Subscribe
V březnu byl zveřejněn průzkum Polling Europe, jehož cílem bylo zjistit, co si občané Evropské unie myslí o soudním systému a vztazích Unie s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Průzkum byl proveden mezi 14. a 24. březnem 2025 na vzorku 5 006 vyplněných rozhovorů, které byly rozděleny proporcionálně podle počtu obyvatel 27 zemí EU s mírnou korekcí, aby bylo možné analyzovat údaje na celoevropské úrovni a v pěti různých zónách: Německo, Francie, střední a východní Evropa, severní Evropa, jižní Evropa. Pro každou zemi byly stanoveny poměrné kvóty pro věk a pohlaví. Kvóty byly vypočteny na základě nejnovějších parametrů Eurostatu.
Justice a soudnictví v zemích EU
Pokud jde o vnímání nezávislosti soudnictví v EU, pouze 36 % evropských občanů si myslí, že soudnictví v jejich zemi je nezávislé. 9 % z nich se domnívá, že soudnictví je „zcela nezávislé“, zatímco 27 % tvrdí, že je „do značné míry nezávislé“. Naopak 57 % respondentů průzkumu veřejného mínění se domnívá, že soudnictví je ovlivňováno politickým prostředím, a to buď „částečně“ (37 %), nebo „zcela“ (20 %). Toto obecné vnímání je velmi znepokojivé, neboť ukazuje na široce rozšířenou nedůvěru veřejnosti v nestrannost soudnictví, což může vážně narušit důvěru občanů v demokracii a právní stát.
Podle dotazovaných lze pozorovat značné regionální rozdíly. Severní Evropa (Švédsko, Dánsko, Finsko) vnímá soudní systém nejpozitivněji – 44 % respondentů uvedlo, že soudnictví je nezávislé. Na opačném pólu stojí respondenti v jižní Evropě (Španělsko, Itálie, Řecko) a ve střední a východní Evropě (SVE), kde je míra skepse nejvyšší: pouze 26 %, resp. 27 % občanů věří, že soudnictví je nezávislé.
Nejkritičtějšími zeměmi vůči justici jsou Španělsko, Polsko a Itálie. Například ve Španělsku vnímá soudnictví jako nezávislé 21 % dotázaných, zatímco 74 % jej považuje za politicky ovlivňované. Také v Polsku se procenta příliš neliší. Tedy 29 % Poláků považuje soudnictví za nezávislé, zatímco 63 % tvrdí, že je politicky ovlivňováno. V Itálii jsou procenta podobná jako v Polsku. Pozitivně vnímá soudní moc 29 % Italů, zatímco 63 % ji vnímá negativně. V Německu a Francii jsou názory lidí na justici vyrovnanější, ale i tam má většina občanů tendenci vnímat justici jako politicky podmíněnou (kontrolovanou).
Podle průzkumu ECR je příznivěji vnímají voliči středových a středolevicových stran, jako jsou Zelení, Obnova Evropy a Strana evropských socialistů (S&D): Zelení: Zelení: 47 % vnímají soudnictví jako nezávislé, S&D: 43 %, RE: 48 %. Na opačném pólu jsou mnohem skeptičtější voliči krajně pravicových stran, jako jsou „Patrioti“ (Rassemblement National, Vox, Fidesz) a „Evropa suverénních národů (ESN)“: Pouze 23 % voličů ESN a 27 % voličů Patriotů věří, že soudní moc je nezávislá. Přibližně 71 % voličů ESN se domnívá, že justice je politicky podmíněná, stejně jako 68 % voličů Patriotů. Tato polarizace naznačuje, že důvěra v soudnictví je ovlivněna politickou ideologií a je silnější u proevropských voličů a slabší u euroskeptických nebo nacionalistických voličů.
Důvěra občanů EU v soudní systém
Respondenti ECR byli rovněž dotázáni, jakou důvěru mají v soudnictví ve své zemi. Výsledky ukazují rozdělení společnosti na dvě části. Přibližně 46 % respondentů uvedlo, že justici důvěřuje („velmi“ – 10 %, „spíše“ – 36 %). Na druhé straně rozdělení 50 % občanů uvedlo, že soudnictví nedůvěřuje („trochu“ – 34 %, „vůbec“ – 16 %), a 4 % nevěděla, jak odpovědět. Nejvyšší důvěra v soudnictví je v severských zemích EU – 56 %. Důvěra postupně klesá na 55 % v Německu a 43 % ve Francii. Na opačném pólu jsou země s nejnižší mírou důvěry: Španělsko, kde justici důvěřuje pouze 37 % občanů, EHS s 35 % a Itálie se 45 %. Levicoví voliči (Zelení, S&D) mají tendenci důvěřovat více (až k hranici 60 %), zatímco radikálně pravicoví voliči (Patrioti, ESN) jsou hluboce nedůvěřiví (pouze 29-35 % uvádí, že důvěřují soudnictví).
Vztahy mezi evropskými stranami a Donaldem Trumpem
Součástí průzkumu ECR byla také otázka, které evropské strany mají podle nich nejlepší vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Za nejbližší Donaldu Trumpovi jsou považovány strany Patrioti a ESN, následované ECR: Patrioti (Rassemblement National, Vox, Fidesz) – 26 %, Evropa suverénních národů (AFD, Reconquete) – 24 % . ECR – Evropští konzervativci a reformisté (Fratelli d’Italia, PiS) – 17 %. Ostatní strany se pohybují hluboko pod těmito procenty: EPP (CDU, Španělská lidová strana) – pouze 8 %, levicové strany (Die Linke, Syriza, LFI) – mezi 4-5 %, Zelení a socialisté – 3-4 %. Je třeba také poznamenat, že poměrně významné procento dotázaných, 38 %, nevědělo, jak odpovědět.
Analýza údajů z průzkumu podle jednotlivých zemí ukazuje, že existují velké rozdíly. V severní Evropě a ve střední a východní Evropě je skóre mnohem nižší a nedosahuje ani 20 %. Španělsko: 53 % respondentů označuje stranu Vox (Patrioti) za blízkou Trumpovi, Francie: (ESN) a Itálie: 38 % respondentů označuje za stranu blízkou Donaldu Trumpovi stranu Fratelli d’Italia (ECR). 38 % respondentů uvádí, že nejlepší vztahy má s touto stranou Německo: 41 % respondentů uvádí stranu AFD (ESN). I levicoví voliči si uvědomují blízkost mezi evropskou populistickou pravicí a Trumpem. Podle 30 % voličů GUE/NGL mají Patrioti blízko k Trumpovi. Totéž si o ESN myslí 33 % voličů zelených. Příznivci strany ECR však nejzřetelněji identifikují blízkost své strany k americkému prezidentovi: Podle 34 % z nich má ECR k Trumpovi nejlepší vztah. Donald Trump je vlivnou postavou v evropských politických představách a nacionalistické a krajně pravicové strany jsou jednoznačně vnímány jako nejbližší jeho politickému stylu a vizi. Vysoká míra odpovědí „nevím“ (38 %) o evropských vztazích s Trumpem však naznačuje nedostatek informací nebo zájmu velké části obyvatel, což může mít důsledky pro politickou mobilizaci. Důvěra v nezávislost justice a její vnímání se výrazně liší podle regionů a politické orientace. Největší důvěru mají severoevropské země, zatímco jih a východ EU vykazují vůči soudnictví hlubokou skepsi. Je zde patrná ideologická polarizace: progresivní a proevropští voliči mají tendenci soudnictví více důvěřovat, zatímco euroskeptičtí voliči jej vnímají jako politicky ovlivňované.
Vnímání nezávislosti soudů ze strany Rumunů
Podle průzkumu ECR se pouze 28 % respondentů v Rumunsku domnívá, že soudnictví je nezávislé. To je výrazně pod evropským průměrem, který činí 36 %. Z Rumunů, kteří považují soudní moc za nezávislou, ji pouze 7 % považuje za „zcela nezávislou“ a 21 % za „převážně nezávislou“. Na druhou stranu 65 % Rumunů se domnívá, že soudnictví je ovlivňováno politikou. V této souvislosti si 40 % myslí, že je „částečně podmíněno“, zatímco 25 % tvrdí, že je „zcela ovlivněno politickou třídou“. Tyto údaje ukazují na strukturální nedůvěru v rumunský soudní systém. Tato nedůvěra souvisí s četnými justičními skandály v posledních letech, s vnímáním selektivního boje proti korupci, ale také se zásahy politiků do jmenování soudců nebo do reformy justičních zákonů.
Pokud jde o důvěru v soudní systém, Rumunsko má nízkou úroveň důvěry ve spravedlnost. Pouze 39 % respondentů uvedlo, že justici důvěřuje („velmi“ – 8 %, „spíše“ – 31 %), 56 % uvedlo, že jí nedůvěřuje („trochu“ – 36 %, „vůbec“ – 20 %) a 5 % nemá odpověď. Tím se Rumunsko dostává pod evropský průměr 46 % a blíží se zemím, jako je Polsko, Itálie a Španělsko, kde je vnímání soudního systému stejně negativní. Tento nedostatek důvěry může mít následující důsledky: snížení občanské participace a spolupráce se státními institucemi, podpora politických stran, které slibují „reformu justice“ autoritářským nebo populistickým způsobem, a oslabení demokracie a právního státu.
V Rumunsku vnímají voliči středopravicových (PNL – přidružená k EPP) a středolevicových (PSD – přidružená k S&D) stran spravedlnost různě. Voliči PSD mají tendenci méně důvěřovat soudnictví, což je pravděpodobně důsledek jejich zkušeností s korupčními kauzami a vnímání „selektivního“ soudnictví. Voliči PNL jsou o něco optimističtější, ale výrazně se neliší. Voliči AUR jsou k justici převážně kritičtí. Více než 70 % příznivců AUR se domnívá, že rumunská justice je politicky kontrolována. Pouze 19 % sympatizantů AUR uvádí, že justici důvěřuje, což je extrémně málo. Takové vnímání podporuje populistickou antisystémovou rétoriku, která vykresluje soudnictví jako nástroj „paralelního státu“ nebo zkorumpovaných elit.
Nedostatek důvěry veřejnosti v rumunský soudní systém může přispět k vzestupu euroskeptických nebo nacionalistických stran, které slibují „očistu systému“. Pokud chtějí mainstreamové strany znovu získat důvěru voličů, musí posílit své proevropské poselství zaměřené na právní stát a transparentnost. Spojení s kontroverzními mezinárodními osobnostmi, jako je Donald Trump, může mobilizovat tvrdé voličské jádro, ale izoluje Rumunsko v Evropě, kde jsou takové sympatie v kontextu globální krize problematické. Rumunsko bohužel následuje negativní evropský trend, pokud jde o vnímání spravedlnosti – ovšem v akcentovanější podobě. Nízká úroveň důvěry a silně negativní vnímání nezávislosti soudnictví odráží stále nezhojené rány postkomunistické transformace, neúspěchy v reformě soudnictví a vliv polarizujícího politického diskurzu. Pokud budou tyto trendy pokračovat, mohou podkopat nejen rumunskou demokracii, ale také postavení Rumunska v EU, zejména proto, že se právní stát stává základním kritériem pro přidělování evropských fondů a pro integraci do důležitých rozhodnutí bloku EU.
Jak Rumuni vnímají vztah s Donaldem Trumpem?
32 % Rumunů vnímá AUR jako stranu, která má nejblíže k prezidentu Donaldu Trumpovi. Dalších 12 % Rumunů označuje za stranu blízkou Trumpovi PMP. Pouze 7 % vidí blízkost mezi PNL (EPP) a Trumpem a méně než 5 % vidí spojitost mezi PSD a podobou amerického prezidenta. Na druhou stranu 45 % respondentů nevědělo, jak odpovědět, což svědčí o relativní odtrženosti rumunského veřejného mínění od mezinárodní politiky, která je v mnoha průzkumech konstantní. Obraz Donalda Trumpa v Rumunsku je však v určitých kruzích stále pozitivní, zejména mezi konzervativním, náboženským nebo antiglobalistickým elektorátem – elektorátem, který zachytila AUR. Postava Trumpa je vnímána jako symbol boje proti elitám, prosazování tradičních hodnot, vzdoru proti mezinárodním pravidlům.