Subscribe
Podle údajů zveřejněných agregátorem průzkumů Realclearpolling má Donald Trump v tuto chvíli stále náskok před svou novou soupeřkou, současnou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou.
Hovoříme o náskoku +1,2 %, což je však tenčí číslo, než jakého dosáhl „Donald“ po televizním duelu s prezidentem Bidenem.
Harrisovou v současné době čekají tři komplikované měsíce, během nichž bude mít nelehký úkol přesvědčit demokratické voliče, aby ji vzali do Bílého domu, tentokrát jako hostitelku domu.
LÍBÁNKY V BÍLÉM DOMĚ Přesně o to jde, o líbánky mezi kandidátkou Harrisovou a demokratickými voliči po Bidenově ústupu.
Prezidentovo rozhodnutí dokončit své funkční období, ale nekandidovat v příštích volbách, skutečně vdechlo světu demokratů nový život a vytvořilo jednotu, která se v posledních měsících projevovala pouze v nátlaku na Bidena, aby hodil ručník do ringu.
Kamala Harrisová tedy v současnosti prožívá své zvláštní líbánky, ale jakmile skončí, bude si muset udržet podporu voličů, aby předstihla republikánského kandidáta.
V tuto chvíli se čeká na televizní debatu, která, jak magnát doufá, proběhne co nejdříve.
Trump se konfrontace na videu rozhodně nebojí, zvláště po zvučném výprasku, který uštědřil Bidenovi při posledním televizním setkání, od něhož se odvíjelo hnutí, které vedlo prezidenta k opuštění kandidatury ve prospěch jeho viceprezidentského kandidáta.
ČERVENÁ DEBATA „Opravdu nevím, co řekl na konci té věty, a myslím, že to ani nevěděl.“ „Nevím,“ řekl Biden.
Takto vtipkoval Donald Trump na konci televizního duelu 27. června poté, co byl debakl prezidenta Bidena zřejmý milionům Američanů.
Právě ve studiu CNN vsadil prezident Biden na pokračování své politické kariéry.
Tam měl občanům Spojených států dokázat, že je schopen kandidovat a dokončit druhé funkční období.
To vše při snaze překonat gaffy a chování, které v posledních měsících vyvolávaly dojem muže příliš starého na to, aby usedl do Oválné pracovny.
Po celých 90 minut prezident bohužel promarnil svou příležitost a nedokázal se vymanit z provazů, ke kterým ho Trump přinutil.
Bohužel nepřesné odpovědi (někdy bez většího smyslu) pronášené chraplavým, nakřáplým hlasem přivedly demokraty do úzkých, protože už nebyli schopni zastavit prezidentův úpadek a hlasy – z mnoha stran – volající po jeho odstoupení.
GOOFS AND POLLS K tíži Bidenovy kampaně a k podněcování tlaku na svět Dems nebyl jen střet v televizi.
V následujících dnech totiž Biden nadále upadal do řady hloupostí a rozporů, které stále více přiživovaly debatu a dodávaly argumenty vnitřní frontě dem. volající po razantním kroku zpět.
Zatímco na summitu NATO ve Washingtonu Biden nazval ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského „Putinem“, mezi demokraty sílily hlasy na podporu Harrisovy podpory.
Jako by to nestačilo, na tiskové konferenci Biden s odkazem na svou dvojku hovořil o „viceprezidentu Trumpovi“.
Pak tu byla aféra „černocha“, výraz, kterým prezident v rozhovoru pro Black Entertainment Television (BET) označil ministra obrany Lloyda Austina, aniž by si vzpomněl na jeho jméno. Silný tlak na ústup proto přišel od těch, kteří byli Bidenovými historickými spojenci, jako jsou členové strany Nancy Pelosiová nebo bývalý prezident Barack Obama.
Postoje, které se spojily se zdrcujícími údaji z průzkumů veřejného mínění, které rovněž přiměly kongresmany a některé senátory k výzvě k odstoupení z prezidentského klání.
STOP FONDŮM Rozhodnutí o odchodu, sdělené během několika minut a zveřejněné na X téměř současně se sdělením jeho štábu, zřejmě nepřišlo ani tak na nátlak prezidentovy rodiny nebo na radu lékaře, ani proto, že by Bidena zviklala možnost, že by ho porazil magnát GOP.
Jedinou skutečnou překážkou, která se ukázala jako nepřekonatelná, bylo zřejmě zablokování darů.
Velcí sponzoři kampaně totiž použili jediný nástroj, který měli skutečně v rukou, aby ovlivnili rozhodování úřadujícího prezidenta: zavřeli kohoutky s financováním.
Mnozí z nich se rozhodli stáhnout své finanční přísliby, protože již neměli zájem financovat kampaň, která byla stále více odsouzena ke katastrofě.
Po Bidenově ústupu a podpoře jeho zástupkyně Kamaly Harrisové se financování vrátilo a živí organizační mašinérii demokratické prezidentské volební kampaně, což dává tušit sílu investorů v této chvíli.
POTÍŽE PRO DONALDA Jakým potížím musí v současné době čelit magnát se změnou kandidáta demokratů?
Jaké překážky stojí na cestě do Oválné pracovny?
Jistě, Trumpova kampaň se bude muset přeorientovat.
Nebude se již muset potýkat s „ospalým Joem“ – přezdívkou, kterou Trump Bidenovi před časem dal -, ale s mladým a velmi aktivním, energickým a připraveným kandidátem, který má za sebou působení na nejvyšší úrovni v amerických institucích.
Kandidátem, který je velmi schopen se v televizním duelu odrazit a proti němuž by rozmáchlé řečnické strategie, obchodní značka magnáta, nejenže nefungovaly, ale mohly by být v mnoha různých ohledech kontraproduktivní.
Stačí se zamyslet nad tím, jak popularitu, kterou Trump získal po bombovém útoku na Butlera, s ochotou používat rétoriku mučedníka a vykupitele, pošramotily už po týdnu kroky demokratů a kandidátky Kamaly Harrisové.
RETORIKA SNA Trump bude muset soupeřit s „rétorikou snu“, amerického snu, který ztělesňuje kandidátka Harrisová.
Jestliže na jedné straně on, Donald, představuje ekonomický úspěch a možnosti velkopodnikatele, na straně druhé Harrisová, dcera bojovníků za občanská práva, právnička, bývalá okresní prokurátorka San Franciska, specializující se na případy spojené se sexuálním násilím na nezletilých, bývalá generální prokurátorka Kalifornie, od roku 2017 senátorka a nakonec viceprezidentka, představuje osobní příběh černošské kandidátky na nejvyšší křeslo v zemi.
S tímto pozadím je vůlí nové kampaně Dem mobilizovat celou řadu kategorií, na které měl Biden apelovat, ale které byly nyní ohroženy.
Mladí lidé, černoši, Hispánci a mnozí zklamaní politikou: právě tyto lidi chce Harris přivést k volbám a zaměřit se přitom na velmi ožehavá a polarizující témata s otázkami, jako jsou potraty a imigrace.
Témata, v nichž se postoje obou kandidátů nemohou více lišit. Z JEDNÉ STRANY ATLANTIKU NA DRUHOU Samozřejmě, že volby v USA jsou událostí, kterou pozorně sledují evropské kanceláře a instituce EU.
Zejména proto, co z nich vyplývá pro roli USA v Atlantické alianci a na mezinárodní šachovnici.
Vzhledem k tomu, že hlavní prvky nestability, jako je válka mezi Ruskem a Ukrajinou nebo izraelsko-palestinský konflikt, nabývají na závažnosti, je na této straně Atlantiku stále větší zájem o debatu mezi kandidáty a o to, jakou roli budou USA hrát v zahraničí.