Subscribe
Většina evropských zemí se potýká s islámským extremismem. Francie byla těžce zasažena teroristickými činy a ve Švédsku příznivci Hamásu otevřeně demonstrují v ulicích. Pokud jde o zásahy proti rostoucí hrozbě, Francie je v čele s jasnými poselstvími, po nichž následují opatření. Ve Švédsku jsou Švédští demokraté (ECR) jediní, kteří chtějí udělat totéž.
Demonstrace za Palestince v Göteborgu, druhém největším švédském městě, se zúčastnili lidé v uniformách Hamásu. Na čelence bylo napsáno „Nukhba“, což je název elitní jednotky Izz ad-din al-Kassam, vojenské odnože Hamásu. Nukhba vedl útok 7. října, kdy byly ženy mučeny a znásilňovány a poté bez soudu zavražděny. Po zvěrstvu projížděly švédskými městy kolony. Na oslavu vítězství Hamásu troubili a mávali palestinskými vlajkami.
Nikdo ve Švédsku nebyl zatčen, ani vyslýchán kvůli veřejné podpoře násilného extremismu a masového vraždění.
Většina Švédů podporuje uzavření extrémních mešit
Tento útok přiměl předsedu strany Švédští demokraté Jimmieho Åkessona, aby na podzim loňského roku na sjezdu strany předložil návrh na zákaz mešit, které šíří extremistické myšlenky.
To se setkalo s ostrou kritikou švédských médií i většiny ostatních stran v Riksdagu. Byl považován za xenofobní a proti náboženské svobodě. Švédové však za Åkessonem stojí. Průzkum veřejného mínění, který zveřejnil zpravodajský kanál Riks, ukázal, že zhruba 60 procent Švédů považuje za správné zakázat a zavřít mešity, které šíří extremistické myšlenky. Pouze u voličů ztotožňujících se se Stranou zelených a bývalou komunistickou stranou mírně převažovali voliči, kteří se vyslovili pro nezakazování mešit šířících extremismus.
Jinak byla ve všech věkových skupinách jasná většina pro zákaz a pouze 20-30 % proti. Pouze nejmladší věková skupina 18-29 let se odchylovala a tam to bylo rovnoměrnější.
Vyhoštění těch, kteří jednají proti švédským zájmům
V březnu Jimmie Åkesson navázal na svou jasnou politiku v boji proti islámskému extremismu návrhem, aby vláda měla opět pravomoc deportovat osoby s cizím občanstvím, které jednají proti zájmům království.
Švédské vlády měly tuto možnost až do 70. let 20. století, kdy se politici chtěli vyhnout kontroverzním rozhodnutím a přenesli proces deportace na zvláštní migrační soudy.
– U osoby, která má dvojí občanství a je zjevně loajální k cizí mocnosti, může být zajímavé podívat se, zda může být relevantní deportace, říká Åkesson.
Pro policisty je všeobecně známo, že zločinci z gangů se nebojí, že skončí ve švédských věznicích s velmi vysokou životní úrovní, ale naopak se bojí deportace do své staré vlasti.
Švédští demokraté jsou zatím sami
Navzdory intenzivní debatě, kterou Åkessonovo prohlášení vyvolalo, žádná jiná strana jeho návrhy nepodpořila. Ani středopravá vláda (EPP/RE), která je závislá na Švédských demokratech (ECR), aby získala většinu v parlamentu, není připravena přijmout přísnější opatření zejména proti islámskému extremismu. A to i přesto, že švédská bezpečnostní policie od loňského roku zvýšila stupeň ohrožení terorismem.
Francie to dělá jinak
Ve Francii jsou mnohem dál. Země byla zasažena několika krvavými teroristickými útoky. Imám Mahdžúbí byl nedávno vyloučen, protože opakovaně hlásal netolerantní a násilný výklad islámu. Francouzské úřady upozorňují, že taková kázání podporují diskriminaci žen, nenávist k Židům a radikalizaci džihádu.
A francouzská vláda, přestože je liberální (RE), je připravena jít ještě dál. Ministr vnitra Gérald Darmanin se vyslovil pro zavedení zvláštního statusu pro imámy, což znamená, že budou muset absolvovat speciální školení, aby mohli ve Francii působit jako náboženští vůdci.
Rozdíl v politické připravenosti zasáhnout proti náboženskému extremismu je tedy mezi Švédskem a Francií velký. To, co je v této zemi jasnou a současnou vládní politikou, zastávají ve Švédsku pouze Švédští demokraté. Všechny ostatní strany jsou proti hmatatelným a konkrétním snahám o ochranu obyvatel země, přestože sympatizanti teroristů jsou nyní v ulicích viditelnější.
Otázkou je, zda je zapotřebí teroristického činu stejného rozsahu, jaký postihl Francii, aby si švédští politici uvědomili, jak nebezpečné je krčit rameny nad extremismem.