Subscribe
Vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu 17 let po jejich vstupu do Evropské unie není darem západní Evropy (Německa, Nizozemska nebo Rakouska, tedy zemí, které se v minulosti vstupu bránily), ani vítězstvím politické třídy v obou východoevropských zemích. Plnohodnotný vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu od 1. ledna 2025 je odškodněním za nespravedlnost, která občany a hospodářství obou zemí přišla draho. Rumunsko a Bulharsko 12. prosince nic nezískaly. Získaly právo, které jim bylo z vykonstruovaných důvodů odepřeno před více než deseti lety. Desetiletí, které lze charakterizovat obrovskými hospodářskými ztrátami, stagnací investic a břemenem na bedrech všech rumunských a bulharských občanů, kteří byli zbaveni výhod volného pohybu v rámci Evropské unie. V průběhu let Rakousko, Nizozemsko, Německo a další státy, které tento proces blokovaly (s odvoláním na různé důvody, z nichž nejčastějším byla nelegální migrace), poškodily jak Bulharsko, tak Rumunsko. A ano, způsobené škody je třeba převzít a napravit. Rumunsko a Bulharsko patří do Evropy, patří do Evropské unie, ale do Evropské unie rovnoprávných národů, ne do té, která podle svého uvážení rozhoduje, kdo si zaslouží být respektován, a kdo ne. Jak jsem již zmínil, Rumunsko a Bulharsko budou součástí Schengenu od 1. ledna 2025, ale rána způsobená těmi, kdo toto právo odkládali, se bude hojit dlouho.
Rozhodnutí o zrušení kontrol na pozemních hranicích Schengenu pro Rumunsko a Bulharsko bylo prvním bodem jednání Rady EU pro spravedlnost a vnitřní věci (SVV) ve čtvrtek 12. prosince. Návrh rozhodnutí, který byl jednostranně schválen všemi velvyslanci EU na zasedání koncem listopadu, stanovil, že kontroly dokladů totožnosti a zboží již nebudou prováděny na vnitřních pozemních hranicích EU, které budou od 1. ledna 2025 zahrnuty do prostoru volného pohybu, konkrétně na řecko-bulharských, bulharsko-rumunských a rumunsko-maďarských hraničních přechodech.
Hlavními příjemci tohoto historického rozhodnutí jsou automobily a jednotlivci. Tato dlouho očekávaná změna umožní rumunským a bulharským občanům cestovat do zahraničí osobními automobily, aniž by ztráceli čas na hraničních přechodech. Usnadní také návrat domů těm, kteří v zahraničí pracují nebo studují. Připojení k prostoru volného pohybu osob přináší také významné ekonomické výhody. V případě nákladních automobilů odborníci tvrdí, že žádné bezprostřední zlepšení se neprojeví, protože na přechodech budou prováděny operace od vážení, kontroly řidičských průkazů a nákladu, zdravotní a ekologické prohlídky, jakož i kontroly nákladních automobilů na přítomnost nelegálních migrantů. Po počáteční období nejméně šesti měsíců bude čl. 25a odst. 4 a 5 Schengenského hraničního kodexu uplatňovat, aby se zmírnila případná změna migračních vzorců, k níž by mohlo dojít v bezprostředním důsledku zrušení kontrol na pozemních hranicích, a aby se zabránilo jakémukoli vážnému ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti.
„Přistoupení k schengenskému prostoru má za následek zrušení kontrol mezi vnitřními hranicemi členských států schengenského prostoru, které plně uplatňují schengenské acquis, a vytvoření jednotné vnější hranice, kde se kontroly provádějí podle jasného souboru pravidel pro víza, migraci, azyl, jakož i opatření týkajících se policejní, soudní nebo celní spolupráce. Pro občany to má za následek, že mohou cestovat v rámci země, aniž by podléhali hraničním kontrolám,“ uvádí se na internetových stránkách ministerstva vnitra pro Schengen Rumunsko.
Rumunsko a Bulharsko provedly tyto namátkové kontroly v rámci jednání s Rakouskem. Tyto namátkové kontroly budou probíhat přesně tak, jak jsou v současné době prováděny mezi Maďarskem a Rakouskem nebo mezi Německem a Rakouskem. Statistiky ukazují, že v roce 2023 překročí hranice Rumunska s Bulharskem a Maďarskem více než 25 milionů občanů a více než 11 milionů automobilů.
Dočasné zachování kontrol – přínos pro občany a hospodářství
Přestože Rumunsko bude mít od prvního dne roku 2025 plná práva v schengenském prostoru, kontroly na pozemních hranicích mezi Rumunskem a Maďarskem a Rumunskem a Bulharskem zůstanou aktivní nejméně šest měsíců. Cílem tohoto opatření dohodnutého na zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci je zvládnout případné změny migračních toků a zabránit ohrožení evropské veřejné bezpečnosti, uvádí se ve společném prohlášení podepsaném Rakouskem, Rumunskem, Bulharskem a maďarským předsednictvím Rady EU. Přistoupením po zemi, poté co obě země původně vstoupily do Schengenu po moři a vzduchem, se zruší kontroly na vnitřních hranicích členských států, které plně uplatňují pravidla schengenského prostoru, a vytvoří se společná vnější hranice, na níž se kontroly provádějí podle přesně stanovených pravidel. Tím se zjednoduší cestování, ať už letecky, po silnici, železnici nebo po moři, a odstraní se čekací doby pro cestující a nákladní dopravce. Zboží se bude pohybovat volně, což ušetří čas a zdroje hospodářských subjektů. Cestování mezi zeměmi schengenského prostoru bude podobné vnitrostátnímu cestování. Pozemní hraniční přechody budou zrušeny a občané se budou moci kdykoli a kdekoli přesunout z jedné země do druhé pouze s platným dokladem totožnosti.
Hraniční kontroly však budou prováděny pouze namátkově na základě analýzy rizik, podobně jako je tomu v současnosti na maďarsko-rakouské hranici.
Přistoupení Rumunska a Bulharska k Schengenu nepochybně přinese významné výhody: zkrácení doby cestování (menší znečištění, protože na hranicích již nebudou kilometrové fronty kamionů), úspory pro hospodářské subjekty a lepší spojení pro občany. Existuje však také riziko nárůstu kriminality, jako je obchodování s lidmi a nelegální migrace. K boji proti těmto jevům bude využíván Schengenský informační systém, který umožňuje spolupráci mezi orgány členských zemí. Schengenský prostor, který byl vytvořen v roce 1985 a který zahrnuje 27 zemí a více než 420 milionů lidí, je největším prostorem volného pohybu na světě. Rumunsko a Bulharsko se k tomuto prostoru připojí a připojí se tak k dalším 23 zemím EU a Evropskému sdružení volného obchodu. Schengen usnadňuje každodenní cestování milionům lidí, kteří pracují, studují nebo navštěvují své rodiny v jiných členských zemích, a přispívá tak k rozvoji cestovního ruchu a hospodářství. Kromě toho jednotná pravidla v oblastech, jako je bezpečnost a ochrana údajů, poskytují občanům bezpečné a dobře regulované prostředí. Podle internetových stránek Rady EU překračuje každý den vnitřní hranice přibližně 3,5 milionu občanů, kteří cestují za prací, studiem nebo na návštěvu rodiny a přátel. Téměř 1,7 milionu lidí žije v jedné schengenské zemi a pracuje v jiné. Podle stejných internetových stránek Rady EU uskuteční evropští občané v rámci schengenského prostoru každý rok 1,25 miliardy cest, což má značný přínos pro cestovní ruch a kulturní odvětví.
Rakousko a Nizozemsko v minulosti použily právo veta.
Z hlediska počtu obyvatel je známo, že Rakousko je po Němcích druhou nejpočetnější skupinou obyvatel. Podle oficiálních údajů žije v Rakousku 150 000 Rumunů. Počet Rumunů, kteří se narodili v Rumunsku a přestěhovali se do Rakouska (za prací nebo studiem), je mnohem vyšší a je obtížné jej zjistit, protože mnozí z nich se nevzdali rumunského občanství a pro ty, kteří chtěli mít rakouský pas, bylo podmínkou Rakouska vzdát se rumunského občanství. Vláda ve Vídni obnovila hraniční kontroly s Českou republikou do 15. října a se Slovinskem a Maďarskem do 11. listopadu. Podobná opatření byla přijata i v Německu, kde vláda zavedla neustálé kontroly na hranicích poté, co AfD (Alternativa pro Německo), která má podobný proticizinecký program, zvítězila ve volbách v Durynsku a skončila druhá v Braniborsku a Sasku. Navzdory doporučení Evropské komise Rakousko před dvěma lety vetovalo rozšíření Schengenu. Jako důvod tehdy uvedlo, že vnější hranice EU není v Rumunsku a Bulharsku dobře chráněna před nelegální imigrací. Tato výmluva není podložena konkrétními údaji, které by potvrzovaly rakouskou hypotézu, že migranti překračují Rumunsko a Bulharsko, aby se dostali do západní Evropy. Procento migrantů, kteří překročili tyto dva východoevropské státy, aby se dostali na západ, je výrazně nižší ve srovnání s „klasickými“ trasami přes Srbsko-Maďarsko-Rakousko nebo s trasami zahrnujícími přechod přes Středozemní moře do Španělska, Itálie a Chorvatska. Rakouští představitelé vyjádřili záměr zrušit veto (v posledních letech opakovaně používané) a v loňském roce byla zrušena pouze schengenská námořní a letecká omezení pro Bulharsko a Rumunsko. Dne 9. prosince Rakousko oznámilo, že plně upustilo od odporu proti plnému členství Rumunska a Bulharska v Schengenu, což byla po více než 17 letech čekání poslední překážka pro tyto dvě východoevropské země. Rozhodnutí o přijetí obou balkánských států vyžadovalo konsenzus všech členských zemí Schengenu. Poté, co se Rakousko vzdalo svého odporu, přišlo onehdy na řadu Nizozemsko, když nizozemská Strana pro svobodu (Partij voor de Vrijheid – PVV) předložila v haagském parlamentu usnesení, které v hodině dvanácté zablokovalo vstup Bulharska a Rumunska do Schengenu. Poté, co byl 11. prosince parlamentní návrh zamítnut, dalo Nizozemsko oficiálně zelenou plnému přijetí Bulharska a Rumunska a na zasedání Rady EU pro spravedlnost a vnitřní věci v Bruselu 12. prosince byly Rumunsko a Bulharsko přijaty do schengenského prostoru od 1. ledna 2025.