Subscribe
Směrnice o audiovizuálních mediálních službách ukládá poskytovatelům platforem pro sdílení videí (VSP) určité povinnosti týkající se obsahu.
Patří mezi ně ochrana nezletilých a široké veřejnosti před škodlivým obsahem v pořadech, videích vytvářených uživateli a audiovizuálních obchodních sděleních (AOK).
Kromě toho musí poskytovatelé VSP dodržovat povinnosti týkající se ACC, které kontrolují (uvádějí na trh, prodávají nebo zprostředkovávají), a těch, které kontrolují a nahrávají jiné osoby.
Zejména ACC musí být jako takové snadno rozpoznatelné, takže skryté ACC jsou zakázány; nesmí používat podprahové techniky, znevažovat lidskou důstojnost, způsobovat diskriminaci nebo podporovat chování poškozující zdraví nebo bezpečnost nebo životní prostředí, včetně tabákových výrobků a elektronických cigaret.
ACC pro alkohol nesmí být zaměřeny specificky na nezletilé a nesmí podporovat nemírnou konzumaci.
ACC pro léčivé přípravky dostupné pouze na lékařský předpis jsou zakázány.
A konečně, poskytovatelé VSP musí dále chránit nezletilé před ACC a omezit vystavení dětí ACC pro potraviny a nápoje obsahující tuk, transmastné kyseliny, sůl nebo sodík a cukry (HFSS).
Toto sledování ze strany poskytovatelů VSP je obecně známé jako přístup „dobrého samaritána“, kdy výkon redakční kontroly nad obsahem vytvářeným uživateli nezakládá odpovědnost poskytovatele VSP z důvodu nezákonného obsahu zveřejněného uživateli.
Za účelem splnění těchto povinností monitorovat, degradovat, blokovat, odstraňovat nebo vylučovat obsah mohou poskytovatelé VSP zavést technologické algoritmy pro online filtrování nebo moderování.
V září 2020 zveřejnilo Generální ředitelství pro vnitřní politiky studii o dopadu takových „upload filtrů“.
Technologie automatizovaného filtrování zahrnují: vyhledávání metadat, hashování a fingerprinting; blacklisting; pokročilé techniky pro zpracování přirozeného jazyka; techniky založené na umělé inteligenci pro identifikaci textu nebo obrázků.
Moderování zahrnuje odmítnutí vs. přijetí, úpravu obsahu, komentování, upřednostňování vs. degradování a syntézu.
Filtrování může být centralizované prostřednictvím jediné jednotky a/nebo jednotných zásad prováděných v rámci celého VSP, případně decentralizované.
Z časového hlediska může probíhat ex ante (před zpřístupněním obsahu ve VSP) nebo ex post.
Pokud probíhá poté, co příjemce vznese problém s obsahem, je reaktivní; může však být i proaktivní.
Filtrační systémy používají jako metodiku pravděpodobnost; proto je možné, že dojde k chybám, které připustí nezákonný obsah nebo degradují hodnotný obsah.
Základní pravda, která je základem algoritmu, však umožňuje lidskou odpovědnost a kontrolu.
Aby se minimalizoval účinek chyb, měly by algoritmy zahrnovat mechanismy odvolání a nápravy (napadnutelné filtrování vs. nenapadnutelné).
Aby byly reálné, měli by být tvůrci obsahu informováni o existenci algoritmů, o tom, jak fungují, a případně o tom, že jejich vlastní obsah byl ovlivněn.
Kromě toho by měli být o existenci a způsobu fungování použitých filtračních technologií informováni také koncoví uživatelé.
Dobrá regulace filtrování musí rovněž zohlednit situaci menších subjektů, které buď z ekonomických a/nebo technologických důvodů nemohou mít stejný přístup k automatizovaným filtračním algoritmům. Čtyři soudní rozhodnutí na evropské úrovni, z nichž tři vydal Soudní dvůr Evropské unie a jedno Evropský soud pro lidská práva, potvrdila přístup „dobrého samaritána“: mezi prvními třemi je rozhodnutí Google-Španělsko z roku 2014, rozhodnutí Ziggo z roku 2017 a nejzajímavější je rozhodnutí Glawischnig-Piesczek z roku 2019, které potvrdilo přípustnost soudních příkazů nařizujících poskytovatelům odstranění a zablokování nezákonných informací.
Čtvrtým rozhodnutím je rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Delfi z roku 2015, v němž byl estonský časopis potrestán za to, že neodstranil projevy nenávisti na internetu.
Vyvstávají otázky, zda by poskytovatelé VSP měli jít dále, než striktně vyžaduje směrnice o audiovizuálních mediálních službách, například degradovat obsah, který není protiprávní.
To otevírá prostor pro svévolnou libovůli.
Není třeba vidět, že hranice těchto povinností uložených právem EU se svobodou projevu je velmi tenká a šedá.
Zdroj obrázku: Zdroj: Riverside