Reakce Irska na krizi způsobenou hynutím jasanů

Příznaky odumírání jasanů (Hymenoscyphus fraxineus), houbového onemocnění napadajícího jasan ztepilý, se v evropských lesích objevují od 90. let 20. století. Od té doby bylo identifikováno několik variant této houby, přičemž každá z nich způsobuje devastující a rychlou destrukci lesů ve značném počtu členských států EU a bývalých členských států, například ve Spojeném království. Tato choroba je považována za jednu z nejvážnějších hrozeb pro biologickou rozmanitost evropských lesů, která má rozsáhlé důsledky pro životní prostředí, lesnictví a venkovské hospodářství. Od roku 2012, kdy byla poprvé zjištěna ve Spojeném království, probíhá snaha zastavit postup choroby v populaci jasanů. Odborníci odhadují, že padlí jasanové má potenciál zničit 95 % zásob jasanů ve Spojeném království, což je ohromující číslo, které podtrhuje závažnost krize. Podobně zoufalá situace je i v jiných částech Evropy, včetně Norska a Švédska, kde choroba zničila více než 8 z 10 mladých jasanů. Ztráta těchto stromů, které hrají nedílnou roli v místních ekosystémech, má kaskádovité účinky, včetně ztráty stanovišť pro volně žijící živočichy, zvýšené eroze půdy a změn ve složení lesů. Irské lesy se nevyhnuly ničivému působení padlí jasanového. V uplynulých letech od prvního potvrzeného nálezu v roce 2012 na lesním pozemku v hrabství Leitrim – který byl vysledován u stromů vysazených v roce 2009 a dovezených z kontinentální Evropy – proběhla rozsáhlá a dobře organizovaná kampaň lesnických skupin a zemědělců. Usilovali o zavedení komplexního kompenzačního balíčku v rámci různých programů zalesňování podporovaných irskou vládou. Tyto skupiny tvrdí, že taková opatření jsou nezbytná, aby pomohla zmírnit hospodářské a ekologické škody způsobené touto chorobou a aby motivovala k nahrazování nemocných jasanů alternativními druhy. Organizace zastupující lesníky, jako je Irská asociace sociálního, ekonomického a ekologického lesnictví (SEEFA), opakovaně kritizovaly irskou vládu za to, co označily za desetiletí nečinnosti a špatné politiky od doby, kdy byla choroba poprvé zjištěna. Podle těchto organizací pomalá reakce vlády způsobila, že se irští lesníci potýkají s krizí a mnohým z nich hrozí finanční krach. Tato kritika přetrvává i přes zavedení některých vládních opatření, včetně programu Ministerstva zemědělství, potravin a mořského prostředí (DAFM) na obnovu porostů (Chalara Ash Dieback), který byl zřízen v březnu 2013. Tento program byl určen k obnově lesů založených v rámci programu zalesňování, které trpěly chorobou nebo byly spojeny s rostlinami postiženými touto chorobou. V roce 2018 provedl DAFM revizi národní reakce na chřadnutí jasanů poté, co z aktualizovaných vědeckých doporučení vyplynulo, že eradikace choroby již není proveditelná. V důsledku toho je současný vědecký přístup přijatý agenturou DAFM zaměřen spíše na zvládání dopadu choroby než na pokusy o její eradikaci. Cílem je nyní nahradit jasany alternativními druhy, aby byla zajištěna udržitelnost irských lesů. Tato změna politiky však vyvolala další diskusi, přičemž kritici tvrdí, že vláda svou neschopností rozhodně jednat v počátečních fázích epidemie problém ještě zhoršila. V červnu 2023 byl zahájen rychlý přezkum státních podpor v letech 2013 až 2023 s cílem posoudit účinnost opatření zavedených v boji proti padlí jasanovému. Tento přezkum je pozoruhodný zejména pro svou silnou kritiku role EU při zpomalování nebo aktivním bránění opatřením navrhovaným k zastavení postupu choroby v irských a britských populacích jasanu. Podle přezkumu existují jasné důkazy o tom, že Irsko aktivně hledalo způsoby, jak zpřísnit předpisy týkající se volného pohybu rostlin jasanu před zjištěním choroby v roce 2012. Evropská komise však Irsku i Spojenému království nařídila, aby zrušily mimořádná vnitrostátní legislativní opatření zavedená po roce 2012 s odůvodněním, že porušují směrnici EU o rostlinách. Navzdory těmto zásahům přezkum zdůrazňuje, že v červenci 2013 byla odpovědnými ministry Irska a Spojeného království zahájena celoirská strategie boje proti chalarám. To následovalo po společném oznámení v říjnu 2012 o přístupu „Pevnost Irsko“, který zahrnuje politiku eradikace choroby. Z pohledu osob zapojených do přezkumu v roce 2023 se zdálo, že v té době bylo na úrovni EU jen málo uznáváno, že jedinečná ostrovní geografie Irska a Spojeného království vyžaduje zvláštní opatření k zabránění pronikání nákazy z kontinentální Evropy. Velká část kritiky zaměřené na reakci irské vlády se točí kolem vnímané nedostatečnosti kompenzačních plateb, které byly poskytnuty lesníkům a vlastníkům půdy, kteří vysadili jasan v rámci resortního programu pro jasan. Kritici tvrdí, že poskytnutá finanční podpora neodráží skutečné náklady, které lesníkům vznikly v souvislosti s bojem s touto chorobou. Navíc ne všichni majitelé pozemků s jasany mají nárok na dotace, takže soukromí vlastníci domů a ti, kteří mají jasany na zahradách nebo na malých pozemcích, zůstávají bez finanční pomoci. To je pro postižené strany značným zdrojem frustrace. Podle podmínek současného programu obnovy popelavosti mohou postižení majitelé jasanů žádat o platbu ve výši 5 000 EUR na hektar. Tato platba je určena na podporu vlastníků jasanových lesů, kteří ve spolupráci s DAFM vyčistí místa odumírání jasanu a provedou novou výsadbu. Mluvčí DAFM upřesnil, že tato platba bude vyplacena ve třech splátkách: zálohová platba ve výši 2 500 EUR, po níž budou následovat dvě roční platby ve výši 1 250 EUR ve druhé a třetí fázi dotace, tedy čtyři roky po dosadbě. Lesnické organizace, jako je SEEFA a Limerick and Tipperary Woodland Owners (LTWO), však tuto výši platby ostře kritizovaly a poukazovaly na to, že jen náklady na vykácení mohou dosáhnout až 6 500 EUR na hektar. To znamená, že dotace zdaleka nepokrývají finanční zátěž, takže mnozí lesníci se mohou dostat do situace, kdy si budou muset na vyčištění pozemků od nemocných jasanů půjčit. Tato finanční zátěž vyvolala opětovné výzvy, aby vláda zvýšila sazby dotací na realističtější úroveň. Irská vláda se snažila tyto výtky řešit nabídkou dodatečných 5 000 EUR na hektar v rámci platby za výkonnost v oblasti klimatu. Tato platba je k dispozici lesníkům, kteří vykáceli jasan a znovu osázeli své lokality v rámci programu obnovy lesa (Department Reconstitution Scheme). Lesníci však namítli, že tato dodatečná platba je v podstatě bezvýznamná, pokud si nemohou dovolit počáteční náklady na vyčištění nemocných lokalit. Bez dokončení procesu mýcení a opětovné výsadby nemohou lesníci využít platby za výkonnost v oblasti klimatu, takže se ocitají v kruhu finančních potíží. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by irská vláda ustoupila požadavkům na další zvýšení sazeb dotací. Tato neochota vede mnohé k předpovědím, že celé oblasti irských lesů zůstanou v dohledné budoucnosti plné nemocných stromů. Tato nečinnost nejenže zhorší šíření choroby, ale také podkope schopnost Irska splnit své cíle v oblasti zalesňování. Podle údajů shromážděných organizací SEEFA Irsko již výrazně zaostávalo za svým cílem vysadit v roce 2024 8 000 hektarů nových lesů. Bez dalších revizí programu obnovy budou tyto nedostatky pravděpodobně pokračovat, což bude bránit dosažení širších environmentálních a klimatických cílů země. Širší důsledky hynutí jasanů přesahují rámec lesnické ekonomiky. Úbytek jasanů má hluboký dopad na biologickou rozmanitost, kulturní dědictví a venkovské komunity. Jasany jsou v mnoha ekosystémech klíčovým druhem, který poskytuje životní prostředí mnoha rostlinám a živočichům. Úbytek jasanů z krajiny představuje také kulturní ztrátu, protože tento druh je hluboce zakořeněn v irském folklóru a tradicích. Řešení těchto problémů vyžaduje komplexní přístup, který přesahuje finanční kompenzace a zahrnuje opatření na zachování genetické rozmanitosti, podporu zalesňování a zvyšování povědomí veřejnosti o ekologickém významu jasanů. Závěrem lze říci, že krize způsobená hynutím jasanů poukázala na významné nedostatky v irské lesnické politice a její schopnosti reagovat na environmentální výzvy. Vzhledem k tomu, že tato choroba nadále devastuje populace jasanů v celé Evropě, nebyla potřeba koordinované a přiměřeně financované reakce nikdy naléhavější. Zda irská vláda tuto výzvu zvládne, se teprve ukáže, ale pro irské lesy, venkovské komunity a přírodní dědictví nemůže být v sázce nic většího.