Vědí mladí lidé, co jim Evropa nabízí? A co je důležitější, znají svůj vlastní potenciál v evropských záležitostech?
Odpověď na tyto otázky se mnohým možná naskytne na jaře příštího roku.
Od 12. do 19. dubna 2024 se totiž uskuteční Evropský týden mládeže, což je další způsob, jak zapojit mládež do rozhodovacího procesu na evropské úrovni.
Jedním z cílů Komise je totiž právě masivní zapojení mladých lidí, včetně dětí, do aktivního a politického života členských států, počínaje místními poměry a konče vyššími úrovněmi.
Iniciativa, kterou organizuje Evropská komise, se proto koná každé dva roky a jejím cílem je oslovit co nejvíce mladých lidí, aby konfrontace byla, jak jsme již řekli, dynamická a demokratická. Letošní rok také navazuje na odkaz Evropského roku mládeže, který se konal v roce 2022 a v jehož rámci se uskutečnilo více než 13 000 aktivit v 67 zemích.
Debaty, festivaly, výstavy, to jsou různé aspekty této akce, jejímž cílem je analyzovat a vyjádřit rozmanitý svět mladých lidí a hledat správný komunikační klíč, jak navázat kontakt s novými generacemi.
Cílem je bezpochyby chtít zapojit mladé lidi do proaktivního a rozhodovacího procesu, který je zároveň ctnostný a „nakažlivý“, takže se můžeme spolehnout na svěží a nefiltrovaný hlas mladých lidí, kteří se v mnoha případech vyrovnávají se sociální a pracovní realitou, jež vyžaduje jejich samostatnost.
Chtěl bych parafrázovat fotbalový žargon, který je našemu kontinentu tak drahý, jakýsi „dvanáctý muž na hřišti“, tedy faktor navíc potřebný k tomu, aby dal ten správný a účinný impuls k „vítězství ve hře“, i když situace může být znepokojivá.
Cílem je však také naslouchat, zachytit a objevit zvyky, odlišné způsoby myšlení, vášně a nové jazyky generace Z.
A není náhodou, že se letos tato událost uskuteční zhruba dva měsíce před volbami do Evropského parlamentu, které jsou naplánovány na 6. až 9. června 2024 ve všech členských státech.
Zkrátka způsob, jak dětem připomenout, že je důležité být vynalézavými občany, kteří věnují pozornost i těm problémům, které jsou zdánlivě vzdálené každodennímu životu.
Jedním z problémů, s nimiž se Evropské společenství nejčastěji setkává, je bezpochyby „odlehlost“, kterou vnímají sami občané, mladí i staří, od evropských záležitostí. Je to pojem, který je příliš vzdálený, někdy abstraktní a který podle mnohých zřejmě nemá velký vliv na každodenní zkušenost, na kterou jsou zvyklí. A právě tuto mylnou úvahu je třeba co nejrychleji a nejúčinněji přerušit a zahájit změnu kurzu.
Střediska Europe Direct, v tomto konkrétním případě (více než 400 po celé Evropě), mají za úkol právě prostřednictvím front-office služeb, online a aktivit a seminářů přiblížit Evropu občanům tím, že působí jako mluvčí Unie, poskytují podrobné informace a odpovídají na dotazy těch, kteří potřebují podporu Evropy v oblasti práce nebo prostě při cestování či pobytu v zahraničí.
Velmi často se ukazuje, že právě mladí lidé, známí digitální domorodci, jsou špatně informováni o tom, co se děje za hranicemi jejich země. Mladí lidé, převážně školního věku, sice využívají výhod, které Unie nabízí (projekty, exkurze, fondy), ale do informačního a organizačního procesu se zapojují jen okrajově, jsou pasivními příjemci příležitostí určených speciálně pro ně. Totéž lze říci o těch, kteří se rozhodli vstoupit do světa práce, plni velkých očekávání do budoucna, ale málo orientováni v tom, jakou cestou se mají vydat, a především málo informováni o plánech, které jsou na kontinentu připraveny pro ty, kteří mají touhu poznávat a učit se o nových kulturách a nových možnostech.
Naštěstí se však nástroje zavedené Parlamentem a Evropskou radou postupně dostávají do husté sítě mladších generací a začínají splétat vlákna pro participativnější diskurz. Jestliže část mladých lidí, drtivá většina, je stále neinformovaná, ve skutečnosti existují ti, kteří vstupují do multikulturní krajiny s jasnými představami a pevnými cíli a plně představují tu část aktivních občanů, po nichž je na mezinárodní scéně tak velká poptávka. Kdybychom však mladým lidem ve věku 20 až 30 let položili dvě jednoduché otázky týkající se příležitostí, které jim dnes nabízí Evropská unie, a zároveň se zaměřili na očekávání, která mají od samotného Společenství, co by nám odpověděli?
Pravděpodobně proto, že v Evropě je mnoho věcí, na které se můžete těšit. Především větší angažovanost v oblasti životního prostředí (respektování toho, co je uvedeno v agendě 2030, která navrhuje ekologičtější Evropu) a obecného blahobytu, zejména v kritických obdobích, jako je pandemie, kterou jsme nedávno zažili. Podpora míru a solidarity, představa Evropy jako místa, kde mohou lidé žít v bezpečí, které nabízí příležitosti k profesnímu rozvoji a přispívá k širšímu společenství, jež stále více zahrnuje kulturní a genderovou rozmanitost.
A opět se očekává, že Evropa bude i nadále podporovat spolupráci mezi členskými zeměmi, řešit společné výzvy a poskytovat příležitosti pro hospodářský růst a udržitelný rozvoj.“
A kdybychom na druhou stranu, stále v souvislosti s mladými lidmi, kterým chce Komise v rámci svých záležitostí přikládat důležitou specifickou váhu, analyzovali, jaké příležitosti je dnes Evropa schopna mladým lidem poskytnout, téměř jistě bychom se dozvěděli, že Evropa má rozmanitý a dynamický trh práce. Existují programy stáží, stipendia a iniciativy, které usnadňují vstup do profesionálního světa. Volný pohyb v rámci Evropské unie také usnadňuje pracovní mobilitu, která mladým lidem umožňuje bez zbytečné byrokracie prozkoumat příležitosti v různých zemích. Nebo že díky programům mobility, jako je Erasmus+, umožňuje EU mladým lidem studovat, pracovat nebo pracovat jako dobrovolníci v různých evropských zemích. Tyto zkušenosti nejen obohacují kulturní zázemí, ale také poskytují příležitost k učení a osobnímu růstu. Kromě toho se EU zavázala bojovat proti nezaměstnanosti mladých lidí prostřednictvím programů, jejichž cílem je poskytovat dovednosti, odbornou přípravu a pracovní příležitosti. V neposlední řadě se v posledních dnech objevují zprávy o záměru Parlamentu zrušit bezplatné stáže, aby se jich mohl účastnit každý, kdo chce využít pracovní příležitosti. Ale je tomu skutečně tak?
Právě z tohoto důvodu nabývá akce, jako je Evropský týden mládeže, v tomto ohledu zásadní hodnoty. Zaprvé proto, že mladí lidé mohou sami navrhovat, dávat podněty, investovat do vlastních nápadů a dát najevo svůj názor tím, že budou mířit vysoko. Zároveň mohou instituce naslouchat, aby vytvořily společnou nit mezi politikou a občany, přiblížily je k životu komunity a překlenuly propast mezi veřejnými záležitostmi a voliči.
Jedním z cílů této akce, která se koná, jak předpokládáme, dva měsíce před volbami, je nepochybně zapojit mladé lidi do rozhodování a demokratických rozhodnutí a vyzvat stále více občanů, aby se zúčastnili voleb, které jsou základním nástrojem participace. Účast na takovémto typu akce navíc umožňuje poznat a inspirovat se úspěšnými příběhy svých vrstevníků nebo se prostě v příbězích někoho jiného poznat; dozvědět se o všech možnostech, které EU nabízí, a neomezit se pouze na seznámení s programem Erasmus+ (ne náhodou je Itálie na druhém místě mezi zeměmi, které se programu účastní, mezi programy, které mladí lidé využívají nejvíce); diskutovat o tématech, která mohou být člověku obzvláště blízká nebo která se týkají komunity, v níž žije; pochopit význam svého hlasu; zapojit se do konkrétního dialogu s tvůrci politik.
Chcete-li se Evropského týdne mládeže zúčastnit nebo navrhnout svůj vlastní nápad, jednoduše přejděte na Evropský portál mládeže, oficiální internetové stránky Evropské unie, klikněte na vyhrazené tlačítko a přihlaste se nebo se zaregistrujte pomocí svého účtu.