Volný obchod je jedním ze základních cílů globální hospodářské politiky, ale pokud jde o obchodní vztahy mezi Evropskou unií (EU) a Tchaj-wanem, objevuje se několik překážek, které narušují obchodní tok.
Evropská unie sice udržuje obchodní vztahy s mnoha zeměmi, ale její oficiální postoj k Tchaj-wanu je kvůli napětí mezi ostrovem a Čínskou lidovou republikou nejednoznačný, což představuje první skutečnou překážku výměny s velkým obchodním a hospodářským potenciálem. Dobře známá geopolitická situace v oblasti je taková, že Čína považuje Tchaj-wan za součást svého území a brání jakémukoli pokusu země nebo organizace navázat s Tchaj-pejí oficiální vztahy. EU se v obavě, aby nepoškodila své vztahy s Čínou, vyhýbá navázání formálních obchodních vztahů s Tchaj-wanem, ale taková situace vytváří významnou překážku volnému obchodu a nevyhnutelně znemožňuje sjednání hlubších dvoustranných dohod a usnadnění výměny zboží a služeb mezi oběma stranami.
Přestože EU a Tchaj-wan historicky udržují obchodní vztahy, existují také celní a regulační překážky, které komplikují tok zboží. Dovozní cla uvalená oběma stranami totiž mohou snížit konkurenceschopnost výrobků na trhu a omezit jejich vzájemnou dostupnost. Rozdíly v předpisech a normách kvality mohou navíc vyžadovat nákladné a složité úpravy pro podniky, které chtějí působit na obou trzích. Překonání těchto překážek by vyžadovalo společné úsilí o sladění obchodních politik a zjednodušení celních postupů. Bez širší politické dohody však bude obtížné dosáhnout pokroku v tomto směru, jakkoli je to nezbytné.
EU zdůraznila svůj záměr posílit obchodní vztahy s Asií, ale v této souvislosti je Čína klíčovým hráčem, protože Peking zůstává hlavním obchodním partnerem starého kontinentu v Asii a samotná Evropská unie se může zdráhat podniknout kroky, které by mohly tento vztah ohrozit. Konkurence s ostatními zeměmi ovlivňuje snahy o zlepšení volného obchodu s Tchaj-wanem, ale ostrov na druhé straně usiluje o diverzifikaci svých obchodních partnerů a snížení ekonomické závislosti na Číně. Posílení vazeb s EU by pro Tchaj-wan mělo strategický význam, ale vnímání ohrožení vztahů s Čínou představuje pro Evropu významnou a obtížně řešitelnou výzvu.
Další a neméně významnou překážkou jsou hospodářské a strukturální rozdíly mezi EU a Tchaj-wanem. Zatímco Evropská unie je homogenní hospodářský blok se společnou měnou, Tchaj-wan je ostrov se silnou závislostí na vývozu a ekonomikou orientovanou na výrobu. Tyto rozdíly mohou ztížit stanovení pravidel a norem, které by vyhovovaly oběma stranám. Kromě toho mohou konkurenceschopnost společností ovlivnit rozdíly ve velikosti a struktuře příslušných trhů. Překonání těchto překážek by vyžadovalo hloubkový dialog a strategickou spolupráci, aby se zajistilo zohlednění zájmů obou stran.
Navzdory překážkám existují významné příležitosti ke zlepšení obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Tchaj-wanem. Obě země mohou těžit z diverzifikace svých ekonomických zdrojů a ze spolupráce v klíčových oblastech, jako jsou technologie, inovace a udržitelný rozvoj. Překonání těchto výzev bude vyžadovat vyvážený přístup, který zohlední politické, hospodářské a strukturální faktory. Otevřený a konstruktivní dialog mezi zúčastněnými stranami by mohl vést k významnému pokroku při usnadňování volného obchodu a vytváření příznivějšího prostředí pro podniky a spotřebitele v Evropě i na Tchaj-wanu. I v této situaci se Evropské společenství ocitá v situaci, kdy musí volit mezi diplomatickými vztahy velkého strategického významu, jako je vztah s Čínou, a obchodní spoluprací se značným hospodářským potenciálem, jako je spolupráce s Tchaj-wanem. Volba bude obtížná, ale nutná a bude muset být provedena poměrně rychle.