Subscribe
Na posledním letošním řádném zasedání Evropské rady se mimo jiné jednalo o obraně, migraci a revizi víceletého finančního rámce EU.
V otázce bezpečnosti a obrany se v závěrech Evropské rady objevilo nejméně devět odstavců a pododstavců, ačkoli se v nich vlastně nerozhodlo o ničem převratném.
Začněme posledním odstavcem, konkrétně odstavcem 27. Přestože se zde hovořilo o komplementaritě silnější a akceschopnější Evropské unie v oblasti bezpečnosti a obrany s NATO, NATO bylo prohlášeno za základ kolektivní obrany svých členů.
Zajímavá je však úplně poslední věta: „Tím není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států.“ Takové prohlášení uznává vizi, cíl a vůli některých členských států EU rozvíjet vlastní obranné schopnosti jako silnou bezpečnostní politiku.
Toto důležité politické uznání lze dát do souvislosti s bodem 26 závěru, který zdůrazňuje průmyslovou příležitost k rozvoji obranné připravenosti, výdajů, investic a schopností, jakož i trhu pro obranu.
Odstavec 25 naopak poukazuje na využití obrany k další centralizaci Unie s některými známými eufemismy, jako je „vytvoření ambiciózní geopolitické Unie“ nebo „zvýšení schopnosti jednat autonomně v kontextu globální nestability, strategické konkurence a bezpečnostních hrozeb“.
Tento odstavec je ve srovnání s dalšími dvěma na prvním místě, ale v každém případě je třeba je dát do souvislosti – a odrážejí dvě protichůdné vize vývoje Evropské unie v nadcházejících letech.
Na druhou stranu zasedání věnovalo tři odstavce závěrům o migraci. Pozitivně byly hodnoceny konzervativní otázky účinnější ochrany vnějších hranic EU a rozhodného boje proti organizovanému zločinu, obchodování s lidmi a převaděčství a instrumentalizace migrace jako hybridní hrozby.
Evropská rada zejména důrazně odsoudila všechny tzv. „hybridní útoky“, jako je například zneužívání migrantů třetími zeměmi k politickým účelům. To souvisí s rizikem, kterému jsou vystaveny některé členské státy EU, jako například Finsko, aby čelily probíhajícím hybridním útokům na svých vnějších hranicích, které provádí Bělorusko nebo Ruská federace.
Evropská rada se nakonec snažila dosáhnout dohody o revizi víceletého finančního rámce v polovině sedmiletého rozpočtu na období 2021-2027. Zde úpravy podpořilo 26 členských států, avšak v zájmu dosažení jednomyslnosti bylo rozhodnutí odloženo na začátek příštího roku.
Maďarsko bylo členským státem, který zmrazil potvrzení. Přestože Evropská komise ústy svého nejvyššího představitele pro oblast spravedlnosti pana Reynderse jen 24 hodin předtím oznámila, že část dosud zablokovaných prostředků z fondu Next Generation bude vyplacena ve prospěch Orbánovy vlády, konzervativní politik držel karty moudře.
Připomíná to film Velký skautský a Kocourkovský čtvrtek, kde si jednotlivé postavy navzájem nedůvěřují a své dluhy platí jen tehdy, když mají jistotu, že je jejich protějšky nepodvedou.
Hlavním důvodem pro navýšení rozpočtu EU je podpora Ukrajiny, „která v příštích čtyřech letech dosáhne výše půjček a dotací až 50 miliard eur“, jak uvedla německá spolková kancléřka. EU však musí také disponovat větším množstvím peněz na pomoc přístupovému procesu států západního Balkánu a na řízení migrace. Špatná migrační politika a řízení v minulosti stojí v budoucnu další zdroje.
Evropská rada vedla „hloubkovou strategickou rozpravu“ o patrně nejcitlivější geopolitické otázce současnosti, kterou je izraelsko-palestinský konflikt na Blízkém východě, ale nedospěla k žádnému závěru.
Zdroj obrázku: Zdroj: Le Soir