Subscribe
Dne 11. prosince 2024 zveřejnilo Generální ředitelství pro vnitřní politiku Evropského parlamentu studii o statistických údajích o osobách se zdravotním postižením, kterou si již dříve vyžádal Výbor pro zaměstnanost a sociální věci v tomto počátečním stavu volebního období 2024-2029.
Podle studie přibližně 7,2 % osob ve věku 16 let a více žijících v soukromých domácnostech uvedlo těžké zdravotní postižení a přibližně 19,6 % středně těžké zdravotní postižení. Po sečtení obou procent lze odhadnout, že míra zdravotního postižení v Evropské unii dosahuje téměř 30 procent. Studie zahrnuje jako těžké zdravotní postižení omezení zraku, sluchu a chůze, ale ve svém rozsahu ignoruje omezení řeči.
Rozdělení podle členských států ukazuje, že definice osob se zdravotním postižením se v jednotlivých zemích velmi liší. Na samém vrcholu je Lotyšsko, které považuje 34 % své populace za osoby s nějakou formou postižení, zatímco Bulharsko je na posledním místě s pouhými 10 %. Zejména v případě těžkého zdravotního postižení je na vrcholu Španělsko s 10 procenty obyvatel, kteří jsou považováni za osoby v takto obtížné situaci, a na konci je opět Bulharsko s 2,2 procenty.
Osoby se zdravotním postižením žijící v ústavech představují 0,7 až 0,8 procenta obyvatel Evropské unie. Tento nízký podíl je v souladu s obecným trendem k tzv. deinstitucionalizační politice.
Pokud jde o vzdělávání, děti s oficiálním rozhodnutím o zvláštních vzdělávacích potřebách představovaly přibližně 4,2 procenta, i když mezi členskými státy existují velké rozdíly. Opět můžeme pozorovat výrazný rozdíl, pokud porovnáme jednotlivé národy: v Lotyšsku je ve speciálním vzdělávání více než 15 procent nezletilých, zatímco v Lucembursku toto číslo nedosahuje ani 1 procenta.
Přibližně 22,2 % mladých osob se zdravotním postižením ve věku 18-24 let předčasně ukončilo školní docházku ve srovnání s 8,4 % mladých osob bez zdravotního postižení. V Rumunsku je tento ohromující podíl vyšší než 65 procent, následuje Maďarsko se 46 procenty.
Co se týče trhu práce, rozdíl v zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v Evropské unii v roce 2023 činil 22 %. Zaměstnáno je přibližně 51 procent osob se zdravotním postižením, což je výrazně méně než míra zaměstnanosti 73 procent osob bez zdravotního postižení. Evropská sedmadvacítka opět představuje rozdílnou situaci, přičemž Česká republika zaměstnává téměř 67 procent osob se zdravotním postižením na samém vrcholu a Bulharsko sotva 27 procent.
Kvótní systémy pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením neexistují ve skandinávských a pobaltských zemích; v těch, kde existují, se kvóta pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením pohybuje od 3 % do 6 %.
Na druhé straně 28,8 % osob se zdravotním postižením žije v riziku chudoby nebo sociálního vyloučení, zatímco u osob bez postižení je to 18 %. Členským státem s nejvyšším rizikem chudoby nebo sociálního vyloučení u osob se zdravotním postižením je Estonsko (38 procent, tj. více než třetina z celkového počtu); nejnižší riziko představuje Slovensko (13 procent).
Invalidní důchod pobíralo přibližně 5,3 procenta osob ve věku 16 až 64 let, ale mezi členskými státy jsou velké rozdíly; na prvním místě je Estonsko s 13 procenty a Belgie s 12 procenty, zatímco Řecko a Slovinsko nabízejí méně než 2 procenta. Je zajímavé, že průměrné procento osob pobírajících invalidní důchod je nižší než procento osob deklarujících těžké zdravotní postižení.
Pokud jde o digitální dovednosti, 81,2 % osob se zdravotním postižením používá internet, zatímco u osob bez zdravotního postižení je to 93,4 %. Nejvíce osob se zdravotním postižením využívá internet v Irsku (úctyhodných 100 procent), na opačném konci spektra se nachází Bulharsko (53 procent).
Zdroj obrázku: Evropská komise, zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování