Subscribe
Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) a otázky týkající se její schopnosti zajistit dodržování lidských práv při operacích, kterých se účastní, se opět dostaly do centra pozornosti poté, co společné vyšetřování novinářů z několika zemí odhalilo údajně hrubé chování bulharské pohraniční stráže.
Navzdory změnám v čele agentury, k nimž došlo počátkem loňského roku po dalším skandálu, a slibům nového vedení, že obnoví důvěryhodnost, novinářské vyšetřování odhalilo, že praktiky protěžování pokračují za tiché spoluúčasti úředníků agentury a Evropské komise. Aby Bulharsko dosáhlo svého cíle, kterým je vstup do schengenského prostoru volného pohybu, „dobrovolně“ se zavázalo, že se zapojí do pilotního projektu na posílení vnějších hranic EU.
„Výsledky jsou vynikající,“ prohlásila evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Závěry vyšetřování jsou však jiné: ukázalo se, že rekordní počet nelegálních překročení hranic bulharsko-tureckou pohraniční stráží byl nelegálními návraty, které doprovázelo bezprecedentní násilí bulharské policie vůči migrantům. Sofie však oficiálně nemá žádné údaje o těchto případech. Bití, slovní útoky, odebírání osobních věcí, obtěžování policejními psy a vyhrožování střelnými zbraněmi nebo dokonce střelbou – to vše prý patří do arzenálu bulharských pohraničníků, kteří jsou odhodláni zbavit statistiky nelegálních migrantů.
Zaměstnanci agentury Frontex se drží dál od „horkých“ oblastí na bulharské hranici
Podle šetření Balkan Investigative Media Network (BIRN) a Deutche Welle, z něhož cituje RADOR, jde o obvinění, která vznesl vůči bulharským kolegům zaměstnanec interního úřadu agentury Frontex pro základní práva (FRO) v anonymní zprávě podané na základě vyšetřování, které provedl vlastním jménem v roce 2022.
Podle zprávy jsou migranti a uprchlíci bez ohledu na to, kde se nacházejí – v Asii, severní Africe nebo na Blízkém východě -, pohraniční stráží nazýváni „Talibánci“, je jim vše odebráno a v některých případech na ně útočí psy a dokonce na ně střílí, aby jim zabránili v nelegálním příchodu na území EU. Ačkoli se tvrdí, že tyto praktiky jsou velmi rozšířené, neexistují žádné důkazy, protože migrantům nejsou snímány otisky prstů a jejich údaje nejsou dokumentovány. Kromě toho se pracovníci Frontexu údajně drží dál od „horkých míst“ na bulharské hranici, aby se vyhnuli oficiálnímu hlášení takových případů, tvrdí autor anonymní zprávy, kterou konzultovali novináři, kteří se zúčastnili vyšetřování.
Z dokumentů, které získali, vyplývá nejen to, že ministerstvo vnitra v Sofii nenašlo žádné důkazy o „neetickém chování “ podřízených na hranicích. Interní zprávy a komunikace agentury Frontex naopak údajně ukazují, že bruselští úředníci „přivírali oči“, přestože o problému věděli. A zakrývání problémů došlo tak daleko, že se v celém tom „hustém “ komunikačním systému „ztratilo“ dítě. Jedná se o případ z prosince 2022, který zůstal doposud nevyřešen.
Úřad pro základní práva Frontexu oficiálně oznámil centrále Frontexu ve Varšavě beze stopy zmizení chlapce, kterého dva příslušníci Frontexu zadrželi v lese na tureckých hranicích a předali bulharské pohraniční policii. S největší pravděpodobností mohl být „nelegálně přemístěn a odvezen z bulharského území bulharskými zaměstnanci“, uvádí se ve zprávě FRO. Ve stejném roce se další nezletilý – tentokrát se ho vyšetřovatelům podařilo vypátrat – dostal do uprchlického centra v Sofii, kde chtěl požádat o azyl. Patnáctiletý Syřan, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity, novinářům vyprávěl, že místo toho, aby byl informován o svých právech, byl odveden do budovy, která připomínala „vězení“. Později v noci byl spolu s dalšími lidmi naložen do nákladního auta a odvezen k turecké hranici.
„Donutili nás jít až k plotu, na kterém byly kamery.“ Když jsme prošli plotem, byl tam jakýsi kanál… a my jsme se jím museli proplazit. Zatímco jsme se plazili, oni mlátili lidi. Měl jsem u sebe 20 leva (měna používaná v Bulharsku) a řekl jsem jim: „Vezměte si všechno, co mám, jen mě nebijte. Všechno mi vzali a bili mě do zad a do hlavy,“ tvrdí patnáctiletý chlapec.
„Takzvané násilné odstrkování s vysokou mírou násilí nebo jiným nelidským a ponižujícím zacházením je běžnou praxí bulharské pohraniční policie,“ uvádí se v závěru oficiální zprávy FRO za roky 2022-2023.
Bulharsko má „příkaz „, co musí udělat, aby bylo přijato do Schengenu, a plní ho „ze všech sil a s vážným porušováním lidských práv“, říká ředitelka Centra právní pomoci „Hlas v Bulharsku“ Diana Radoslavová. Přítomnost agentury Frontex v Bulharsku se od začátku roku 2022 zintenzivnila v rámci společné operace Terra. Ministerstvo vnitra v Sofii oznámilo, že v letech 2022 a 2023 bylo na území státu zabráněno celkem 330 000 „pokusům o nelegální vstup „. Ředitelka programu pro uprchlíky a migranty Bulharského helsinského výboru Ileana Savova však tvrdí, že by tomu bylo jinak: podle dostupných údajů za rok 2022 došlo k více než 5 200 nuceným návratům, kterých se zúčastnilo 87 647 osob.
„Na základě našich zdrojů a pravidelných analýz tvrdíme, že tyto osoby byly zadrženy na území země. Nemluvíme tedy o nuceném vstupu, ale o návratu, neformálním návratu,“ vysvětlila. „Všichni víme, jak se tomu říká: push-back.“
Bulharské ministerstvo vnitra obvinění odmítlo a uvedlo, že v průběhu času docházelo pouze k ojedinělým případům navracení nelegálních migrantů. Na druhou stranu bylo sankcionováno i několik případů porušení etických pravidel, celkem pět, zjištěných v prvních deseti měsících roku 2023. Tisková služba ministerstva vnitra v Sofii uvedla, že pohraniční policie a její nové vedení „netoleruje případy zneužívání a násilí vůči nelegálním narušitelům hranic a každý signál, který obsahuje dostatečné informace k prověření, je včas analyzován a vyšetřován“.
Výměna vedení agentury Frontex po obvinění z porušování lidských práv
Vedení agentury Frontex bylo vyměněno v březnu 2023 poté, co Evropský úřad pro boj proti podvodům odhalil, že agentura porušila pravidla týkající se lidských práv, když se v Řecku a na Maltě dopustila násilného odmítnutí. Bývalý ředitel Fabrice Leggeri, který byl vyslechnut v Evropském parlamentu po skandálu s násilným odmítnutím ve Středozemním moři, na svou obhajobu uvedl, že nařízení EU z roku 2014 o ostraze hranic je nejasné a že agentura nemůže nic dělat, když vláda členského státu tvrdí, že nedochází k porušování lidských práv.
„Je mi líto, ale v systému Evropské unie, pokud národní vláda, pokud ministr pošle dopis řediteli agentury EU a řekne, že vše bylo v souladu se zákonem, nemohu říci, že vám nevěřím,“ řekl Leggeri v roce 2020, jak cituje EUObserver.
Zdá se, že ani nový ředitel Frontexu, generál Hans Lejtens, během jednoho roku od svého jmenování o této záležitosti se svými bulharskými kolegy nejednal. Alespoň takový je závěr vyšetřování BIRN, který vychází z toho, co uvedla tisková služba Frontexu: záležitost byla předána řediteli a je projednávána na schůzkách vedení Frontexu se zástupci členských států. „v případě potřeby“. Bulharsko se spolu s Rumunskem dobrovolně účastní pilotního projektu EU na zlepšení řízení migrace, který předpokládá konsolidaci hranic a zrychlené azylové řízení pro osoby, jimž byl azyl zamítnut.
„Všechny činnosti v rámci tohoto pilotního projektu,“ zdůrazňuje Evropská komise (EK) v příloze dohody z června 2023, „musí být prováděny při plném respektování práva EU a základních práv, zejména zásady nenavracení.“
Šéf Frontexu – Úřadu pro dodržování lidských práv – Jonas Grimheden nadále varuje před údajným nátlakem a nadměrným používáním síly ze strany bulharské pohraniční policie. Novinářům BIRN řekl, že své obavy často vznáší ve správní radě Frontexu, v níž je zastoupena i Evropská komise. A to v době, kdy agentura Frontex obdržela četná hlášení o „vážných incidentech “ na bulharských hranicích v první polovině loňského roku. Evropská komise nicméně Bulharsku blahopřeje a vítá úsilí úřadů v Sofii (a Bukurešti) zabránit nelegálním migrantům ve vstupu do EU a podporuje „naprosto nezbytné rozhodnutí “ o přijetí obou zemí do Schengenu.