Polsko v čele Rady EU

1. ledna 2025 začíná polské předsednictví Rady Evropské unie.

Varšava, která přebírá předsednictví od Maďarska, se této role ujímá podruhé v historii, a to po svém předsednictví v roce 2011. Polský semestr se odehrává v kontextu globálních politických a ekonomických výzev, s jasně definovanými prioritami a s hlavním důrazem na bezpečnost. Polská agenda je postavena na jednom klíčovém slově: bezpečnost. Tento pojem je řešen v sedmi klíčových dimenzích: vnější bezpečnost, vnitřní bezpečnost, kybernetická bezpečnost, energetika, ekonomika, potraviny a zdraví. Polsko patří mezi země EU, které investují nejvíce do obrany, a v roce 2025 vyčlení na tento sektor 4,7 % HDP. Jedním z hlavních cílů Varšavy bude posílení transatlantických vztahů. Spolupráce se zeměmi NATO a partnery mimo EU, jako jsou Spojené státy, Velká Británie a Jižní Korea, bude v centru pozornosti. Tento úkol je ještě důležitější s nástupem nové Trumpovy administrativy, což vyžaduje rovnováhu mezi udržováním dobrých vztahů s Washingtonem a zvládáním případných neshod. Ačkoli je Polsko připraveno hrát roli „čestného zprostředkovatele“, která je tradičně spojována s rotujícím předsednictvím, jeho činnost mohou ovlivnit některé vnitřní problémy. Prezidentské volby plánované na květen 2025 mohou odvést pozornost vlády od úkolů EU. Příklady z minulosti však ukazují, že tento souběh lze efektivně zvládnout. Na mezinárodní úrovni představuje rozšíření EU významnou výzvu. Polsko je hlavním podporovatelem Ukrajiny, ale volebně vlivný polský zemědělský sektor se staví proti pozastavení cel na ukrajinský dovoz. Varšava bude muset vyvážit strategickou podporu Kyjevu s vnitřním tlakem na ochranu národních ekonomických zájmů. V oblasti energetiky čeká Polsko složitý přechod. Země, která je historicky závislá na uhlí, se nevyznamenala jako zastánce evropské Zelené dohody. Během předsednictví by se mohlo pokusit přeorientovat diskusi spíše na energetickou bezpečnost než na udržitelnost klimatu. Dalším relevantním tématem je migrační tlak na východní hranici EU, který je živen hybridními útoky z Běloruska a Ruska. Polsko navrhuje zavedení „východního štítu“ (Tarcza Wschód), systému, který kombinuje fyzické bariéry a technologie dohledu s cílem posílit hranice. Tato iniciativa již získala podporu členů NATO, včetně pobaltských států. Polský semestr se shoduje s prvními 100 dny nové Evropské komise, kterou vede Ursula von der Leyenová. Její předsednictví bude zodpovědné za zahájení diskusí o řadě významných legislativních aktů, které budou projednávat Evropský parlament a Rada. Vztahy mezi Varšavou a Bruselem, které se od maďarského semestru zlepšily, usnadňuje spolupráce mezi polským premiérem Donaldem Tuskem a předsedkyní von der Leyenovou. Tato atmosféra spolupráce nabízí příležitost pokročit v řešení složitých dokumentů a nalézt kompromisy, které budou prospěšné pro celou Unii. Polsko je na předsednictví v Radě EU dobře připraveno, neboť proškolilo více než sto diplomatů v oblasti postupů EU. Úspěch předsednictví však nezávisí pouze na Varšavě.

Jak upozorňuje Cordelia Buchanan Ponchzeková z Finského institutu mezinárodních vztahů, i ostatní členské státy musí být připraveny spolupracovat v obzvláště bouřlivém období. Polsko má díky silnému bezpečnostnímu programu a odhodlanému vedení příležitost během svého působení v čele Rady EU trvale ovlivnit dění. Vnitřní a vnější politické prostředí však vyžaduje vyváženost a pragmatismus při řešení složitých výzev a zároveň podporu jednoty a spolupráce v rámci Unie. Polské předsednictví se představuje jako testovací příklad pro budoucnost EU, kde bezpečnost, stabilita a inovace budou hlavními pilíři pro řešení globálních nejistot a upevnění role Evropy ve světě.

Alessandro Fiorentino