Subscribe
Ve dnech 20. až 22. září se v Madridu konala akce „Advancing Freedom“, kterou pořádala nadace New Direction Foundation s cílem zapojit konzervativní think-tanky a intelektuály do vytváření společné vize budoucnosti Evropy.
Na akci vystoupila řada hostů, ale v popředí zájmu byla základní témata. Konference se odklonila od tradičního formátu panelových diskusí a podpořila otevřené debaty mezi účastníky, kteří si mohli nezávisle vybrat, do kterých diskusí u kulatého stolu se zapojí.
Tyto debaty přinesly množství návrhů a poznatků, které by mohly posloužit jako základ pro komplexní konzervativní program v zásadních otázkách, které ovlivňují budoucnost Evropy, jako je vzdělávání, regulace, zahraniční politika a hospodářství. Tyto návrhy vzešly ze sbližování různých národních kultur a místních potřeb, které spojuje společný soubor hodnot, v jejichž rámci je třeba působit.
Samozřejmě se konala i tradiční setkání, například debata mezi libertariánským autorem Yaronem Brookem a národně-konzervativním akademikem Jamesem Orrem. Diskuse poukázala na společné rysy i rozdíly mezi oběma ideologiemi a posloužila jako cenný základ pro budoucí spojenectví, která budou mít v evropských volbách v roce 2024 zásadní význam pro prosazování svobody. Následně tato debata podnítila širší rozhovory v průběhu celé konference a mnozí z nich se zamýšleli nad tím, jak mohou think-tanky spolupracovat na vytvoření soudržnějšího středopravicového hnutí v Evropě. Bylo by vhodné, aby každá evropská země zřídila alespoň jeden konzervativní think tank, který by zajistil zastoupení těch regionů, které v současnosti nemají dostatečné politické zastoupení.
Panely věnované ekonomice představovaly jedny z nejpodnětnějších diskusí, které se týkaly například tržního hospodářství z různých perspektiv pravého středu, prostředků k dosažení skutečně „volného“ trhu, alternativních přístupů k politice v oblasti klimatu, bezpečnosti a imigračních problémů a snahy o regionální rozvoj z ekonomického i politického hlediska. Jedná se o velmi důležité otázky, které se budou stále více dostávat do popředí a měly by být řešeny dříve, než se stanou plnohodnotnými volebními platformami.
Jedním z obzvláště dojemných momentů byl panel věnovaný vzpomínce na oběti komunismu v Evropě. Střízlivá diskuse osvětlila bolestnou historii zemí, které jsou dnes loajálními členy Evropské unie, mimo jiné Maďarska, České republiky, Slovenska a Polska. Západní historiografie tyto národy příliš často přehlíží. Evropští a američtí hosté, z nichž někteří žili v komunistických nebo autoritářských režimech, zdůrazňovali, že je důležité uznat nelidskost komunismu a všemožně ho stigmatizovat.
Madridská událost nejenže určila morální, etické a kulturní hranice, v nichž se hodlá pohybovat budoucí konzervativní vedení, ale také představila výzvu pro budoucnost ve všech zásadních otázkách. Konzervativci ve Španělsku a v celé Evropě se díky vytváření sítí, zapojování se do rozhovorů o klíčových tématech Evropy a pohledu do budoucnosti staví do pozice jediné skutečné alternativy pro budoucnost kontinentu. Je to klíčový okamžik, kdy je třeba korigovat směr a uvědomit si, že toto je cesta, kterou je třeba jít. V opačném případě hrozí reálná možnost, jak upozornili někteří evropští komisaři, že se Evropa začne tříštit. Oslabená Evropa je přesně to, co si nepřátelé Evropy a Západu přejí.