Subscribe
„Krávy jsou nové uhlí,“ tvrdí celosvětová lobbistická skupina, která se snaží přesvědčit vlády, aby zrušily chovy skotu s odůvodněním, že hnůj je hlavním zdrojem znečištění. FAIRR, která se označuje za skupinu investorů zabývajících se změnou klimatu, vyzývá k vymýcení konvenčního zemědělství, protože jinak vlády nebudou schopny splnit své klimatické cíle a globální oteplování zabije planetu. Skutečným důvodem se však zdá být snaha zavést velkoobjemovou konzumaci syntetického masa.
Iniciativa skupiny investorů není jediná, která se zasazuje o likvidaci konvenčních zemědělských podniků. Tento nový trend si dokonce oblíbili i představitelé Bílého domu. Jedním z nich je prezidentův poradce John Kerry, jehož tvrzení, že zemědělství je zodpovědné za 30 % emisí skleníkových plynů, vyvolalo pobouření amerických farmářů, kterým hrozí, že přijdou o své podniky. V posledních dvou letech se podobné protesty konaly v mnoha zemích, od USA po Srí Lanku, přičemž nejostřejší byly v Evropě, v Nizozemsku. Vláda v Haagu plánuje snížit stavy hospodářských zvířat až o 30 %, aby vyhověla ekologické politice Bruselu, který vyjednává o drakonických předpisech. Tato nařízení nepochybně zasáhnou zemědělce v členských státech EU. Kromě snížení počtu hospodářských zvířat jsou sporné i cíle snížit množství hnojiv, které mohou zemědělci používat, což některé země považují za diskriminační. Výše dotací je rovněž považována za diskriminační.
Evropské zemědělství dostává v posledních letech jednu ránu za druhou. V pandemii Covid trpěla spolu s dalšími odvětvími hospodářství zpožděnými přeshraničními dodávkami a nedostatkem sezónních pracovníků, zažila krize s hospodářskými a sociálními dopady – např. krizi mléka a ovoce a zeleniny -, sucha a jevy a po vypuknutí války se musela vyrovnat s nekalou konkurencí ukrajinského obilí. A to vše v době, kdy nad hlavami zemědělců visí Damoklův meč: nové evropské směrnice o snižování emisí dusíku a metanu.
Nejostřejší protesty se konají v Nizozemsku. Pokračovaly i letos na podzim poté, co vláda oznámila plány na snížení počtu skotu, ovcí, prasat a kuřat v rámci boje proti znečištění dusíkem. Snížení počtu hospodářských zvířat o 30 % je jedním z nejnovějších řešení, s nimiž nizozemská vláda přišla, aby splnila klimatické cíle. V zájmu ochrany přírodních rezervací bude muset zemědělský sektor nést hlavní tíhu snižování emisí skleníkových plynů. Nizozemští zemědělci protestují jednou za několik měsíců od loňského roku, kdy byl Nizozemsku stanoven přísný cíl snížit používání pesticidů v zemědělství, jak požaduje EU. Podle výpočtů odborníků Evropské komise – oficiálně není známo jak – by Nizozemsko muselo snížit množství používaných pesticidů o 65 %, aby dosáhlo cílů společné zelené politiky.
Nizozemsko je po Spojených státech, Německu, Velké Británii a Číně pátým největším vývozcem potravin na světě a podle oficiálních statistik patří k největším znečišťovatelům ovzduší amoniakem a oxidy dusíku v Evropě, z velké části z chovů hospodářských zvířat. Podle analýzy bude muset pro splnění environmentálních cílů zaniknout 50 000 zemědělských podniků. Kabinet Marka Rutteho, jehož ministr bez portfeje je pověřen řízením boje proti amoniaku a oxidům dusíku, však připravil plán na nákup těchto podniků. Podle vlády v Haagu půjde o „největší zemědělskou reformu v historii země“.
Cíle v oblasti snižování pesticidů, o nichž se diskutovalo i v Evropském parlamentu, vyvolaly nelibost některých zemí, které se domnívají, že opět dochází k diskriminaci.
„Na prvním místě v používání pesticidů je například Nizozemsko, které používá 8,8 kg/ha. Rumunsko používá 0,6 kg/ha. Nizozemsko bude muset snížit množství pesticidů o 65 %, takže mu zůstanou přibližně 4 kg/ha. Zatímco Rumunsku při snížení o 35 % zůstane 0,4 kg/ha. Jedná se o diskriminaci a nesprávné použití tohoto snížení pesticidů. Pokud by Nizozemsko snížilo o 4,4 kg a zůstalo na přibližně 4 kg/ha a Rumunsko na 0,4 kg/ha, měli bychom desetinásobný rozdíl. Mezi 4 a 0,4 je obrovský rozdíl. Nemůžete dovolit, aby země používala 10krát více pesticidů než země, která již nyní používá jeden z nejmenších pesticidů v EU. Je to nespravedlivé a Rumunsko to staví do velmi obtížné situace,“ vysvětlila rumunská poslankyně Evropského parlamentu Carmen Avramová, když se o této otázce jednalo v Evropském parlamentu.
Rumunsko neobětuje zemědělství kvůli snižování emisí metanu
Bouřlivě se diskutovalo také o problematice snižování stavů hospodářských zvířat. Bývalý rumunský ministr životního prostředí Tanczos Barna uvedl, že na něj byl vyvíjen „velký tlak“. Většina členských států, včetně Rumunska, nechce kvůli snížení emisí metanu, dusíku a uhlíku vyvraždit všechny své zemědělce, takže jednání jsou tvrdá.
„Spor je ostrý,“ řekl bývalý rumunský ministr životního prostředí na začátku tohoto roku.
Prozatím ne všechny země EU uplatňují evropská pravidla pro kontrolu vlivu emisí dusíku, hnoje a tedy i metanu na životní prostředí. V Rumunsku se kontrolují v zemědělských podnicích při vydání povolení k ochraně životního prostředí bez ohledu na jejich velikost. Toto povolení je naprosto povinné, zejména pokud jsou farmy budovány z evropských fondů. Nová evropská pravidla však budou platit obecně pro všechny, uvedl bývalý rumunský úředník.
Evropští producenti masa, včetně rumunských, již vyjádřili své námitky proti novele směrnice EU o průmyslových emisích (IED) z roku 2010, která jim ukládá přijmout opatření ke snížení emisí metanu a amoniaku. Důvodem jsou rostoucí výrobní náklady.
Mnoho zemědělských podniků by tak spadalo pod tuto směrnici a podléhalo by režimu podobnému jiným velkým průmyslovým zařízením. Zatímco se mluví o tom, jak snížit spotřebu masa a obilných výrobků, Evropská komise našla řešení: domácí cvrččí mouku, ze které lze připravit vše od buchet až po svačinky, a dokonce ji lze přidat i do „masových“ pokrmů. Začátkem tohoto roku Komise povolila vstup na trh EU výrobku z Vietnamu – částečně odtučněného prášku cvrčka, vědecky známého jako„Acheta domesticus“, třetího takového výrobku, který se nachází v mnoha potravinách, které jíme.
Podle statistik vyprodukovaly zemědělské procesy v EU v roce 2020 382 milionů tun ekvivalentu CO2 z celkových čistých emisí skleníkových plynů ve výši 3,13 miliardy tun ekvivalentu CO2. Zemědělství, lesnictví a rybolov se v EU řadí na páté místo, pokud jde o odvětví znečišťující ovzduší skleníkovými plyny, po energetice (23,3 %), dopravě včetně letecké dopravy (23,2 %), domácnostech, obchodu, institucích a ostatních odvětvích (15,4 %) a průmyslu a stavebnictví (12,1 %).
Podle odborníků vznikají při zemědělských procesech tři skleníkové plyny: oxid uhličitý (CO2), metan (CH4) a oxid dusný (N2O). Metan a oxid dusný jsou hlavními skleníkovými plyny vznikajícími v zemědělství, které bylo také největším zdrojem emisí těchto plynů, neboť produkovalo 55,4 % emisí metanu a 80,1 % emisí oxidu dusného v EU. Oba podíly se v posledních třech desetiletích zvýšily. Naproti tomu zemědělství se na znečištění CO2 v EU podílelo pouze 0,4 %, přičemž tento podíl se v letech 1990-2020 nezměnil. Enterická fermentace, tedy kvašení krmiva během trávicích procesů zvířat, je zdrojem emisí metanu a zemědělská půda je zdrojem emisí oxidu uhličitého, metanu a oxidu dusného, ale může také ukládat skleníkové plyny. Emise ze střevní fermentace představovaly 42,9 % všech emisí skleníkových plynů ze zemědělství EU v roce 2020, zemědělská půda se na znečištění skleníkovými plyny ze zemědělství podílela 38,4 % a hospodaření s hnojem 14,8 %.