištění větší energetické bezpečnosti v EU a konečně snižuje závislost na dovozu fosilních paliv, který bude s přibývajícími lety a růstem odvětví elektrické energie, zejména v oblasti automobilového průmyslu, stále více omezován.
Pokud však není rozvoj větrných elektráren správně řízen, může mít negativní dopady na životní prostředí, například ztrátu stanovišť pro volně žijící živočichy, a proto je důležité pečlivě zvážit umístění a plánování větrných elektráren. Rozvoj odvětví větrné energie vyžaduje značné investice, a proto bude EU čelit finančním výzvám, aby ustála hospodářský dopad tohoto technologického růstu. Plánování a výstavba větrných elektráren vyžadují úzkou spolupráci mezi členskými zeměmi a může vzniknout napětí v souvislosti s rozdělením nákladů a přínosů, protože elektrická síť bude muset být také odpovídajícím způsobem aktualizována, aby zvládla větrnou energii definovanou jako „přerušovanou“, což povede k dalším investicím do infrastruktury.
Plán Evropské komise však představuje významný krok směrem k udržitelné budoucnosti a k dosažení tolik žádoucího ekologického přechodu. Ambiciózními cíli v oblasti rozvoje větrné energetiky, investicemi do výzkumu a vývoje a závazkem snížit emise uhlíku Evropská unie dokazuje své odhodlání bojovat proti změně klimatu. Je však důležité řešit problémy spojené s tímto přechodem, jako jsou dopady na životní prostředí a finanční otázky. Při správném plánování a spolupráci mezi členskými zeměmi by tento plán mohl představovat úspěšný model pro rozsáhlé zavádění větrné energie na celém světě.
Alessandro Fiorentino