Subscribe
Asie se v posledních desetiletích rychle stala globální technologickou velmocí, která se postavila tradičním lídrům, jako jsou Spojené státy a Evropa.
Země jako Čína, Japonsko a Jižní Korea dosáhly obrovského pokroku v klíčových odvětvích, jako je umělá inteligence, telekomunikace a výroba polovodičů, a v reakci na tuto rostoucí výzvu se Evropské společenství zavázalo vyvinout strategická protiopatření, aby si zachovalo svou technologickou autonomii a zůstalo konkurenceschopné v celosvětovém kontextu.
První linii obrany Evropského společenství představují masivní investice do výzkumu a vývoje (VaV). V rámci programu Horizont Evropa vyčlenila EU značné finanční prostředky na podporu inovací a objevování vyspělých technologií s cílem překlenout technologickou propast s Asií a podpořit vytváření inovativních řešení ve strategických odvětvích, jako je umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a výroba polovodičů, která jsou pro globální technologický vývoj stále důležitější. Evropské společenství si uvědomuje význam mezinárodní spolupráce v oblasti technologií a budování partnerství se zeměmi, které sdílejí stejné hodnoty a cíle, je pro řešení globálních výzev zásadní. EU však aktivně spolupracuje se zeměmi, jako jsou Spojené státy, Japonsko a Jižní Korea, na rozvoji součinnosti a podpoře sdílení znalostí a zdrojů v oblasti technologií.
Dalším zásadním aspektem, který má čelit asijské technologické síle, je harmonizace norem a předpisů. Evropské společenství totiž pracuje na zavedení společných norem v oblasti kybernetické bezpečnosti, etické umělé inteligence a nových technologií. Toto úsilí nejen usnadňuje mezinárodní spolupráci, ale také přispívá k ochraně evropských občanů před potenciálními hrozbami a zneužitím spojeným s nesprávným používáním technologií, kterému nikdy nebylo věnováno tolik pozornosti jako v posledních letech, zejména vzhledem k obzvláště citlivé globální geopolitické situaci. Vytvoření příznivého prostředí pro začínající podniky a inovace je například nezbytné pro stimulaci hospodářského a technologického růstu a Evropské společenství ve skutečnosti provádí politiky a programy, které mají zjednodušit přístup k financování pro nově vznikající podniky a podpořit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Kromě toho jsou podporovány inovační inkubátory a technologická centra, aby se urychlil vývoj a šíření nových technologií se zapojením většiny kontinentálních zemí připravených na novou výzvu, včetně průmyslových.
Technologická konkurence vyžaduje vysoce kvalifikovanou a přizpůsobivou pracovní sílu, a proto Evropské společenství investuje do odborné přípravy a vzdělávání a podporuje vzdělávací programy, které podporují rozvoj digitálních a technologických dovedností již od nových generací, které jsou již předurčeny k hypertechnologickému vidění práce. Tento přístup nejenže zajišťuje konkurenceschopnou pracovní sílu, ale také pomáhá snižovat závislost na technologických znalostech ze zemí mimo EU. Výzva asijské technologické síly, kterou představují především čínské, japonské a indické společnosti, vyžaduje strategickou a koordinovanou reakci Evropského společenství. Prostřednictvím cílených investic do výzkumu a vývoje, mezinárodní spolupráce, standardizace, podpory začínajících podniků a vysoce kvalifikované pracovní síly si EU vytyčuje cestu k zajištění své technologické autonomie a zachování konkurenceschopnosti ve světě, kterému stále více dominují asijské inovace. Výzva je to velká, ale s ucelenou strategií a kolektivním odhodláním může Evropa úspěšně čelit globálním technologickým změnám a usilovat o co nejužitečnější vedení v budoucnosti. Potenciál Evropy v technologickém odvětví je dobře znám a každý členský stát bude muset přispět k dosažení stále vyšší úrovně. Know-how starého kontinentu, které bylo vždy silně zaměřeno především na řemeslný charakter, se bude muset vyvíjet a být atraktivní. Svět technologií se neustále vyvíjí a Evropa jej nemůže nepřijmout.