Subscribe
Jedním z velkých úspěchů summitu G7, který se konal 13.-15. června v Apulii pod italským vedením, bylo vystoupení papeže Bergoglia v debatě o umělé inteligenci. Poprvé se setkání tohoto summitu zúčastnil papež: pro prezidenta Meloniho je to významný úspěch, zejména pro hloubku a naprostou ústřednost témat, kterých se papež František dotkl.
„Fascinující a ohromný“ nástroj
Poslouchat slova představitele tisícileté instituce na tak aktuální téma, jako je umělá inteligence, je všechno, jen ne samozřejmost. Papež se totiž dotýká hned několika témat a zároveň předkládá výzvy mezinárodní politice, které jsou tak vysoké, že se člověku přinejmenším třesou žíly. Bergoglio hovořil o umělé inteligenci jako o „fascinujícím a ohromném“ nástroji, ale svěřil ji pevně do rukou a rozhodování lidí. Umělá inteligence je totiž v papežově lekci považována za plod mimořádného tvůrčího potenciálu, který Bůh dal lidstvu, za nástroj, který bude stále více ovlivňovat náš způsob života, společenské vztahy a v budoucnu i způsob, jakým vnímáme svou identitu jako lidské bytosti. Hrozí, že se nakonec jako lidé budeme definovat jinak než jako umělá inteligence. Téma, které nemůže nevzbuzovat strach kvůli důsledkům, které by mohlo mít.
Nástroj ve službách dobra nebo zla
V každém případě papežova úvaha odsouvá umělou inteligenci do role nástroje. Její konečná hodnota ve službě dobru či zlu tedy závisí pouze na tom, jak se ji rozhodneme využít. Bohužel v mnoha případech je lidstvo samo sobě i planetě nepřítelem, připomněl Bergoglio. Podle papeže prožíváme skutečnou kognitivně-průmyslovou revoluci, která přispěje k vytvoření nového společenského systému charakterizovaného komplexními epochálními proměnami. Na jedné straně je tu možnost velkého vědeckého a technologického pokroku, na druhé straně je tu možnost, že stále větší využívání umělé inteligence může vést k větší nespravedlnosti mezi vyspělými a rozvojovými národy, mezi dominantními a utlačovanými třídami.
Mezi etikou a „algoretikou“
Jak již bylo zmíněno, papež se ve své úvaze dotkl vznešených témat, jako je etika – považovaná za podmínku mezi svobodou a odpovědností a také za rozdíl mezi volbou a rozhodnutím. Bergoglio totiž považuje umělou inteligenci pouze za schopnost volby na základě statistických údajů a pravděpodobnosti, zatímco člověk je schopen nejen volby, ale i jiného rozhodování. To je to, co musí zůstat základem lidské zkušenosti, jinak hrozí, že lidstvo bude odsouzeno k beznadějné budoucnosti, která bude záviset pouze na rozhodnutích vypočítaných stroji.
Koncept, který lze snadno spojit se současnými konflikty a sílící debatou o využití umělé inteligence ve válečných konfliktech s vývojem smrtících autonomních zbraní. V tomto případě se jedná o výzvu, aby se lidská důstojnost opět dostala do centra pozornosti a stala se základním kamenem etického návrhu, který lze co nejvíce sdílet.
Zde papež připomněl a rozvinul pojem „algoretika“, který vyjádřil již při podpisu „Římské výzvy k etice umělé inteligence“ v roce 2020. Proto je třeba dosáhnout etické moderace algoritmů, které jsou základem těchto nových technologií. Tématem zůstává nalezení společné hierarchie hodnot, což je první velká výzva, kterou papež adresoval Velké sedmičce a mezinárodní politice. Bergogliovým impulsem je najít soubor společných zásad, které mohou sloužit k řešení a rozuzlení etických dilemat, s nimiž se lze při vývoji těchto technologií setkat.
Výzva pro politiku
Druhá a poslední výzva, kterou papež adresoval politické třídě, je možná nejdůležitější a nejsložitější. Podle Bergoglia musí být politika zdravá, aby mohla řešit hlavní strukturální nedostatky světové společnosti. Není třeba dělat malé záplaty, řekl papež, ale je třeba mít sílu jít ke kořenům. Jedině tak lze vést integrovanou ekonomiku, politický a sociální projekt, který se zaměřuje na společné dobro a je schopen k tomuto novému světu nasměrovat i takové nástroje, jako je umělá inteligence. Je tedy na každém, aby umělou inteligenci dobře využíval, ale je to politika, která musí vytvořit podmínky pro to, aby skutečně přinesla ovoce.