Proč jsem byl vyloučen z Twitteru, nyní X

Několik let jsem měl účet na Twitteru, nyní X, @hannesgi, který jsem používal střídmě, většinou jsem zveřejňoval odkazy na své články nebo záznamy o svých přednáškách po celém světě, jen občas své vlastní krátké poznámky. Jeden z nich byl však hodně citován. To když jsem v roce 2019 komentoval jednu nesnesitelnou švédskou aktivistku: „Greta Thunbergová říká, že mluví za příští generace. Co pro nás nastupující generace udělaly? Nic. Co jsme udělali my pro nadcházející generace? Všechno. Pro mě však bylo na Twitteru nejlepší to, že jsem mohl sledovat postřehy několika podnětných myslitelů, kteří Twitter používali jako fórum, Niall Ferguson o historii a současném dění, Matt Ridley o vědě a společnosti, Edward Luttwak o strategii a vojenských záležitostech, v neposlední řadě o Izraeli a Tchaj-wanu, a Bjorn Lomborg o změně klimatu a skutečném stavu světa. Vždy měli co říct nového a zajímavého. Na Instagramu jsem zveřejňoval fotografie ze svých aktivit, které byly přínosem pro přátele a rodinu, a na Facebooku jsem zveřejňoval delší komentáře.

Odcizená identita

Netřeba dodávat, že jsem pravidla X nikdy neporušil. Mé politické přesvědčení není extrémní: označuji se za konzervativního liberála, konzervativního v úctě k tradicím a zavedeným institucím, liberálního v podpoře svobodného obchodu, soukromého vlastnictví a omezené vlády. Nenávidím žádnou skupinu lidí za to, jací jsou, ačkoli některé skupiny silně nesnáším za to, co dělají, například vrahy, pedofily a násilníky. Asi nejsilnější předsudek, pokud to vůbec předsudek je, bych měl vůči radikálním islamistům, kteří kamenují ženy k smrti, shazují homosexuály ze střech a stínají hlavy novinářům před tleskajícím publikem. V roce 1985 jsem obhájil doktorskou disertační práci na Oxfordské univerzitě a od roku 1988 jsem profesorem politické teorie na Islandské univerzitě, a to až do svého povinného odchodu do důchodu po dosažení sedmdesáti let v únoru 2023.

Přiznám se, že až dosud jsem se o kybernetickou bezpečnost příliš nezajímal. Heslo k mému účtu X nebylo příliš složité. Dne 7. prosince 2023 jsem však od společnosti X obdržel zprávu, že e-mailová adresa na mém účtu byla změněna. Tuto změnu jsem neprovedl a nyní jsem najednou nemohl k účtu přistupovat. Téhož dne jsem také dostal zprávu od společnosti X, že došlo k přihlášení k mému účtu z mobilního telefonu se systémem Android v Pleasant Hill v Kalifornii. Dne 8. prosince jsem společnosti X poslal zprávu, která byla téhož dne potvrzena. Chtěli po mně uživatelské jméno, e-mailovou adresu, datum posledního přístupu a telefonní číslo. To vše jsem ihned poskytl.

Chvíli se nic nedělo. V lednu jsem pak na svém účtu uviděl online zprávu, která rozhodně nebyla ode mě. „Dobrý den, mám na prodej 2 vstupenky na koncert Taylor Swift v BC Place ve Vancouveru. Dm, pokud máte zájem.‘ Neměl jsem tušení, kdo je Taylor Swift, ale teď už vím, že je to slavná zpěvačka. Na Islandu, kde jsem poměrně známým komentátorem aktuálních událostí, se nad mým náhlým zájmem o její koncerty podivovali. Dne 16. ledna jsem společnosti X poslal novou zprávu a opět mě požádali o uživatelské jméno, e-mailovou adresu, datum posledního přístupu a telefonní číslo, což jsem opět neprodleně poskytl. Mezitím jsem si založil nový účet @HGissurarson, abych měl přístup k X a mohl si přečíst zajímavé postřehy Fergusona, Ridleyho, Luttwase, Lomborga a dalších. Ve stejný den, kdy jsem odeslal druhou stížnost na hacknutý účet, jsem však obdržel zprávu, že můj nový účet byl „pozastaven pro porušení pravidel X na základě uživatelského hlášení“. Konkrétně za: Porušení našich pravidel proti vyhýbání se pozastavení.

Trestání oběti, ne pachatele

Zdá se, že moje zpráva o krádeži mého původního účtu @hannesgi nakonec prošla a že účet byl v důsledku toho pozastaven. Zároveň mi ale X pozastavil nový účet, i když jsem neudělal nic špatného. Pokusil jsem se založit další nový účet @GissurarsonH, ale i ten byl pozastaven „kvůli nahlášení uživatele“. Konkrétně pro: Porušení našich pravidel proti vyhýbání se pozastavení. Mnohokrát jsem se snažil pomocí formulářů uvedených na webu X vysvětlit společnosti situaci: že to byl můj účet, který byl ukraden, a že bych chtěl, aby mi byl obnoven; pokud to nebylo možné, že bych chtěl založit nový účet. Právě jsem obdržel opakované zprávy, že mé účty byly pozastaveny kvůli několikanásobnému porušení pravidel X.

To vše považuji za mimořádné. Pro mě osobně ztráta přístupu k účtu X příliš neznamenala.Nebyl jsem na něm finančně ani jinak závislý. Proč jsem ale byl suspendován i se svou e-mailovou adresou, když se do mého účtu naboural někdo jiný, změnil k němu připojenou e-mailovou adresu a odesílal zprávy mým jménem? Měla by být potrestána oběť, a ne pachatel? Já jsem byl ten nevinný, hacker byl ten vinný a očekával bych, že ho X snadno najde, protože zná jeho e-mailovou adresu a pravděpodobně i jeho telefonní číslo v Pleasant Hill v Kalifornii. Falešné vydávání se za někoho jiného je v Kalifornii trestným činem podle § 529 trestního zákoníku. Společnost X mi sdělila, že můj účet pozastavila po pečlivém a důkladném zvážení. Jak mohlo být „pečlivým a důkladným uvážením“ vyloučení osoby, která se stala obětí krádeže, namísto zloděje?

Předpokládám, že téměř všechny případy X, jako je ten můj, řeší počítače. Je však zajímavé, že v některých zprávách, které mi byly zaslány, je zmíněno, že existovaly „uživatelské zprávy“. Kdo by sledoval mé jméno? Domnívám se, že je absurdní předpokládat, že se X tak zajímá o obskurního profesora politické teorie na Islandské univerzitě, že se případem v určité fázi zabývali lidé. Ale i kdyby, většina zaměstnanců X je samozřejmě levicově zaměřená. Stačilo jim jen letmo nahlédnout na mé účty na sociálních sítích, aby zjistili, že nejsem jejich oblíbenec.

Fórum pro svobodu projevu

Stejně jako ostatní sociální média je X fórem, na kterém mohou lidé najít a kontaktovat ostatní s podobnými zájmy. Měla by umožňovat svobodu projevu v co největší míře, samozřejmě ne však pobuřování nebo podněcování k násilí. Bylo otřesné, když Twitter spolu s dalšími populárními sociálními médii zrušil účet prezidenta Spojených států a když před prezidentskými volbami v roce 2020 potlačil skeptické hlasy o epidemii kovidů a zlikvidoval všechny zprávy o notebooku Huntera Bidena. Někdo by mohl namítnout, že X je soukromá společnost. Jak však tvrdí profesor Richard Epstein, někdy je rozumné považovat platformy sociálních médií za běžné nosiče. Hotely a restaurace nesmějí odmítat služby lidem na základě jejich rasy, silnice a mosty jsou přístupné lidem obou pohlaví a telefonní společnosti nesmějí vyloučit Araby nebo Židy jako klienty. Ale musím se přiznat, že stále nechápu, proč jsem byl z X vyloučen.