Subscribe
V posledních 15 letech se odborníci stále více obávají, že
Itálie zažívá stále zřetelnější a znepokojivější klimatickou proměnu. Podle „Klimatického indexu 2025“, který vypracovala společnost Sole 24 Ore na základě údajů společnosti 3B Meteo, jsou změny zaznamenané za posledních 15 let ve 107 italských hlavních městech známkou nyní již konsolidovaného trendu: zesílení extrémních klimatických jevů, neustálého zvyšování teplot a radikální změny sezónního cyklu.
Zvyšování teplot a nárůst tropických nocí
Jedním z nejvýznamnějších aspektů, na které studie upozorňuje, je výrazný nárůst teplot, zejména ve městech severní Itálie, kde se denní průměr zvýšil o 2,4 °C ve srovnání s rokem 2010. Tomuto nárůstu odpovídá i výrazný nárůst počtu tzv. tropických nocí, kdy minimální teplota neklesá pod 20 °C: dnes je jich zaznamenáno téměř 80 ročně, zatímco před patnácti lety jich bylo 44. Rok 2024 se ukázal být nejteplejším rokem od předindustriální éry, který vyvrcholil historickou vlnou veder mezi 8. a 15. srpnem, jež zasáhla zejména Pádskou kotlinu a centrální oblasti, kde maxima přesáhla 35 °C. Vlny veder, definované jako období nejméně tří po sobě jdoucích dnů s teplotami nad 30 °C, se jen na severu zvýšily z 9 v roce 2010 na 17 v roce 2024, což představuje celkem více než 52 dnů extrémních veder.
Extrémní vedra také ve střední a jižní Itálii
Výjimkou není ani střední a jižní Itálie. Za posledních 15 let se průměrný počet vln veder za rok zvýšil ze 13 na 20. Výrazně se zvýšil počet extrémních veder, tedy dnů, kdy teplota přesáhne 35 °C: na jihu se zvýšil z 6,4 na 17,6 epizod za rok, zatímco ve středu z 6,8 na 19,3 epizod. To, co bylo dříve na severu vzácným jevem, se nyní stalo častým jevem, a to více než 11 epizod extrémních veder ročně ve srovnání s méně než 2 epizodami v roce 2010.
Stále mírnější zimy a přetrvávající anticyklony
Dalším zřejmým důsledkem klimatických změn v Itálii je mírnější zima. Počet chladných dnů s maximálními teplotami pod 3 °C se dramaticky snížil: na severu země klesl průměrný počet dnů za rok z 28 v roce 2010 na pouhých 5 v roce 2024. V posledních dvou zimách nebyla v Pádské nížině zaznamenána žádná sněhová pokrývka. K anomální klimatické situaci dále přispívá častější výskyt anticyklonálních období. Tato období, která se vyznačují absencí deště, větru a mlhy, způsobují stagnaci vzduchu a větší přetrvávání znečišťujících látek. V současné době je v italských hlavních městech v průměru více než 70 po sobě jdoucích dnů „klidného vzduchu“: Na severu je to 92 dní, ve středu 70 a na jihu 50 dní.
Vydatnější srážky a časté záplavy
I přes pokles srážek, pokud jde o počet deštivých dnů, se jejich intenzita zvyšuje. Prší méně často, ale když už prší, jsou to prudké srážky, které se koncentrují do několika hodin a mají ničivé následky. Povodně jsou proto stále častější. Mezi nejnovější a nejvýznamnější případy patří záplavy v Emilii-Romagně ve dnech 17.-19. září 2024, kdy napršelo přes 360 mm srážek, z nichž 285 spadlo za pouhých 24 hodin, a záplavy ve dnech 19.-20. října, kdy během šesti hodin spadlo množství vody rovnající se dvěma třetinám průměrného měsíčního úhrnu srážek. Na konci října zasáhly Val di Cecina také přívalové deště, které během několika hodin dosáhly více než 100 mm. Zarážející byla událost z 13. listopadu v sicilském Giarre, kde během pouhých 12 hodin spadlo přes 500 mm srážek.
Naléhavost adaptace
Tyto údaje ukazují znepokojivý obraz Itálie. Četnost a intenzita extrémních jevů zásadně mění klimatickou geografii země, což si vynucuje potřebu stále důraznějších strategií přizpůsobení a zmírnění dopadů. Od přizpůsobení městských infrastruktur až po ochranu území a správu vodních zdrojů jsou instituce povolány reagovat na mimořádnou situaci, která již není pouze environmentální, ale také sociální a ekonomická. Měnící se klima již není vzdálenou hypotézou: je to nová realita, se kterou se Itálie – a celý svět – musí vypořádat.
Alessandro Fiorentino