Subscribe
Velké vítězství Lidové strany, Národní blok Gallego si vedl dobře
V neděli 18. února se konaly regionální volby v Galicii, regionu na severu Španělska, který je známý především svou výraznou jazykovou odlišností, jež často vede k diskusím o autonomním statusu regionu. Gallego je ve skutečnosti jiný jazyk než kastilská španělština, stejně jako katalánština nebo baskičtina.
Volby znovu vyhrála Lidová strana, která již v regionu vládla, a to poklesem ze 42 na 40 křesel, což stále stačí k tomu, aby mohla Galicii vládnout, protože počet křesel v místním parlamentu je 75, takže většina „praskne“ na 38. Alfonso Rueda, dosluhující prezident, tak bude znovu potvrzen v čele regionu.
Důležité je však sledovat výsledky ostatních politických sil, celostátních i místních, které se v těchto volbách utkaly. Pokud se na prvním místě umístila Partido Popular (PP, PPE) se 47,4 % hlasů, druhé místo obsadila Bloque Nacionalista Gallego (BNG, Zelení/ALE), skupina prosazující větší autonomii regionu, s 31,6 % hlasů a 25 mandáty (+6 oproti roku 2020).
Na třetím místě, ve vertikálním propadu, je Socialistická strana (PSOE, S&D) se 14 % hlasů a pouze 9 mandáty, zatímco v roce 2020 jich měla 14. Místní formace Democracia Ouresana uzavírá galicijský parlament, který s 1 %, ale s místním přerozdělením mandátů obsadí 1 poslanec. Vox (ECR) i Sumar (GUE/NGL) jsou mimo parlament.
V posledních parlamentních volbách se v Galicii na prvním místě umístila PP s 43,9 %, následovaná PSOE s 30 %, Sumar s 11 % a BNG s 9,5 %. Vox uzavřela souboj o křesla s 4,9 % a zůstala mimo parlament v Haliči. Zvoleno bylo 13 poslanců za PP, 7 za PSOE, 2 za Sumar a 1 za BNG. Právě toto místo pro BNG pak bylo rozhodující pro sestavení vlády Sáncheze III.
Mezi vnějšími podporovateli exekutivy jsou ve skutečnosti všechny autonomistické a nezávislé politické síly ve Španělsku, včetně BNG. Socialisté se v rámci dohody zavázali k posílení železniční dopravy do a z Galicie a k odpuštění 20 % dluhu, který činí 2,7 miliardy eur. Kromě těchto „technických“ závazků podepsal Sánchez také závazek uznat Galicii stejný autonomní status jako Baskicku a Katalánsku, čímž se zvýší rozhodovací pravomoci galicijské samosprávy.
Kromě závažnosti toho, že Sánchez v podstatě použil veřejné peníze k politickým dohodám, čímž také podkopal jednotu národa, platí nyní daň i z volebního hlediska, neboť levicoví voliči jdou jednotně za BNG. Tento výsledek samozřejmě ovlivnil i celostátní průzkumy veřejného mínění.
Poslední průzkumy veřejného mínění ukazují, že Partido Popular má přibližně 36,5 % a vede nad PSOE s 30 % o více než šest procentních bodů. Vox a Sumar zaostávají s 11, resp. 10,5 %. Koalice PP-Vox by podle průzkumů měla 172 až 180 poslanců, přičemž většina je stanovena na 175. V roce 2023 170 křesel nestačilo, tentokrát by to mohlo stačit k návratu Španělska k pravici.
Další významnou volební událostí budou regionální volby v Baskicku, které se budou konat koncem léta. Autonomní oblast je dosud v rukou Baskické národní strany (EAJ-PNV, RE) v koalici s PSOE. Podle průzkumů by koalice PNV-PSOE měla kolem 48 % a obsadila by 36 až 38 křesel ze 75 možných. Pokud bude většina chybět i v Baskicku, zejména po výsledku evropských voleb, v nichž vládní síly určitě nezvítězí, mohlo by to pro Sáncheze skutečně znamenat vládní krizi.