Subscribe
Giorgia Meloniová nadále usilovně hájí reformu premiérského systému, která je významnou změnou, jež má za cíl změnit italskou institucionální strukturu.
Giorgia Meloniová je přesvědčena, že daná reforma řeší chybu v systému, neboť zabraňuje tomu, aby prezident republiky musel při sestavování vlády zastávat roli náhradníka, pokud není k dispozici jasná většina. „Chtěla jsem reformu,“ řekla Meloniová a zdůraznila, že je odhodlaná tuto iniciativu prosazovat navzdory kritice a parlamentnímu napětí.
Reforma premiérského úřadu, kterou navrhuje Meloni, je založena na několika základních motivacích, mimo jiné na snaze zajistit větší politickou stabilitu. Současný systém totiž často nutí prezidenta republiky přímo zasahovat do sestavování vlád, protože ve volbách není jasná většina. To vedlo k situaci, kdy prezident republiky, který je ústavním garantem, musel „vstoupit do politické arény“, čímž podle Meloniho ohrozil svou funkci garanta.
Meloni tvrdil, že s premiérstvím se role prezidenta republiky vrátí k té, kterou předpokládá ústava: pověří ho sestavením vlády na základě indicií politických sil, aniž by musel vládu vybírat v případě politického patu. „Svoboda volby vlády,“ trvá na svém Meloni, „není v ústavě stanovena s výjimkou případů, kdy politické síly nevyjadřují většinu.“
Podrobnosti o reformaci
Přímá volba premiéra:
Cílem této změny je posílit demokratickou legitimitu hlavy vlády, která bude volena přímo občany.
Posílení pravomocí premiéra:
Premiér bude mít větší výkonné pravomoci, včetně možnosti odvolávat ministry, čímž se zvýší stabilita a efektivita výkonné moci.
Zachování pravomocí prezidenta republiky:
Reforma sice posiluje roli předsedy vlády, ale zachovává zaručené pravomoci prezidenta republiky, včetně kontrasignace a práva vracet zákony parlamentu k posouzení ústavnosti.
Meloniová zopakovala, že tyto změny neoslabují funkce hlavy státu, ale naopak podle ní reforma zaručí, že prezident republiky již nebude muset přímo zasahovat do politiky, což mu umožní zachovat si nestrannou roli a ústavní záruky.
Reforma premiérského úřadu je součástí širšího politického kontextu, v němž se Meloni snaží najít rovnováhu mezi různými silami v Evropě. Na jedné straně stojí Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, na straně druhé Marine Le Penová, vůdkyně francouzského Národního shromáždění. Meloni nadále zastává vyvážený postoj, vyhýbá se otevřenému zaujímání stran a trvá na tom, že je třeba nejprve vytvořit politickou většinu a teprve poté rozhodnout o jménech vedoucích představitelů.
Italský premiér také v nedávné době několikrát odpověděl na dotazy občanů, které se týkaly například justice, boje proti daňovým únikům a zahraniční politiky. Zopakoval postoj Itálie k válce na Ukrajině a zdůraznil, že Itálie nesmí použít zbraně na ruském území a že je zároveň důležité posílit obranu Ukrajiny, aby se ruská hrozba nepřiblížila západním zemím, jak se často obávají geopolitičtí analytici.
Reforma premiérského úřadu představuje ambiciózní pokus o řešení některých chronických problémů italského politického systému. Jestliže na jedné straně slibuje větší stabilitu a jasnější odpovědnost vlády, na straně druhé vyvolává, zejména ze strany opozice, obavy týkající se rovnováhy moci a demokracie, která by naopak mohla být posílena. Veřejná debata a parlamentní diskuse budou mít zásadní význam pro výsledek této reformy a její dopad na politickou budoucnost Itálie. Giorgia Meloniová je i nadále odhodlána provést reformu, kterou mnozí označují za klíčovou i pro zbytek Evropy, a věří, že dokáže zlepšit spravovatelnost země, aniž by ohrozila demokratické základy Italské republiky.
Alessandro Fiorentino