Premiérka Giorgia Meloniová 26. dubna s vděčností oznámila, že se papež František zúčastní zasedání G7, které bude věnováno umělé inteligenci. Jedná se o mimořádnou událost. Ještě nikdy před tímto setkáním – které se bude konat v Apulii, v Borgo Egnazia, od 13. do 15. června – se Svatý otec nezúčastnil takového setkání mezi velikány země. Bergogliova intervence se uskuteční na výjezdním zasedání G7, které je otevřené i pro pozvané země, nejen pro členy Kanady, Francie, Německa, Japonska, Itálie, Spojeného království a Spojených států amerických.
Žhavým tématem je umělá inteligence, která – jak premiér v dlouhém projevu upřesnil – může představovat velkou příležitost, ale také úskalí, pokud není řízena svědomitě a uvědoměle. Papež František zopakuje poselství, které Svatý stolec nese již několik let, a sice poselství o algoreticismu. Termín, který má objasnit, že etika musí být v algoritmu obsažena od nejranějších fází návrhu a že ústřední místo v mezinárodním diskurzu musí zaujímat pouze a výhradně lidský faktor.
Společnost Cisco System podepsala Římskou výzvu k etice umělé inteligence
V roce 2020 vyhlásily Papežská akademie pro život a nadace RenAIssance „Římskou výzvu k etice umělé inteligence“, skutečný pakt pro globální etiku týkající se nových technologií. Veřejné i soukromé subjekty byly a jsou požádány, aby se přihlásily k certifikaci etického přístupu k UI. Dne 23. dubna se v této souvislosti podepsala – po slavných IBM a Microsoftu v předchozích letech – společnost Cisco System, zastoupená generálním ředitelem Chuckem Robbinsem, který zdůraznil, jak umělá inteligence radikálně mění náš svět a zároveň přináší obrovské příležitosti, ale i nové výzvy. Společnost Cisco již téměř 40 let buduje sítě, které propojují lidi a organizace po celém světě, a nyní se podle slov svého generálního ředitele zaměřuje na budování kritické infrastruktury a bezpečnostních řešení, která budou pohánět revoluci umělé inteligence.
Pokud jde o zásady Římské výzvy, Robbins se domnívá, že jsou v souladu s hlavním přesvědčením společnosti Cisco, že technologie musí být postaveny na základech důvěry na nejvyšší úrovni, aby podpořily inkluzivní budoucnost pro všechny. Dokument podpořili i zástupci jiných náboženství, například židé a muslimové, a také dnešní ministerstvo pro digitální transformaci.
Dokument
28. února 2020 uspořádala Papežská akademie pro život konferenci „RenAIssance. Za umělou inteligenci zaměřenou na člověka“, která vyvrcholila podpisem „Římské výzvy k etice umělé inteligence“. Dokument, jak již bylo zmíněno, předpokládá, že nové technologie je třeba chápat jako nástroje, které mohou rychle a s velkou pečlivostí plnit zvláštní úkoly. Uvažuje také o tom, jak umělá inteligence změnila každodenní život a všechny běžně prováděné činnosti.
Giorgia Meloniová: „Italské předsednictví G7 hodlá tuto cestu prosazovanou Svatým stolcem posílit.
Giorgia Meloni k oznámení účasti Svatého otce na zasedání G7 v Borgo Egnazia poznamenal, že červnové zasedání G7 se bude zabývat tím, co mnozí považují za největší antropologickou výzvu této doby, totiž nástupem umělé inteligence.
Podle italského premiéra se jedná o technologii, která může přinést velké příležitosti, ale skrývá v sobě i obrovská rizika, která nevyhnutelně ovlivňují globální rovnováhu. Premiér proto dále vysvětlil, že všichni aktéři G7 (včetně hostů zasedání) se budou muset zavázat k novým mechanismům řízení, aby vytvořili umělou inteligenci, která vždy postaví člověka do centra diskurzu.
Bod, který nelze ignorovat. Lidský faktor proto zůstává opěrným bodem, kolem kterého musíme stavět. Meloni dále jasně řekl, že žádnou akci, ať už preventivní nebo masivní, nemůže provést jednotlivec, ale že k dosažení cíle je nutná spolupráce a součinnost záměrů.
V tomto smyslu se s odkazem na „Římskou výzvu k etice umělé inteligence“ zastavila u cesty, kterou vyvinul Svatý stolec, aby konkretizoval koncept algoretiky, tj. aplikace etiky na algoritmy. Dále uvedla, že cílem italského předsednictví G7 je zaměřit pozornost na cestu, kterou inicioval Svatý stolec, a zajistit, aby se dostala co nejdále za hranice; to znamená, aby všichni političtí představitelé, kteří se zasedání účastní, měli velmi jasný přístup k tomu, co dokument vyjadřuje. Přítomnost papeže Františka proto posiluje poselství, které chce být předáno, a především také umožňuje otevřenou a důležitou debatu, která by mohla vést k obnovení spolupráce v této oblasti.
„Papež František se na zasedání G7 v Apulii zúčastní informační schůzky
Meloni také vysvětlil, že se jedná o rekordní, historický zásah, neboť je to poprvé, kdy je zaznamenána přítomnost papeže na zasedání G7. Je to důležitá výzva, která, jak opakovaně zdůraznila, může skutečně umožnit vytvoření „etického a kulturního regulačního rámce pro umělou inteligenci“.
Na závěr ještě jednou upozornění na zásadní význam lidského faktoru v každé oblasti činnosti. Prezident použil citát svatého Jana Pavla II., který ve svém slavném projevu k OSN řekl: „Politická činnost, národní i mezinárodní, pochází od člověka, je vykonávána prostřednictvím člověka a je pro člověka.
Umělá inteligence v červnových volbách do Evropského parlamentu
Tím se dostáváme k nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu. Několik dní před akcí v Borgo Egnazia půjdou evropští občané k volbám (pro Italy 8. a 9. června). Tyto dvě věci, ačkoli spolu zdánlivě nesouvisí, jsou si blízké, a to nejen časově, neboť jedním z velkých témat, kterým se politici věnují, jsou právě nové technologie, zejména umělá inteligence.
V tomto ohledu je v programu navrženém stranou Fratelli d’Italia, kterou vede Giorgia Meloni, pro nadcházející volby ve čtrnáctém bodě uvedena podrobná analýza týkající se posouzení dopadů. FdI má několik cílů, kterých chce dosáhnout na národní i evropské úrovni. Za prvé, jak již uvedl sám premiér, existuje nařízení týkající se dopadu, který může mít tento typ technologie na člověka a vést k jeho marginalizaci. Aby se tomu předešlo, navrhuje strana zřídit evropskou kontrolní místnost, jejímž úkolem by bylo „řídit politické a sociální změny způsobené nástupem umělé inteligence“, a to jednoznačně s cílem prozkoumat rizikové faktory a zabránit ohrožení pracovních míst a základních lidských práv.
Kromě toho hodlá FdI vyčlenit finanční prostředky, aby bylo možné zřídit „společný pól výzkumu a vývoje technologií umělé inteligence“. Je třeba také dodat, že k větší informovanosti by bylo nutné, opět podle Meloniho strany, „realizovat kampaně na podporu digitální gramotnosti občanů“, masivně pracovat na maximální podpoře podniků, které se zabývají vývojem, výzkumem a zaváděním umělé inteligence. A konečně, jak jsme se dočetli v bodě věnovaném tomuto tématu, bylo by nutné aktualizovat „nástroje na ochranu duševního vlastnictví a autorských práv“ tak, aby byly přizpůsobeny probíhajícím změnám, které zjevně souvisejí s „digitálním pokrokem“.