Rumunské volby: Země rozpolcená na dvě části. Západ, nebo Východ?

Prosincové parlamentní a prezidentské volby rozdělily Rumunsko na dva tábory: proevropský a extremistický. V parlamentních volbách zdvojnásobily suverenistické a krajně pravicové strany (s protiunijním vyzněním kampaně) svůj volební výsledek ve srovnání s volbami před čtyřmi lety a proevropské a pronacistické strany s křehkou většinou mají problém sestavit novou vládu. Hlasování Rumunů bylo protisystémové a v parlamentních i prezidentských volbách bylo masivní. Co se týče prezidentských voleb, dvě hlavní strany, které v současnosti vládnou Rumunsku (PSD a PNL), nepostoupily se svými kandidáty do druhého kola hlasování, a Rumuni se tak dostali do situace, kdy vybírali příštího prezidenta mezi nezávislým kandidátem (s nacionalistickými a prokremelskými myšlenkami, který považuje národního básníka Mihaie Eminesca za nejnebezpečnějšího člověka na světě hned po Ježíši), jehož kampaň je v současné době vyšetřována státními orgány, a kandidátem vyjadřujícím proevropské hodnoty. Bez ohledu na to, který z těchto dvou kandidátů se stane prezidentem na příštích pět let, bude mít Rumunsko velké ekonomické potíže a v ulicích se jistě budou konat protesty, protože každý z obou táborů je nespokojen s kandidátem toho druhého. Političtí experti hodnotí prezidentské finále jako souboj v podobě referenda o budoucnosti Rumunska v Evropě a NATO. Nový rumunský prezident bude zvolen v lidovém hlasování 8. prosince. Ve finále se utkají dva kandidáti: Călin Georgescu (nezávislý) a Elena Lasconiová (USR). Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu zavazuje Rumunsko k vytvoření vyvážené zahraniční politiky vůči USA. Tuto politiku, která zdůrazňuje geopolitický význam Rumunska, nebude dělat prezident, který dostává rozkazy z Moskvy. Dva kandidáti, kteří se dostali do finále, reprezentují nespokojenost občanů se současným politickým a správním systémem, který Rumunsku vládne posledních 35 let.

Které strany se dostaly do parlamentu a proč je obtížné sestavit novou vládu?

V parlamentních volbách, které se konaly v den rumunského státního svátku (podle mnohých odborníků byl výběr data neinspirativní), splnilo volební práh pro vstup do parlamentu sedm politických stran. Politické strany, které překročily 5% hranici, jsou tyto: PSD (Sociálně demokratická strana), AUR (Aliance za jednotu Rumunů), PNL (Národní liberální strana), USR (Svaz pro záchranu Rumunska), S.O.S. Rumunsko, POT (Strana mladých lidí) a UDMR (Maďarská demokratická unie Rumunska). Rozložení těchto stran v obou komorách rumunského dvoukomorového národního zákonodárného sboru (Senát a Poslanecká sněmovna) je následující: v Senátu: PSD – 22,40 %, AUR – 18,30 %, PNL – 14,28 %, USR – 12,26 %, S.O.S. Romania – 7,76 %, POT – 6,39 %, UDMR – 6,38 %. Pokud jde o Poslaneckou sněmovnu, volební procenta jsou následující: PSD-21,96%, AUR-18,01%, PNL-13,20%, USR-12,40%, S.O.S.-7,36%, POT-6,46%, UDMR-6,33%. Vysoký počet stran, které se dostaly do parlamentu (celkem 7), lze vysvětlit jako protisystémové hlasování voličů, kteří jsou stále více nespokojeni se současnou rumunskou politickou třídou. Toto sankcionování tradičních stran (PSD-PNL) znamená, že Rumunsko má fragmentovaný parlament s velkým rizikem změny parlamentní většiny, což by mohlo snadno vést k pádu příští vlády a vstupu do politické krize. V souvislosti se státními dluhy Rumunska povede tato politická krize nevyhnutelně k hospodářské krizi s dominovým efektem.

Podíváme-li se na výše uvedená procenta z hlediska aritmetických výpočtů, je vidět, že bez účasti PSD nelze vytvořit parlamentní většinu, zatímco strany považované za extrémní (před přerozdělením hlasů politickým stranám, které nedosáhly 5% volebního prahu) mají dohromady kolem 30 %, a pokud budou v opozici, budou mít důležitou platformu pro uvedení svých politických sdělení a tím i zvýšení volebních záměrů občanů v budoucnosti. Tzv. krajně pravicové strany nebudou schopny samy sestavit vládu, stejně jako PSD+PNL+UDMR nemají potřebný počet poslanců, aby mohly vytvořit „koalici stability“. Zároveň by tato roztříštěnost parlamentu mezi proevropské, proamerické a extremistické síly mohla vést k potvrzení nefunkční vlády (které bude vždy chybět několik hlasů k odvolání) a nepřímo k řadě politických krizí. Tyto politické krize navrstvené na budoucí hospodářskou krizi předznamenanou inflací a předvídanou i vedoucími představiteli Světové banky a Evropské centrální banky učiní z Rumunska nestabilní vlak na východním křídle NATO a Evropské unie. Zároveň bude téma války na Ukrajině neustále předkládáno budoucímu rumunskému parlamentu radikálními stranami, které budou neustále živit nové konspirační teorie. Prosincové hlasování ukázalo, že občané již nedůvěřují starým vůdcům a starému systému, a pokud tradiční strany toto poselství nepochopí, hrozí jim, že budou stále méně významné. Na druhou stranu extremistické strany, které dosáhly téměř 30 %, i když nebudou schopny sestavit budoucí vládu, mají dostatek síly a viditelnosti, aby mohly poškodit evropskou cestu rumunského státu.

Rumunsko by mohlo zvolit svého prvního krajně pravicového prezidenta

Rumuni se 8. prosince dostaví k volbám, aby se rozhodli, zda zůstanou na proevropské cestě, nebo se vrhnou do neznáma. Testy PISA ukázaly, že míra funkční negramotnosti se v posledních deseti letech pohybuje mezi 40 a 45 %, a s přihlédnutím k vysoké míře předčasného ukončování školní docházky je funkční negramotnost v Rumunsku vyšší než 50 %. Tomu odpovídá i překvapivé hlasování a vstup nezávislého kandidáta do prezidentského finále, který tvrdil, že na volební kampaň neutratil ani cent, přestože se propagoval hlavně na sociálních sítích (zejména Tik Tok). Rumunsko sice disponuje solidní legislativou, která dokáže odsoudit nebezpečné demonstrace připomínající vůdce legionářského hnutí nebo obviněné z extrémního násilí vůči Židům a za politické atentáty v meziválečném období, ale soudci si s tím buď příliš hlavu nelámou, nebo jsou zároveň sympatizanty takových akcí. Například nezávislý kandidát Călin Georgescu ve svých příspěvcích na sociálních sítích během volební kampaně považuje Zelea Codreanu (zakladatele legionářského hnutí v Rumunsku) a maršála Iona Antonesca za „mučedníky“ rumunského lidu, kteří „konali dobré skutky“. Generální prokuratura zahájila v roce 2022 proti Georgescuovi trestní řízení, které bylo rychle odloženo „pro nedostatek důkazů“. Călin Georgescu je svými odpůrci obviňován z proruské orientace a vyhýbá se odpovědím novinářům, když se ho ptají na jeho názor na Vladimira Putina, kterému v minulosti vyjádřil obdiv. Georgescu je také kritikem EU a NATO a tvrdí, že nechce tyto organizace opustit, ale chce „vrátit Rumunsko na mapu světa“. Nezávislý kandidát je také proti vojenské pomoci EU a USA Ukrajině. Georgescova mystická nacionalistická rétorika zabodovala na sociálních sítích a vyvolala na starém kontinentu obavy.

Vzhledem k tomu, že většina, kterou v budoucím parlamentu vytvoří stoupenci demokracie, bude poměrně štíhlá a složitá na sestavení, přičemž 30 % poslanců je označováno za extremisty, nostalgiky po legionářství a nacismu, může se Rumunsko vydat opačným směrem, než si přejí bruselští lídři. Sázkové kanceláře správně vsadily na vítězství Donalda Trumpa v USA. Proč by nemohli mít stejnou předvídavost při debatě o rumunských prezidentských volbách? Stejně jako v případě voleb ve Spojených státech, kdy bookmakeři vsadili na vítězství Donalda Trumpa, dávají sázkové kanceláře navzdory průzkumům veřejného mínění, které v prvním kole prezidentských voleb žalostně selhaly (kdo si vsadil, že v prvním kole vyhraje Georgescu, dostal obrovský kurz, 555,00, prakticky při sázce 2 eura by člověk vyhrál přes 1100 eur), signál, že ve druhém kole voleb rumunského prezidenta zvítězí Elena Lasconiová. Jestliže původně byl podle bookmakerů favoritem v souboji s Elenou Lasconiovou Călin Georgescu, nyní se kurzy obrátily. Na Georgescua byl původně u sázkových kanceláří vypsán kurz 1,60, zatímco Lasconiová dostala druhou šanci, a to 2,05. Sázkové kanceláře přes noc kurzy na vítězství obou kandidátů obrátily a za favoritku považují Lasconiovou s kurzem 1,75, zatímco Georgescuová má kurz 1,85. Všechny tyto změny kurzů přicházejí poté, co prezidentská administrativa odtajnila dokumenty z posledního zasedání CSAT (Nejvyšší rady národní obrany). Státní instituce prezentovaly možné zapojení „státního aktéra“ do manipulace s voliči, přičemž modus operandi je podobný tomu, který použilo Rusko před invazí na Ukrajinu. Tytéž rumunské státní instituce odhalily, že ve volební kampani Călina Georgescu za šíření videí na TikToku byly sponzorské dary ve výši více než jednoho milionu eur, ačkoli nezávislý kandidát vykázal nulové náklady na kampaň. Financování Georgescovy kampaně je předmětem vyšetřování a vyšetřovatelé zahájili trestní řízení pro porušení volební legislativy. Mandát zvoleného kandidáta může být podle zákona o financování politických stran a kampaní zneplatněn, pokud nebyla v souladu se zákonem předložena podrobná zpráva o volebních příjmech a výdajích za každou politickou stranu nebo nezávislého kandidáta.

„Skupina“ proruských influencerů v Rumunsku byla odstraněna z TikToku poté, co byla čínská společnost obviněna, že algoritmy TikToku v prvním kole voleb zvýhodnily Călina Georgescu. Globální produktová šéfka TikToku Brie Pegumová na dotaz ohledně vlivu platformy v rumunské volební kampani v Evropském parlamentu uvedla, že dvě skupiny účtů propagující kandidaturu nezávislého Georgescua a bývalého generálního tajemníka NATO Mircea Geoană byly odstraněny kvůli porušení pravidel platformy pro neoznačenou politickou reklamu. V neděli mají Rumuni ve druhém kole prezidentských voleb zcela jasnou volbu. Zvolit si Elenu Lasconiovou, liberálně-demokratickou, EU, NATO, USA, proamerickou a proizraelskou kandidátku, která slibuje kontinuitu a určitou míru stability. Nebo zvolit nezávislého Călina Georgescu a zastavit budoucnost Rumunska ve prospěch Moskvy. Bez ohledu na výsledek voleb z 8. prosince bude Rumunsko v nejbližší době procházet z ekonomického hlediska mimořádně obtížným obdobím, a pokud bude politická nestabilita přetrvávat, je velmi pravděpodobné, že nás v příštím roce čekají předčasné volby.

Ptoto:Pickpik.com