Rumunsko musí vstoupit do Schengenu, Rumuni si zaslouží být respektováni

Teď, nebo nikdy. Příběh dosavadního úsilí Rumunska o vstup do schengenského prostoru bychom mohli uzavřít a čekat na poslední (ale možná ne poslední) kapitolu, která by měla být napsána začátkem prosince tohoto roku.

Kromě povznesení a zklamání – neboť Rumuni si zažili i výroky typu „udělali jsme vše, co se po nás chtělo, teď už nás nelze odmítnout“ – od našich politiků, ale i častější „ještě nejste připraveni“ – od ostatních, existují za těch téměř 15 let, co se o něm diskutuje, určité konstanty, které nelze ignorovat: technické podmínky, které Evropa požaduje, jsou již dávno splněny; zůstává bizarní, i když těžko prokazatelné, že opakované odmítání některých států je spojeno s určitými vlastními zájmy (vzpomeňme na případ Nizozemska a přístavu Konstanta); podmiňování přijetí do Schengenu zrušením mechanismu kontroly a ověřování, i když je to koneckonců věc zdravého rozumu, by se nemělo používat vždy, když neexistují jiné protiargumenty. Proč tedy opět klepeme na zavřené dveře? Zvláště když nyní nastala příznivá konjunktura – například v době rozhodnutí Rumunska vstoupit do NATO, poté, co poskytlo prostor pro přelety amerických letadel, před koncem války v Kosovu – kdy se Západ chystá přes zimu přesunout nákladní automobily, vlaky, lodě, letadla s potravinami, léky atd. pro ukrajinskou armádu ze Západu na Východ. Může za to neschopnost rumunských politiků, kteří stojí v čele země již 15 let, vyjednat tento akt se Západem?

Evropský parlament přijal v úterý 18. října velkou většinou hlasů usnesení, v němž žádá Evropskou radu, aby podnikla nezbytné kroky k přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru.

Poslanci konstatují, že schengenský prostor je „jedním z největších úspěchů Evropské unie“, a poukazují na to, že členské státy dosud nepřijaly jednomyslné rozhodnutí o přijetí Bulharska a Rumunska, ačkoli tyto dvě země již dávno splnily nezbytné podmínky. Podle tiskové zprávy vydané po hlasování se EP domnívá, že zachování kontrol na vnitřních hranicích je diskriminační a má negativní dopad na život mobilních pracovníků a občanů.

Tisková zpráva EP uvádí, že bránění dovozu, vývozu a volnému pohybu zboží v přístavech rovněž poškozuje jednotný trh EU. Podle dokumentu by Rada měla do konce roku 2022 podniknout všechny nezbytné kroky k přijetí rozhodnutí o přijetí Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru volného pohybu.

Postoj EP má politickou hodnotu a může být vnímán jako signál, ale rozhodnutí náleží Radě a mělo by být přijato na zasedání Rady SVV 8.-9. prosince. Mezitím by odborníci Komise měli vypracovat technickou (re)hodnotící zprávu.

Usnesení EP bylo přijato 547 hlasy pro, 49 hlasů bylo proti z řad extremistických stran a 43 hlasů se zdrželo z řad zástupců strany nizozemského premiéra Marka Rutteho. Může to být znamení, že se Nizozemsko opět postaví proti členství?

Po hlasování EPP prohlásil bývalý technokratický premiér Dacian Ciolos, nyní poslanec Evropského parlamentu za Renew, že neúspěch Rumunska při vstupu do Schengenu byl způsoben „řeznickou politikou“ bývalých vlád, které nebyly schopny tento cíl vyjednat. Další dva rumunští poslanci Evropského parlamentu, Vasile Blaga, bývalý ministr vnitra ve vládě PDL Emila Boca, který tehdy oznámil, že Rumunsko dokončilo přípravy a splnilo technické podmínky pro vstup do Schengenu, a Corina Crețu, bývalá poradkyně prezidenta PSD Iona Iliesca, viní z neúspěchu „diplomacii“ a zároveň varují před rostoucí vlnou euroskepticismu v obou zemích po případném odmítnutí.

„Existují tři argumenty, které by měly vést k rychlému rozhodnutí o začlenění Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru. Za prvé je to technický argument, který by měl být dostatečný, stejně jako byl dostatečný pro ostatní členské státy, které již členy schengenského prostoru jsou. Rumunsko splňuje všechny technické podmínky pro vstup do Schengenu a válka na Ukrajině byla zkouškou vnější hranice EU, kterou Rumunsko zvládlo na výbornou. Druhý argument je morální: Evropa nás již léta učí lekci solidarity. Solidarita tváří v tvář válce o uprchlíky a migranty, solidarita tváří v tvář energetické krizi. Rumunsko splnilo svůj domácí úkol bez připomínek. Prokázali jsme solidaritu bez výhrad a nikoli proto, že by nás k tomu někdo nutil. Udělali jsme to proto, že rumunští občané v tyto hodnoty věří. Otázka zní: Je Evropa schopna uvést do praxe až do konce lekci, kterou dává? Třetí argument je praktický a týká se budoucnosti Evropské unie. Tato budoucnost je ohrožena euroskepticismem, který stále častěji vidíme v národních volbách. Budoucnost EU závisí na tom, jak se bude chovat k občanům jednotlivých členských států. Nevyvolává odmítnutí přijmout legitimní rozhodnutí o začlenění Rumunska a Bulharska do Schengenu vlnu euroskepticismu v těchto dvou zemích? Není lekce z brexitu dostatečná?“ uvedl v Evropském parlamentu poslanec Vasile Blaga, kterého citoval rumunský tisk.

„Je to velmi smutné. Již jedenáct a více let plníme všechny podmínky pro vstup do Schengenu a po celou dobu se objevují egoismy spojené s volebními kampaněmi v různých zemích EU.. Nizozemsko hrozí vetem již několik let a otázka Schengenu se dosud nedostala na pořad jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Zdá se mi, že Rumuni si takové zacházení nezaslouží. které jsme dostávali po celá léta, protože splňujeme všechny podmínky a myslím si, že je to nedostatek solidarity, který je nevhodný pro dobu, ve které žijeme, pro dobu, kdy by důvěra v EU mohla velmi poklesnout kvůli těmto obrovským nespravedlnostem, které rumunští občané zažívají. Je to selhání diplomacie, stále máme naději, že se v prosinci dostane na pořad jednání, jak jsme doufali. Jsme však zemí na hranici, která brání hranici, přes kterou prochází pšenice z Maďarska, z Ukrajiny na Západ a naopak, takže bylo na čase, aby Rumunsko velmi jasně vyjednalo některé výhody pro rumunský lid,“ uvedla pro Euronews Romania poslankyně Evropského parlamentu Corina Crețu, členka Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů.

Premiér Nicolae Ciucă a prezident Klaus Iohannis jsou optimističtí a věří, že Západ „uzná vše, co jsme udělali“ ve válce na Ukrajině.

Premiér Nicolae Ciucă v rozhovoru pro agenturu Bloomberg na začátku srpna uvedl, že očekává vstup Rumunska do Schengenu v letošním roce a že Brusel upustí od mechanismu spolupráce a ověřování (CVM) pro naši zemi.

Ciucă uvedl, že očekává, že Rumunsko po více než deseti letech čekání získá do konce roku vstup do schengenského prostoru, což by odstranilo dlouhé čekání na rumunských hranicích s ostatními státy EU a zvýšilo atraktivitu Rumunska pro zahraniční investory. Po letech kritiky ze strany výkonné moci EU Brusel rovněž zruší režim, který sleduje pokrok Rumunska v reformě soudnictví a potírání korupce, uvedl rumunský představitel.

„Vše, co jsme od začátku konfliktu udělali, ukazuje, že jsme připraveni stát se členem Schengenu,“ řekl Ciucă s odkazem na prostor EU bez hraničních kontrol.

„Skutečně očekáváme, že všichni ostatní lídři EU uznají vše, co jsme udělali,“ tvrdí premiér Ciucă.

Prezident Klaus Iohannis rovněž řekl, že je „optimistický“, ale zdrženlivý ohledně časového horizontu. Po návštěvě vojenské základny v Cincu s nizozemským premiérem Markem Ruttém uvedl, že Rumunsku sdělil „legitimní očekávání“, že se připojí k schengenskému prostoru.

„Jsem optimista,“ řekl Klaus Iohannis, ale dodal, že nechce dělat „extrémně optimistické prohlášení o délce trvání“.

Mark Rutte uvedl, že Nizozemsko „není v zásadě proti“. Na otázku, zda by mohl souhlasit s přistoupením Rumunska v tomto roce, nizozemský premiér odpověděl: „Nemohu vám dát termín.“

Nizozemský politik však do této rovnice zapojil mechanismus CVM. Uvedl, že Rumunsko „musí učinit dostatek pozitivních kroků“, aby mělo „strukturálně lepší právní stát“, než se stane členem Schengenu, a že by rád viděl zprávu CVM o tom, jak si Bukurešť vede při odhalování a řešení případů „korupce a organizovaného zločinu“.

„Nizozemsko není v zásadě proti přistoupení Rumunska, domníváme se, že by se měly připojit všechny země, které splňují podmínky. (…) Je velmi důležité, že všechny informace budou na stole, Evropská komise na tom nyní pracuje. Takový je postup v Schengenu. Nizozemsko není proti vstupu Rumunska do Schengenu, ale musíme to udělat transparentním a spravedlivým způsobem. Proto jsem se zmínil o mechanismu pro spolupráci a ověřování.“

„Potřebujeme dostatek pozitivních kroků a lepší strukturální právní stát. Bylo učiněno mnoho kroků, co je třeba nyní stanovit v rámci CVM, o korupci, o organizovaném zločinu, to je to, co je CVM, na tom pracují, aby to posoudili, a pak to musíme posoudit společně,“ řekl nizozemský premiér v Cincu v Brašovské župě.

Německo, Francie, Finsko a Nizozemsko zůstávaly donedávna ve veřejném prostoru zeměmi, které se k našemu vstupu do Schengenu stavěly když ne odmítavě, tak alespoň skepticky. Francouzsko-německá formulace zněla spíše tak, že schengenský prostor by měl být před dalším rozšiřováním reformován, a Německo a Francie mezitím deklarovaly svou podporu Rumunsku.

Tyto země tvoří neformální skupinu zahraničních velvyslanectví v Bukurešti, která se velmi zajímají o průběh reforem v oblasti justice, právního státu a mechanismu spolupráce a ověřování, jak je patrné z dopisů, které v průběhu let zaslaly rumunským orgánům v Bukurešti na toto téma (Spojené státy se k nim často připojují v jejich úsilí o veřejnou komunikaci, ale v otázce Schengenu nehrají žádnou roli).

Takže i když už nemusíme přesvědčovat Německo, které v éře Merkelové patřilo k partnerům v dialogu, kteří potřebovali „argumenty“, ani Finsko, které kromě Nizozemska sleduje stejný diskurz přijímání, Švédsko je třeba přesvědčit. Protiargument: mechanismus CVM.

„Švédsko vzalo projev kancléře Scholze na vědomí (…) Švédská vláda v současné době posuzuje řadu otázek v souvislosti s nadcházejícím předsednictvím v Radě EU v první polovině roku 2023. Mezi tyto otázky patří i Schengen a proces přezkumu. Základními kameny švédského předsednictví budou bezpečnost občanů EU, boj proti organizované trestné činnosti a ochrana hodnot EU. Co se týče mechanismu spolupráce a ověřování, očekáváme, že Komise bude pokračovat v plnění svých závazků, pokud jde o hodnocení pokroku Rumunska v rámci mechanismu a provádění doporučení v rámci mechanismu,“ uvedla Therese Hydénová, švédská velvyslankyně v Rumunsku, kterou citoval rumunský internetový deník Panorama.

Zpráva o právním státě, kterou letos v létě vypracovala Evropská komise, se mimo jiné zmiňuje o vysoké míře korupce v naší zemi a o omezení pravomocí DNA, ale dokument vyjadřuje také obavy o nezávislost a svobodu tisku.

Zpráva CVM z června 2021 byla také přísná, protože Rumunsko v té době ještě nezrušilo zvláštní sekci, což se mezitím stalo, ale také proto, že nebyly zrušeny změny zákonů o justici provedené bývalou politickou mocí. Mezi námitky Evropské komise patřil také způsob fungování Nejvyššího kontrolního úřadu a soudní inspekce, jakož i jmenování vedoucích představitelů hlavních státních zastupitelství.

A bizarní fakta zůstávají…

Jako například skutečnost, že vstup Rumunska do schengenského prostoru by mohl ohrozit nadvládu nizozemského přístavu Rotterdam, což někteří považují za spekulaci, jiní za argument, který vše vysvětluje.

S vhodnou logistickou platformou na rumunském území by přístav Konstanta mohl výrazně zvýšit objem zboží, které se přes něj přepravuje, a podle tvrzení odborníků z oboru před několika lety vytvořit přibližně 100 000 dalších pracovních míst. Neboli každé pracovní místo vytvořené vKonstanci znamená o jedno méně vRotterdamu, argumentovali. Podle údajů zveřejněných vládou prošlo v loňském roce přístavem Constanța 65 milionů tun nákladu. V porovnání s tím však rotterdamský přístav ročně odbaví více než 450 milionů tun nákladu, vodní cesty jsou bezvadně udržované a infrastruktura je vynikající.

„My, rumunský stát, jsme tímto problémem postiženi, v poslední době, pokud vím, celá západní část Rumunska dává přednost námořnímu dovozu přes Rotterdam, aby se dostala po Mohanu-Rýnu, po maďarské straně do Rumunska,“ řekl před několika lety Daniel Georgescu, ředitel Správy vodních cest.

Jak vysvětlil ministr financí Adrian Câciu, vstup Rumunska do schengenského prostoru by byl pro ekonomiku velkým přínosem. Důležitou roli hraje vývoz, který by se výrazně zjednodušil. Celní kontroly na hranicích se zeměmi v zóně volného pohybu v současnosti znamenají pro rumunské dopravce časové ztráty. Dopravci, kteří již několik let vyzývají vlády, aby urychlily vstup do schengenského prostoru, tvrdí, že by to zvýšilo jejich vnější konkurenceschopnost, protože blokády na rumunských celních přechodech do Maďarska a Bulharska znamenají podle listu Ziarul Financiar ztráty ve výši 800 až 1 000 eur denně za každý zablokovaný kamion.

Nebo skutečnost, že Generální inspekce pro mimořádné situace (IGSU) ministerstva vnitra podepsala v úterý smlouvu s nizozemskou společností Damen na nákup dvou víceúčelových plavidel pro hasiče. Smlouva byla podepsána na veřejném ceremoniálu a šéf IGSU Raed Arafat uvedl, že plavidla stála 20 milionů eur a 24 milionů eur. Smlouva byla podepsána den před návštěvou nizozemského premiéra Marka Rutteho v Rumunsku.

The text was translated by an automatic system