fbpx

Osobnosti přítomné a nepřítomné na Trumpově inauguraci

Politika - 27 ledna, 2025

Den inaugurace 20. ledna 2025 byl pro konzervativce a nejvýznamnější mezinárodní představitele pravicových stran a hnutí velmi důležitým datem. Den inaugurace nového amerického prezidenta Donalda Trumpa totiž přilákal několik osobností pravice a konzervativního světa a ponechal na vedlejší koleji jiné vůdce a mezinárodní instituce, které mají k magnátovi a jeho týmu méně blízko. PŘÍTOMNÍ LIDÉ
Pro přítomné lídry bylo v tuto chvíli důležité vyslat 47. prezidentovi Spojených států vzkaz absolutní blízkosti. Mezi nimi byl i argentinský prezident Javier Milei: právě jeho nápad založit „internacionálu konzervativců“ – jak v posledních dnech připomněly různé tiskové orgány – možná na popud Trumpova prezidentství. Naprosto pozoruhodná byla přítomnost italské premiérky Giorgie Meloniové, jediné evropské vedoucí představitelky, která byla v USA přítomna. Italská premiérka hned po ceremoniálu zveřejnila video (které okamžitě převzala všechna americká média), kde vysvětlila smysl své přítomnosti. Meloniová hovořila o Itálii a jejích úzkých vztazích se Spojenými státy, jakož i o přání posílit toto pouto v tak výjimečné mezinárodní době. Meloniho pohled se jistě upírá na světový trh, ale také na válku na prahu Evropy a mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla s druhým funkčním obdobím magnáta nabrat na obrátkách. Zatímco italský premiér byl jediným evropským lídrem, který se slavnostního ceremoniálu zúčastnil, nechyběli ani zástupci konzervativních a pravicových stran starého kontinentu. Patřil mezi ně předseda Reformní strany Nigel Farage a spolupředseda Afd Tino Chrupalla, stejně jako Španěl z Voxu Santiago Abascal. Chyběl – ačkoli byl na seznamu hostů – maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko však zastupovala europoslankyně Kinga Gálová. Hojně zastoupena byla také delegace evropských konzervativců. ECR totiž zastupovali – kromě odstupujícího předsedy Meloniho – prezident Mateusz Morawiecki, vedoucí AUR George Simion, Francouzka Marion Maréchalová a za Itálii opět Antonio Giordano a Carlo Fidanza. EVROPA, VELKÝ ABSENTÉR
Nepřítomnost vedoucích představitelů velkých evropských zemí rozhodně nezůstala bez povšimnutí. Premiérka Meloniová se stále více konfiguruje jako prostředník Trumpa a jeho administrativy v Evropě. Role, která není zanedbatelná (a především nelehká), pokud si vzpomeneme na jedno z témat, které magnát ve svém projevu zmínil a které evropské kanceláře sledují nejpozorněji. Řeč je samozřejmě o snaze zavést cla na obchod se zahraničím (oznámení již přišlo s 25% cly na Mexiko a Kanadu od 1. února). Téma, které Meloniové leží na srdci nejen kvůli její roli na evropské scéně, ale především proto, že samotné Itálie by se takové opatření vzhledem k jejím úzkým obchodním vazbám na USA silně dotklo. Z hlediska evropských institucí hovořila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o tom, že chce vůči USA zachovat „pragmatický“ přístup. Dodala, že neexistují integrovanější ekonomiky, než jsou ekonomiky USA a Evropy.

OTÁZKY A SCÉNÁŘ
Kromě prohlášení o imigraci nebo kontrole Panamského průplavu a Mexického zálivu bude v příštích měsících záležet na tom, jak se nová americká administrativa postaví ke stabilizaci konfliktu v Gaze, kterou inicioval bývalý prezident Biden. Ale také to, kolik se podaří udělat pro ukončení nepřátelských akcí na Ukrajině. Ostatně mezi velkými absentéry na ceremoniálu nelze opomenout ukrajinského prezidenta Zelenského, který magnátovi pouze pogratuloval prostřednictvím sociálních sítí. Přestože se ve svém projevu o Ukrajině nezmínil, zůstává tato otázka v centru zájmů USA. Už jen proto, že Trump prohlásil, že tuto otázku dokáže vyřešit do 24 hodin. Prohlášení, které již bylo v posledních týdnech degradováno, ale které chtěl Trump připomenout prohlášením, že se chce s Putinem setkat co nejdříve. Z pohledu Evropské unie prezidentka von der Leyenová prohlásila, že území Ukrajiny musí zůstat suverénní a že národ musí sám rozhodnout o své budoucnosti. Jedná se o ústřední téma, které bude v nadcházejících měsících velmi důležité pro agendy evropských kanceláří, zejména v souvislosti s kroky, které hodlá na cestě k řešení konfliktu učinit nový americký prezident.