Subscribe
Polské předsednictví v Radě Evropské unie představuje klíčovou příležitost, jak ovlivnit budoucnost zemědělství na celém kontinentu. V reakci na globální výzvy a hospodářské tlaky Polsko představilo zdánlivě ambiciózní program zaměřený na zemědělce. Tento plán klade důraz na zajištění potravin, odolnost zemědělského sektoru a podporu venkovských komunit. Cílem je nejen zvýšit konkurenceschopnost evropského zemědělství, ale také posílit jeho schopnost řešit krize a zajistit stabilní dodávky kvalitních a cenově dostupných potravin pro všechny občany. Polsko upřednostňuje robustní a udržitelnou společnou zemědělskou politiku (SZP), která má evropské zemědělce chránit před vnitřními i vnějšími výzvami. Polské předsednictví uvedlo: „Evropa musí zajistit, aby se posílilo postavení zemědělců v rámci hodnotových řetězců a aby jejich příjmy zůstaly stabilní.“ Tento cíl je jak otázkou spravedlnosti, tak strategií pro zajištění potravinové suverenity kontinentu na stále konkurenčnějším a propojenějším globálním trhu. Rada EU pro zemědělství pod vedením Polska posílila význam SZP po roce 2027, která se nadále zaměřuje na zemědělce. To zahrnuje přidělení dostatečných zdrojů, zachování účinných politických nástrojů a zachování dvou základních pilířů SZP: přímých plateb a rozvoje venkova. Tyto prvky jsou společně nezbytné pro zajištění stabilních příjmů, podporu ekologických přechodů a podporu udržitelných venkovských komunit. Ústředním tématem polského programu je zlepšení konkurenceschopnosti evropských zemědělců a posílení jejich postavení v rámci potravinového řetězce. Mezi klíčová opatření patří zajištění spravedlivého rozdělení přidané hodnoty a zvýšení transparentnosti napříč hodnotovými řetězci. Zemědělci by již neměli být nejslabším článkem; jejich příjmy musí odrážet jejich zásadní roli v produkci potravin. Polsko rovněž zdůraznilo potřebu generační obměny v zemědělském sektoru. Vzhledem ke stárnutí zemědělské populace je klíčové přilákat do zemědělství mladé lidi a učinit tuto profesi atraktivní pro budoucí generace. Kromě toho Polsko zdůraznilo významný přínos malých zemědělských podniků a žen v zemědělství, které jsou zásadní hnací silou udržitelného rozvoje venkova. Dalším základem polských návrhů je zjednodušení administrativních postupů pro zemědělce. Nadměrná byrokracie byla označena za překážku, která brání provádění politiky a odrazuje zemědělce. Polsko prosazuje zjednodušení pravidel, účinnější monitorovací systémy a zjednodušené postupy pro změnu národních strategických plánů, čímž se vytvoří přístupnější a zemědělcům vstřícnější politický rámec. Pokud jde o environmentální udržitelnost, polské předsednictví trvá na vyváženém přístupu k ekologickému přechodu. Zemědělci by měli být k zavádění udržitelných postupů povzbuzováni, nikoli nuceni. Boj proti změně klimatu sice zůstává prioritou, ale toto úsilí musí být v souladu s hospodářskou a sociální udržitelností. Pro zvýšení odolnosti zemědělského odvětví jsou nezbytné účinné nástroje řízení rizik, například nástroje zaměřené na povodně a sucha, spolu s investicemi do inovací a technologií.
Potenciální rozšíření EU, kdy se země jako Ukrajina blíží ke členství, představuje pro zemědělský sektor specifickou výzvu. Polsko je odhodláno zajistit, aby tento proces neznevýhodnil stávající zemědělce a neohrozil konkurenceschopnost evropského trhu. To zahrnuje požadavek, aby producenti ze zemí mimo EU splňovali přísné normy bloku týkající se kvality, bezpečnosti a udržitelnosti, a zachovali tak rovné podmínky. Výzkum a inovace jsou nedílnou součástí dosažení konkurenceschopnějšího a udržitelnějšího zemědělského odvětví. Polsko klade značný důraz na oběhové hospodářství a bioekonomiku jako klíčové prvky této transformace. Přístup založený na znalostech navíc umožní evropským zemědělcům přizpůsobit se vyvíjejícím se výzvám a zajistit produkci dostatečného množství zdravých a cenově dostupných potravin pro všechny občany. Polské předsednictví utváří ambiciózní vizi budoucnosti evropského zemědělství, ale její realizace bude i nadále výzvou. Zdá se, že polský program řeší bezprostřední problémy a zároveň pokládá základy pro dlouhodobý růst a odolnost. Závěry přijaté Radou budou vodítkem pro budoucí legislativní návrhy Evropské komise a zajistí, že potřeby zemědělců zůstanou ústředním bodem tvorby politik EU.