Subscribe
Rumunský přístav Konstanta, který leží u Černého moře a nedávno se stal součástí schengenského hospodářského prostoru, byl ve zprávě Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (GIATOC) pro rok 2023 , která každoročně rentgenuje zločinecké sítě působící po celém světě, již druhým rokem označen za jednu z nejdůležitějších bran do Evropy pro drogy z Latinské Ameriky. Analytici organizace se sídlem v Ženevě (Švýcarsko) hovoří o „balkánské námořní cestě“, po níž se do jihovýchodní Evropy dostávají ze zemí Jižní Ameriky vysoce rizikové drogy, jako je kokain a heroin.
Odborníci GIATOC upozorňují, že prostřednictvím stejných sítí se obchoduje také se zbraněmi, padělaným zbožím a komoditami nebo odpadem z jiných částí světa. Autoři zprávy tvrdí, že většina kokainu a heroinu z Jižní Ameriky – zejména z Kolumbie – nezůstává v Rumunsku, ale je přepravována dále na západ do Budapešti a Vídně nebo Amsterdamu. Ze zpráv organizace také vyplývá, že Rumuni dávají přednost konopí, které dovážejí ze západní Evropy nebo si ho vyrábějí doma, nebo syntetickým drogám, jejichž ceny v posledních letech výrazně klesly. Důvodem je skutečnost, že ceny kokainu jsou pro rumunské spotřebitele stále příliš vysoké. Globální index organizovaného zločinu, první globální analytický nástroj pro hodnocení kriminálních trhů, byl spuštěn v roce 2021, sleduje údaje ze 193 členských států OSN a je prováděn v rámci programu ministerstva zahraničí USA.
Rumunsko tranzitní zemí pro obchod s kokainem
Podle zprávy GIATOC 2023 se Rumunsko stalo„dálnicí“ pro drogy z Jižní Ameriky a je tranzitní zemí pro obchod s kokainem. Zpráva také uvádí, že ceny na ulici jsou příliš vysoké, takže rumunský trh s kokainem není příliš velký.
„Kriminální infrastruktura, která byla vytvořena pro obchodování s velkým množstvím heroinu nebo syntetických drog, se nyní používá také pro obchodování s kokainem. Tato infrastruktura je maskována jako legální, aby se analyzovalo riziko a kontrola ze strany úřadů. Rumunští občané žijící v Jižní Americe i Jihoameričané v Rumunsku vytvářejí stabilní vazby pro skupiny organizovaného zločinu, které mají zájem o rozvoj nových alternativních tras (…) Ačkoli země slouží jako tranzitní centrum pro obchod s kokainem, neexistuje zde velký domácí trh; místní poptávka je nízká kvůli vysoké ceně drogy na ulici,“ uvádí se ve zprávě.
Pokud jde o heroin, ten by se do Rumunska dostal z Gruzie, tvrdí ženevští analytici.
„Podle zprávy se heroin pašuje z gruzínských černomořských přístavů trajektem, který se nejprve dostane do Oděsy nebo do jiných zemí EU, jako je Rumunsko nebo Bulharsko. Odtud proniká východní větví primární balkánské trasy a nakonec se dostane do Nizozemska a dalších zemí střední a západní Evropy. Je pozoruhodné, že prominentní zločinecké sítě často vytvářejí legální obchodní infrastrukturu, aby napomohly svým rozsáhlým operacím v oblasti obchodu s drogami, což naznačuje jejich infiltraci do legálních obchodních systémů. Několik společností v celé EU bylo identifikováno jako zástěrky pro zakrývání těchto nelegálních aktivit.“
V dřívější zprávě ženevští analytici uvedli, že většina heroinu z Jižní Ameriky se do Evropy dostává přes turecké přístavy v Marmarském moři. Na druhé straně dokument 2023 odhaluje, že v Rumunsku – zejména v hlavním městě Bukurešti a dalších univerzitních centrech – byl zaznamenán nárůst užívání syntetických drog.
Debata o legalizaci konopí pro léčebné účely v Rumunsku
Pokud jde o hlavní drogu, kterou Rumuni konzumují – konopí -, pochází buď ze Španělska a Nizozemska, nebo – a to je případ většiny množství prodávaného na rumunském trhu – se vyrábí v tuzemsku.
„Ačkoli se konopí do Rumunska dováží ze Španělska a Nizozemska, většina zabaveného konopí v zemi je ve skutečnosti vyrobena v tuzemsku. Tento trend odráží nedávný prudký nárůst obchodu s konopím, přičemž konopí zůstává nejrozšířenější drogou mezi mladými lidmi. Legalizace konopí a kanabinoidních látek pro léčebné účely je v Rumunsku předmětem probíhajících diskusí. Vláda i ministerstvo zdravotnictví se však těmto snahám o legalizaci rozhodně brání. Rumunský trh se syntetickými drogami navíc zažívá významný růst. Zatímco výroba amfetaminů a extáze v posledních letech vzrostla, ceny se snížily. Přesto údaje ukazují, že tyto drogy jsou v Rumunsku ve srovnání se západní Evropou stále dražší. Extáze (MDMA) se do Rumunska dostává především z Německa a Nizozemska, zatímco amfetaminy pocházejí z Německa, Belgie a Bulharska“, uvádí se v dokumentu.
90 % obchodu s drogami se odehrává na vodě
Na druhé straně analýza kolumbijských úřadů, zveřejněná v loňském roce, ukazuje Arad – rumunský okres na rumunsko-maďarské hranici – na mapě obchodu s drogami. Zpráva je výsledkem 45denního úsilí, během něhož kolumbijští vyšetřovatelé sledovali cestu několika set tun drog z Jižní Ameriky – kokainu, heroinu, marihuany, amfetaminu, ale i koksu a hašiše – do Evropy po celém světě. Podle zprávy se drogy dostávají do Evropy přes Marmarské moře, odkud putují do Bulharska a přes pozemní hranici do Rumunska. Některé drogy zde zůstávají, ale většina z nich odchází přes rumunsko-maďarské hraniční přechody, hlavně přes Nădlac v okrese Arad, do Budapešti nebo Vídně. Podle dokumentu se 90 % obchodu s drogami odehrává na vodě, přičemž drogy se do USA, Evropy a Asie přepravují na lodích nebo pod vodou.
Nejdůležitější drogou, která se z Kolumbie vyrábí a s níž se obchoduje, je kokain. Podle oficiálních zpráv končí 21 % kolumbijské produkce kokainu v Evropě. Kolumbijský kokain zároveň zaujímá významnou část trhu na starém kontinentu: 40 % kokainu, který evropští spotřebitelé nakupují, pochází z Kolumbie. Za zmínku stojí i způsob komunikace obchodníků s lidmi. Podle kolumbijských vyšetřovatelů používají vyspělou technologii a moderní komunikační nástroje. Překupníci spolu komunikují šifrovaně prostřednictvím online herních platforem. Podle rumunských státních zástupců zabývajících se organizovaným zločinem je přístav Konstanta využíván k rozsáhlému pašování, pokud se jedná o velké množství drog. Pro menší množství se využívají rumunští kurýři nebo kurýrní služby.
Podle zpráv, které má Europa Liberă k dispozici, rozbilo Ředitelství pro vyšetřování organizovaného zločinu a terorismu (DIICOT) několik sítí, které převážely drogy z Kolumbie do Rumunska. Mezi členy těchto sítí byly identifikovány osoby z této země. To je i případ sítě, která byla rozbita v červenci 2022 a ukrývala syntetické drogy v hlíně a kávových granulích. Síť byla identifikována v okrese Arad a drogy byly do země pašovány přes přístav Constanta. Kokain byl ukryt v syntetické květinové půdě. Drogy byly odděleny v provizorní laboratoři v sousedním okrese Bihor. Ve stejné laboratoři jiná síť pašeráků vyvážela drogy z Kolumbie ukryté v kávových granulích. Druhou síť tvořili dva Rumuni, dva Kolumbijci a izraelský podnikatel se sídlem v Bukurešti. V tomto druhém případě byl kokain do Rumunska přivezen v zavazadlech nosičů cestujících letadlem.
Co je Globální iniciativa a jaké jsou její cíle?
GIATOC je koalice více než 600 nezávislých odborníků z celého světa. Tato organizace se zaměřuje na lidská práva a demokracii, správu věcí veřejných a klade stále větší důraz na organizovaný zločin. Jejími členy jsou významné osobnosti z oblasti vymáhání práva, správy a rozvoje, které se zavázaly vypracovat nové strategie boje proti organizovanému zločinu. Tato globální iniciativa vznikla na základě důvěrných diskusí, které vedli v New Yorku v letech 2011-2012 především představitelé donucovacích orgánů z různých rozvinutých i rozvojových zemí. Těchto diskusí se účastnili lidé, kteří se v první linii podílejí na boji proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodování a obchodu, a kteří konstatovali, že chybí důkladná analýza, začlenění do národních strategií a vhodné mnohostranné nástroje. Kromě toho bylo zjištěno, že stávající metody spolupráce jsou dvoustranné, pomalé a mají omezený rozsah. Proto byla založena Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, která má podpořit rozsáhlou diskusi a inovativní řešení a položit základy komplexní globální strategie proti organizovanému zločinu.