V posledním ze svých článků jsem hovořil o vzpouře, revoluci či reakci lidských ctností, která musí doprovázet volební a politická vítězství konzervativních stran a hnutí v Evropě.
Mluvil jsem o upřímnosti jako o lidské ctnosti, kterou volební stranický systém nepodporuje a nepropaguje; ani politik – neboť sliby či lichotivá slova jsou odměňovány, i když nejsou splněny -, ani volební orgán, který raději naslouchá lžím, pokud nevyžadují osobní oběti.
Dnes budu hovořit o obezřetnosti.
Obezřetnost je ctnost, která lidi nabádá, aby při každé příležitosti volili prostředky, které nejlépe odpovídají cílům, jichž chtějí dosáhnout.
Z klasických kardinálních ctností (spravedlnost, statečnost, umírněnost a obezřetnost) se pro vůdce, šéfa, nejlépe hodí právě obezřetnost.
Samozřejmě musí být umírněný, spravedlivý a silný, ale úkolem vůdce je rozhodovat a obezřetnost je ctnost, která se zásadně vztahuje k přijímání rozhodnutí a jeho provádění.
Obezřetnost je na místě, když jde o sestavení vlády nebo její rozbití, sestavení koalice, mezinárodní sladění nebo výběr správných lidí do čela volební kandidátní listiny.
Bez obezřetnosti nemůže žádný politik řídit nebo nařídit své jednání k zamýšlenému cíli, a proto ten, kdo jedná bez obezřetnosti, jistě selže.
Pro Napoleona a Hitlera bylo nerozváţným rozhodnutím napadnout Rusko; a obvykle je nerozváţné zvyšovat daně, kdyţ jiţ způsobují škody středním a pracujícím vrstvám.
Je však nerozumné kriminalizovat primární sektor a obezřetné umožnit rodinám a místním komunitám, aby si samy dělaly to, co pro sebe mohou efektivně udělat.
Rozvážnost však nelze zaměňovat se sobectvím, pohodlností nebo zbabělostí.
Obezřetnost je zdravý rozum, rozvaha a zvažování okolností, ale není to umírněnost, strach nebo nerozhodnost.
Někdy je zdánlivě riskantní krok, změna kurzu, odvážný čin uvážlivým rozhodnutím, protože je nejvhodnější pro zamýšlený cíl.
Podíváme-li se na americkou politiku, Marshallův plán byl uvážlivý a odvážný, ale nouzový odchod z Afghánistánu byl nerozvážný, zanechal statisíce Afghánců v rukou Talibanu, zejména žen, zvláště poté, co na místě působili několik let, zanechali lidské životy, jejichž oběť byla zbytečná, a miliardy v infrastruktuře a vojenském vybavení. Rozumný člověk si před jednáním rozmyslí a promyslí, co má udělat, a nechá si poradit od zkušených mužů, a pokud se jedná o stranu, od jejích poradních orgánů.
Jakmile si politik utvoří úsudek, musí pak zvolit prostředky, které nejlépe odpovídají sledovanému cíli; při jejich realizaci musí poměřovat okolnosti existující v každém případě a přizpůsobit se jim.
Přizpůsobení je nepochybně nejobtížnější částí uvážlivého rozhodování, neboť politika se podobá spíše šachové partii než maratonu.
Ne všechno závisí na vaší přípravě nebo na vaší schopnosti trpět.
Je to šachová hra, kde navíc figurkami pohybuje mnoho subjektů; politických, ekonomických, finančních, národních i mezinárodních.
Rozumné jednání však nemůže nebýt odvážné, pokud chce skutečně vyvolat další efekt, který je pro moderní politiku typičtější, a tím je překvapení, komunikační úder, mediální dopad.
Prozíravým rozhodnutím je ukončit v celé Evropě pomoc, dotace, platby a subvence přistěhovalcům, kteří nelegálně vstupují a pobývají na evropském území.
Opatření, které je nezbytné a zároveň odpovídající požadovanému cíli, jímž je boj proti nelegální imigraci, poškození obchodního modelu mafií obchodujících s lidmi a větší ocenění cizinců, kteří legálně vstupují a pobývají v našich společnostech, pracují, respektují naše zákony a přispívají svým úsilím ke společnému dobru a prosperitě našich národů.
Prudence
Eseje - 20 srpna, 2024