Subscribe
V mrazivém Baltském moři se odehrává další kapitola geopolitického sporu mezi Západem a Ruskem. Závažný incident týkající se elektrického kabelu a čtyř telekomunikačních kabelů ve vodách mezi Finskem a Estonskem vyvolal podezření ze sabotáže. Úřady v Helsinkách rychle ukázaly prstem na možnou operaci zaměřenou na kritickou evropskou infrastrukturu.
Podezření se stalo téměř jistým poté, co finská pobřežní stráž zablokovala tanker plující pod vlajkou Cookových ostrovů, který je součástí tzv. stínové flotily Ruska. Tato síť ropných tankerů, jejichž vlastnictví je obtížně dohledatelné, je obviňována z obcházení západních ropných sankcí.
Případ: energetika a komunikace na mušce
Alarm se spustil na Štědrý den ráno, když došlo k přestřižení kabelu Estlink 2, který přivádí elektřinu z Finska do Estonska. O několik hodin později byly poškozeny další čtyři telekomunikační kabely, čímž bylo přerušeno spojení mezi Finskem, Estonskem a Německem. Navzdory poškození se finské vládě podařilo zajistit dodávku elektřiny do Tallinnu z alternativních zdrojů, čímž se zabránilo bezprostřednímu dopadu na obyvatelstvo.
V centru vyšetřování se ocitl tanker Eagle S, který najel na mělčinu poblíž poloostrova Porkkalaniemi. Protože v době zachycení nebyl ukotven, spekuluje se, že kotvy byly použity ke střihu kabelů. Finské úřady vyšetřují, zda spolu těchto pět incidentů souvisí, ale pro mnohé je nyní záměr zaměřit se na kritickou evropskou infrastrukturu jasný. „Na jakékoli narušení budeme rozhodně reagovat,“ prohlásil finský premiér Petteri Orpo a oznámil úzkou spolupráci s Evropskou unií a NATO při řešení hrozeb.
Reakce Evropy a NATO
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a vysoká představitelka pro zahraniční politiku Kaja Kallasová útok odsoudily a označily ruskou „stínovou flotilu“ za „hrozbu pro evropskou bezpečnost“. NATO ústy generálního tajemníka Marka Rutteho prohlásilo, že je připraveno posílit dohled v Baltském moři a zvýšit pomoc nejzranitelnějším členským státům.
Tento incident přichází jen několik týdnů po další sabotáži v severní Evropě: v listopadu byly přerušeny dva telekomunikační kabely mezi Dánskem a Švédskem, přičemž podezření, že je má na svědomí čínská loď Yi Peng 3. Peking veškerá obvinění popřel a odmítl žádosti švédských orgánů o spolupráci.
Strategická úloha Baltského moře
Baltské moře zůstává klíčovým centrem pro energetickou a digitální bezpečnost Evropy. S rozšiřováním NATO v regionu a rostoucím tlakem na Moskvu se sabotáže stávají novou zbraní v hybridním konfliktu. Útok na podmořské kabely znamená narušení komunikace, energie a dat životně důležitých pro vlády, podniky a občany.
Napětí se neomezuje pouze na Baltské moře. Smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu vyprší 31. prosince, což vytváří novou nejistotu. Rakousko, Slovensko a Maďarsko, klíčové země pro distribuci ruské energie v Evropě, riskují, že se stanou politickými a strategickými cíli ve scénáři rostoucí polarizace.
Naléhavost společné strategie
Zranitelnost evropské infrastruktury již není jen technickou otázkou, ale politickým problémem strategického významu. Útoky na podmořské kabely a tlak na dodávky energie vyžadují koordinovanou reakci členských států EU a NATO.
Je třeba investovat do technologií pro sledování, zvýšit přítomnost námořnictva a diverzifikovat strategie, aby se zabránilo tomu, že jediný útok izoluje celé regiony. Ochrana energetických kabelů a sítí není jen otázkou národní bezpečnosti, ale stability celého kontinentu. Evropa a Severoatlantická aliance čelí bezprecedentní výzvě: zajistit bezpečnost neviditelné, ale životně důležité infrastruktury ve stále sofistikovanějším prostředí hybridní války. Pokud je sabotáž v Baltském moři zábleskem toho, co by se mohlo stát ve větším měřítku, je čas jednat.