Subscribe
Fenomén ruských dezinformací v posledních letech exponenciálně roste a vyvolává řadu obav a výzev pro evropské vlády, média i občanskou společnost.
Ruské dezinformace v Evropě mají hluboké kořeny v historii studené války, kdy se obě velmoci, Spojené státy i Sovětský svaz, snažily ovlivňovat veřejné mínění v evropských zemích. Tento fenomén však v posledních letech znovu ožívá s rostoucím využíváním internetu a sociálních médií jako nástrojů propagandy a manipulace s veřejným míněním. V Rusku vznikla řada falešných nebo neobjektivních webových stránek a zpravodajských platforem, které publikují zkreslené nebo zcela vymyšlené zprávy, zejména v posledních letech, které se vyznačují silnou geopolitickou nestabilitou a kdy je u moci přímo či nepřímo již několik desetiletí Vladimir Putin. Tyto weby se často snaží působit autenticky a nezávisle, ale ve skutečnosti je kontrolují subjekty napojené na ruskou vládu.
Sociální média se stala živnou půdou pro šíření ruských dezinformací. Falešné účty nebo účty trollí farmy se používají k šíření rozdělujících zpráv, konspiračních teorií a ovlivňování online diskusí. Rusko bylo obviněno z vedení agresivních propagandistických kampaní prostřednictvím financování extremistických politických skupin nebo podpory populistických hnutí. Cílem těchto kampaní je podkopat evropskou jednotu a prosazovat ruskou agendu. Rusko je spojováno s hackerskými operacemi, jejichž cílem je krádež citlivých informací nebo šíření kompromitujících údajů s cílem ovlivnit politická rozhodnutí a destabilizovat evropské vlády.
Vlády napříč starým kontinentem se obávají, že by ruské dezinformace mohly narušit jejich národní suverenitu ovlivňováním voleb, vládní politiky a veřejného mínění. Vnější zásahy do demokratických procesů představují přímou hrozbu pro politickou stabilitu země a ruské dezinformace mají často za cíl prohloubit stávající rozpory v evropských společnostech. Tyto rozpory se mohou týkat politických, kulturních nebo sociálních otázek a mohou oslabovat sociální soudržnost. Evropská unie (EU) je častým terčem ruských dezinformací. Debata o vstupu či vystoupení z EU, stejně jako o efektivitě evropských institucí, byla zmanipulována tak, aby podkopala důvěru občanů v EU jako takovou.
Během pandemie COVID-19 se ruské dezinformace snažily šířit konspirační teorie a pochybnosti o bezpečnosti vakcín, což mohlo ohrozit veřejné zdraví a boj proti pandemii. Rusko využívá dezinformace k podněcování napětí a konfliktů v některých evropských regionech, například na Ukrajině před invazí a během ní, a v balkánských zemích, čímž ohrožuje regionální stabilitu a brání snahám o řešení probíhajících konfliktů.
Některé evropské země zavedly zákony, které postihují záměrné šíření dezinformací, a snaží se tak ztížit vytváření a rozvoj falešných zpráv. Digitální vzdělávání je podporováno s cílem pomoci občanům rozpoznat dezinformace a rozvíjet kritické dovednosti při analýze online zdrojů. Volby jsou kritickým obdobím, kdy dezinformace mohou ovlivnit veřejné mínění, a proto některé evropské země zavedly opatření pro sledování dezinformací a boj proti nim během volebních kampaní.
EU se snaží koordinovat úsilí členských zemí o účinnější boj proti ruským dezinformacím, včetně výměny informací a podpory iniciativ na ověřování faktů. Hlavní online platformy, jako je Facebook a Twitter, přijaly opatření k identifikaci a odstraňování falešných účtů a škodlivého obsahu, ale transparentnost a účinnost těchto opatření zůstává spornou otázkou.
Obavy Evropy z ruských dezinformací jsou oprávněné vzhledem k rostoucímu rozsahu a sofistikovanosti operací zaměřených na manipulaci s veřejným míněním. Řešení této hrozby vyžaduje kombinaci legislativních a vzdělávacích opatření a mezinárodní spolupráce. Obrana evropské demokracie a stability do značné míry závisí na schopnosti Evropy bránit členské země před škodlivým vlivem šířících se vnějších dezinformací, zejména dezinformací Moskvy.