Rizika revize evropského semestru

Takzvaný evropský semestr byl vytvořen v roce 2010 jako nezávazný nezávazný roční postup pro členské státy ke koordinaci jejich hospodářské politiky. Pokud jde o makroekonomickou, fiskální a měnovou oblast, je to zcela logické, jestliže v Evropské unii existuje kvazijednotná měna euro. Všechny evropské státy, které vstoupily do měnové unie, se z definice vzdávají vlastní měnové politiky, která je nyní řízena z Frankfurtu. To vyžaduje, aby byly zváženy a ošetřeny základní podmínky pro udržení jednotné měny na úrovni odrážející hospodářskou sílu Unie a jednotný trh. Vzhledem ke svému významu lze tento nástroj měkkého práva skutečně považovat za poměrně silný. V posledních letech byl navíc evropský semestr rozšířen na politiku životního prostředí a v poslední době i na širší a rozsáhlejší sociální otázky. Proč je to nutné a jak na tento trend reagují různé politické skupiny v Evropském parlamentu, je tedy nutné zjistit, zejména s ohledem na to, že pod názvem „sociální“ může být v praxi mnoho pravomocí přeneseno do Bruselu, i když formálně jsou svěřeny a zůstávají členským státům. Evropská lidová skupina prostřednictvím nového návrhu zprávy, jehož autorkou je španělská poslankyně Maravillas Abadia Jover, hned na začátku současného volebního období vyzývá Komisi, aby do evropského semestru zahrnula konkrétní doporučení týkající se dostupnosti bydlení a aby podporovala investice do bydlení, a to i prostřednictvím finančních nástrojů Evropské investiční banky. Rovněž se domnívá, že revize regulačního rámce EU pro oblast bydlení by měla chránit vlastníky bytů před dalším snižováním nabídky. To má však dva zjevné nedostatky: zaprvé, pojem „regulační rámec EU pro oblast bydlení“ je nejednoznačný, neboť regulační rámec pro oblast bydlení náleží především členským státům, EU nemá v této oblasti žádné pravomoci kromě jediné zmínky v Listině základních práv EU; a zadruhé, vlastníky bytů není třeba chránit před snižující se nabídkou, neboť z ní mají ve skutečnosti prospěch – před snižující se nabídkou je třeba chránit ty občany členských států, kteří chtějí být vlastníky bytů a kterým je kvůli snižující se nabídce bráněno v přístupu k vlastnictví. Zpravodaj EPP k tomuto spisu dále vyzývá, aby se evropský semestr zabýval socioekonomickým dopadem osamělosti na produktivitu a blahobyt podporou strategie EU. Proč nepodporovat členské státy, aby podporovaly rodinu, místo aby obcházely apel na tuto tradiční instituci, základ společnosti, jak by se vyjádřila konzervativní Pražská deklarace? Paní Abadia Jover navrhuje evropskou kartu pro početné rodiny, ačkoli podle zásady subsidiarity by toho mohlo být lépe dosaženo na národní úrovni. Reakcí Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v podobě pozměňovacích návrhů, které předložili tři ze šesti členů výboru pro zaměstnanost a sociální věci ECR v Parlamentu, paní Maląg, paní Teodorescu a paní Elena Donazzan, je výzva Komisi, aby u každého nového legislativního návrhu provedla kontrolu konkurenceschopnosti a zohlednila celkový dopad právních předpisů EU na podniky, jakož i na ostatní politiky a programy EU.

Druhá velká politická skupina, která se staví proti centralistickému trendu, skupina Patrioti pro Evropu, mezitím vyzývá Komisi, aby se vyhnula zatížení rodin energetickou přestavbou domů a aby se Evropa dostala do čela světového výzkumu a inovací, zejména v oblasti převratných technologií, a splnila tak cíl 3 % HDP na výzkum a vývoj do roku 2030. Zejména maďarská a francouzská delegace z posledně jmenované skupiny, zastoupené panem Pálem Szekeresem a paní Mélanie Disdierovou, se snaží korigovat návrh zprávy v uvedeném směru. Zdroj obrázku: MZV ČR: Wikipedie