Subscribe
Před půl stoletím vyšlo v italských knihkupectvích první italské vydání knihy Lo Hobbit. Ještě před padesáti lety opustil pozemský život geniální muž jménem John Ronald Reuel Tolkien. Aby italská vláda vzdala hold člověku, který toho lidstvu tolik dal prostřednictvím tvorby svých fantasy světů, epiky svých postav a hodnotového systému, který do každé z nich vtiskl, vytvořila výstavu s názvem „Tolkien. Člověk, profesor, autor“. To si přál zejména ministr kultury Gennaro Sangiuliano. Koná se v Národní galerii moderního a současného umění v Římě. Čtenáři a milovníci trilogie Pán prstenů ji mohou navštívit od 16. listopadu do 11. února 2024. Kompletní sbírka jako nikdy předtím. Stovky fotografií, dokumentů, videí, plakátů a dokonce i dopisů od italských vydavatelů. Podrobnosti o muži, otci a příteli i o autorovi a jeho díle. Samozřejmě nechybí ani vzpomínky na filmové adaptace.
Vyplývá z ní také silný vztah Tolkiena k Itálii, kterou navštívil v roce 1955 při cestě z Benátek do Assisi, a jeho lítost nad tím, že neumí italsky. „Jsem zamilovaný do italštiny a cítím se poněkud ztracený, když nemám možnost ji ovládat,“ píše v dopise ve svém deníku nazvaném Giornale d’Italia.
Kromě toho je ukončen spor, který se od příchodu Giorgie Meloniové do vlády národa jeví jako obzvláště vášnivý pro italský kulturní a intelektuální svět. John R. R. Tolkien je konzervativec a italská levice se na něj vždy dívala s odporem. Na levici se vždy tvrdilo, že v roce 1968 byl Pán prstenů „biblí hippies“. Není to chyba, ale jako argument se zdá být poněkud ukvapený a reduktivní před tak vytříbeným lingvistou a znalcem starověkých národů, jako je Tolkien. V modernistické anglikánské Británii, ve společnosti C. S. Lewise a G. K. Chestertona, se vždy prohlašoval za zarytého katolíka a konzervativce. Je to také železná opozice vůči materialismu, která umožňuje vytváření fantastických světů. Kromě toho si mezi různými dokumenty zveřejněnými na mimořádné výstavě v Národní galerii moderního umění můžete přečíst dopisy, kterými vydavatelé levice Tolkienovo dílo drtili. Prvním italským nakladatelstvím, které se rozhodlo vydat celé dílo, bylo Rusconi. To se stalo v 70. letech, kdy byla považována za blízkou světu pravice. Co bylo místo toho vždy v Itálii nakladatelství, které jako první vydalo Hobita? Bylo to v roce 1973 a rozhodl se to udělat Adelphi, který byl na levici také ostrakizován, protože neodpovídal jednotnému myšlení, které se především v tomto období chtělo prosadit.
Právě v těchto knihách bude moci italská mládežnická pravice od tohoto historického období až po dnešek najít nový svět, z něhož bude čerpat. Nejdůležitějším metapolitickým příkladem byly hobití tábory, místa, kde to všechno začalo. I díky těmto zkušenostem dnes Giorgia Meloni vládne národu. I díky tomuto boji dobra se zlem jsou dnes konzervativci tak oceňováni. Děkuji, pane profesore. Jak bys řekl: „Svět je opravdu plný nebezpečí a je na něm mnoho temných míst, ale přesto jsou na něm krásné věci, a přestože je láska všude smíšená s bolestí, možná sílí.“