Rumunsko je druhé v EU v kvalitě života

Téměř tři čtvrtiny Rumunů se domnívají, že se země i svět obecně ubírají špatným směrem. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu, který si nechala zpracovat jedna rumunská internetová publikace a který potvrdil výsledky jiného sociologického průzkumu zveřejněného na začátku tohoto roku. Podobné procento ukazuje, že pouze 30 % Rumunů je optimistických, pokud jde o vývoj situace. Ale i když nejsou spokojeni se směřováním země a světa, většina Rumunů je spokojena se svým vlastním životem, se svým každodenním životem. Podíl těch, kteří jsou se svým životem spokojeni nebo velmi spokojeni, se v roce 2023 oproti roku 2022 zvýšil o téměř 20 %.

70 % Rumunů se domnívá, že se věci ubírají špatným směrem.

Podle nedávno zveřejněného průzkumu, který na konci února provedla společnost INSCOP, se více než 70 % Rumunů domnívá, že se situace v Rumunsku a ve světě vyvíjí špatným směrem. Zároveň je procento těch, kteří si myslí, že se jim žije hůře než před pěti lety, více než dvojnásobné oproti těm, kteří tvrdí, že se jim žije lépe, a to v poměru 60:%-30%. Podle průzkumu se však podíl těch, kteří si myslí, že se situace vyvíjí dobrým směrem, v roce 2022 mírně zvýšil, a to z 20,8 % na 25,5 %. A podíl těch, kteří jsou pesimističtí ohledně budoucnosti země, se v roce 2022 snížil ze 74,5 % na 70,1 %. Zbytek respondentů na tuto otázku neodpověděl. V otázce, zda je směr, kterým se svět ubírá, správný nebo špatný, jsou procenta téměř vyrovnaná: 24 % Rumunů si myslí, že je správný, 70,6 %, že je špatný, a 5,4 % neodpovědělo.

Podle nedávno zveřejněného průzkumu se značná část Rumunů, více než dvě třetiny, domnívá, že se jejich život za posledních pět let zhoršil, a těch, kteří doufají, že se jim v příštích pěti letech bude žít lépe, je necelých 45 %. Podíl těch, kteří si myslí, že se jejich život zlepšil, je však výrazně vyšší než v podobném průzkumu provedeném stejnou firmou v roce 2022, a to z 29,3 % na 36,9 %. Podle aktuálního průzkumu si myslí, že se jim žije lépe než před pěti lety, lidé ve věku 18-44 let, lidé s vyšším vzděláním, lidé s vysokými a velmi vysokými příjmy a voliči vládnoucí rumunské aliance PSD-PNL. Podíl těch, kteří doufají, že se jim za pět let bude žít lépe, a těch, kteří si myslí opak, je zhruba stejný – 44,4 %, resp. 46,2 %, a podíl těch, kteří neví/neodpověděli, je 9,4 %. Nejvíce lidí, kteří si myslí, že se jim bude v roce 2029 žít lépe, je ve věku 18-29 let, mezi lidmi s vyšším vzděláním a mezi voliči krajně pravicové konzervativní strany AUR.

Průzkum provedla společnost INSCOP Research na základě telefonických rozhovorů se vzorkem 1100 osob ve dnech 22. až 29. února. Maximální přípustná chyba údajů je +- 2,95 % při 95% spolehlivosti.

Podle jiného průzkumu, který provedla jiná společnost pro výzkum veřejného mínění v prosinci loňského roku, se ukázalo, že Rumuni vnímají cestu, kterou se Rumunsko ubírá, v podobných procentech. Podle tohoto sociologického průzkumu, který provedla agentura IRES, je celkový počet pesimistických respondentů – těch, kteří si myslí, že se situace oproti loňsku zhorší, a těch, kteří si myslí, že se nezmění – téměř 70 %.

Rumuni mají extrémně nízkou důvěru v politickou třídu

Průzkum zároveň ukázal, že většina Rumunů se domnívá, že letošní volby neovlivní jejich život k lepšímu, a to při extrémně nízké důvěře v politickou třídu. Necelá třetina respondentů tedy uvedla, že si myslí, že rok 2024 bude lepší než rok 2023, necelá čtvrtina – 23 % – si myslí, že bude stejný, a 43 % si myslí, že bude horší. Optimisté patří k extrémním věkovým skupinám – velmi mladí a starší lidé, lidé s nízkou úrovní vzdělání a obyvatelé venkovských oblastí. Na opačném konci škály jsou pesimisté, tedy pracující lidé ve věku 36 až 65 let.

Na otázku, co by chtěli změnit, respondenti uváděli životní úroveň, zájem vlády o potřeby občanů nebo plnění předvolebních slibů a poctivost vládnoucích. Jeden z pěti respondentů však nedokázal odpovědět. Pokud jde o politické změny, většina respondentů uvedla některé zásadní, systémové změny: většina by si přála změnu prezidenta, vlády a parlamentu, stejně jako celé politické třídy.

Průzkum však ukázal, že očekávání Rumunů od voleb v roce 2024 jsou poměrně nízká. Z výsledků průzkumu vyplývá, že pouze 16 % Rumunů věří, že letošní volby budou mít pozitivní dopad na jejich životy, a pouze každý pátý věří, že se po volbách zlepší život všech občanů. Optimisty jsou mladí lidé a lidé s nižším vzděláním, kteří věří, že čtyři volby budou mít pozitivní dopad na život Rumunů. Více pesimistů je mezi muži než mezi ženami a ve věkové skupině 36-65 let. Údaje z průzkumu však potvrzují závěry Eurostatu o úrovni spokojenosti s kvalitou života. Přestože jsou nespokojeni se směřováním země a světa, mají nízkou důvěru v politickou třídu a volby podle nich nemohou nic změnit, většina Rumunů je se svým životem spokojena. Téměř 60 % respondentů průzkumu IRES uvedlo, že jsou spokojeni nebo velmi spokojeni se způsobem svého života. Současně pouze 5 % dotázaných má vše, co potřebuje, a 6 % uvedlo, že trpí hladem. Podíl těch, kteří jsou spokojeni se svým každodenním životem, se v posledním roce zvýšil, v roce 2022 jich bylo pouze 41 %.

Tento průzkum provedl Rumunský institut pro hodnocení a strategii mezi 12. a 19. prosincem na vzorku 1075 osob metodou telefonického rozhovoru a byl financován z vlastních zdrojů. Povolená odchylka: +_3%.

Rumunské volby v roce 2024 – odhadovaná účast přes 50 %

Ačkoli většina Rumunů věří, že letošní volby jejich život nezmění, poslední průzkumy veřejného mínění, které zjišťují pravděpodobnou volební účast, uvádějí více než 50% účast. Podle nedávného průzkumu společnosti CIRA více než 53 % Rumunů s volebním právem uvedlo, že půjde k volbám do Evropského parlamentu. Na druhou stranu, podle jiného průzkumu, který provedl INSCOP na konci ledna, pouze 4,7 % Rumunů považuje za nejdůležitější volby do Evropského parlamentu a 20,4 % za nejdůležitější volby do místních orgánů. Nejvíce respondentů označilo za nejdůležitější v tomto roce prezidentské volby – 42,3 %, a 18,1 % volby do parlamentu. Podíl těch, kteří odpověděli, že žádné z těchto voleb nejsou důležité, je pouze 1,8 % a těch, kteří neuvedli odpověď, je 0,8 %.

Rumunsko je druhé v EU, pokud jde o spokojenost s kvalitou života

Podle údajů Eurostatu za rok 2022 se Rumunsko umístilo na druhém místě v EU, pokud jde o spokojenost s kvalitou života, na stejné úrovni jako Polsko a Finsko. Na základě vlastního hodnocení svého života dosahují Rumuni téměř ve všech ukazatelích nad evropským průměrem – od bytové situace, zaměstnání, osobního zdraví až po příjem. To znamená, že Rumuni jsou „šťastnější“ než většina obyvatel Evropské unie. Jedinou zemí, která dosáhla vyššího skóre než všechny tři, je Rakousko. Na opačném konci žebříčku se umístilo Německo a Bulharsko.