Subscribe
Mezi témata, o nichž se v Evropském parlamentu diskutuje, patří dlouholetý příběh ruských víz pro Evropu, který někteří považují za nový platný útok na Kreml, zatímco pro jiné je to zbytečný rozmar, který by mohl být škodlivý pro všechny.
Na neformálním setkání evropských ministrů zahraničí, které je podle Financial Times naplánováno na tento týden, by mohla být formulována nová pravidla, která by ruským turistům zabránila obcházet úplné zákazy, které již v některých zemích platí.
Od roku 2007 již existuje dohoda, která usnadňuje vydávání jednoduchých víz pro ruské občany za účelem cestování do EU, ale některé země východní a severní Evropy by navrhovaly úplný zákaz. Takové řešení však kritizují jiné státy, například Německo, které naopak považuje toto opatření za přehnané a nespravedlivě přísné vůči civilistům, kteří by se nijak neprovinili proti zlotřilým a bojovným rozhodnutím Putina a jeho vlády.
V současnosti platná dohoda umožňuje ruským občanům, kteří mají schengenské vízum, překračovat hranice a cestovat po dobu 90 dnů na území Evropské unie. Tento proud turistů nevyhnutelně denně prochází všemi zeměmi sousedícími s Ruskem na evropské straně, a proto poslední události dostaly země jako Estonsko a Finsko do složité situace a donutily jejich vlády přijmout radikální opatření, jako je úplný zákaz průjezdu pro ruské občany již tento měsíc nebo snížení počtu vydaných víz na 10 % oproti dosud předpokládané kvótě v případě Helsinek.
V současné době je pro mimoevropského turistu k cestě na starý kontinent nutný cestovní pas vydaný v předchozích 10 letech a platný nejméně 3 měsíce po odjezdu z právě navštíveného evropského státu a vízum, o které je třeba požádat na konzulátu nebo velvyslanectví navštívené země. Pokud je vízum vydáno státem, který patří do schengenského seznamu, lze stejný doklad použít k cestování do všech ostatních schengenských zemí bez dalších žádostí nebo postupů. Velká Británie a Irsko, které nejsou součástí schengenského prostoru, vyžadují zvláštní národní víza, a v tomto sporu by proto mohly nezávisle rozhodnout o platnosti svých „vstupních povolení“ pro ruské občany.
Mezi evropské země, které se přiklánějí k přísnějším ruským vízovým opatřením, patří Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko, Polsko a Česká republika. Polsko a pobaltské země ve skutečnosti již od loňského února (měsíc, kdy Putin nařídil invazi svých vojsk na Ukrajinu) uzavřely své hranice pro ruský cestovní ruch a brzy je budou následovat Finsko a Dánsko, zatímco Německo, jak již bylo napsáno, zastoupené Olafem Scholzem by zdůraznilo zbytečnost a nesmyslnost sankcionovat civilní obyvatelstvo tím, že ho vlastně potrestá za probíhající válku.
Několik analytiků sleduje Německo v souvislosti s těmito názory, protože úplný zákaz by mohl nebezpečně ztížit i útěk těch, kteří nikdy nebyli pro válku, kterou jejich národ vedl proti Ukrajině. Proto další hypotéza spočívá v tom, že by se žádost o vstupní doklady do zemí Evropské unie pouze zkomplikovala a prodražila a víza by zůstala v platnosti z humanitárních důvodů a pro disidenty.
Dalším pevným zastáncem neproveditelnosti úplného zákazu ruských víz pro Evropu je Josep Borrell, zástupce pro zahraniční politiku EU, který v rozhovoru pro rakouskou televizní stanici ORF zopakoval, že je proti zákazu, ale že je pro selektivnější politiku.
Autor GWL
The text was translated by an automatic system