Rumunsko na posledním místě v Evropě ve výběru DPH

V roce 2023 zůstalo Rumunsko na posledním místě v Evropě, pokud jde o výběr DPH, a tuto pozici si drželo téměř nepřetržitě po celé uplynulé desetiletí, a to navzdory četným legislativním opatřením proti podvodům, která úřady zavedly. Navzdory obecnému evropskému trendu v posledních letech se Rumunsku podařilo zvýšit svůj GAP v oblasti DPH, zatímco i okolní země, s nimiž bylo až do včerejška ve stejné skupině – Bulharsko, Maďarsko a Polsko – učinily významné kroky ke snížení tohoto ukazatele. Pro ty, kteří neznají pojem GAP, je GAP DPH definován jako výpadek ve výběru daně z přidané hodnoty. Jinými slovy se jedná o rozdíl mezi částkou DPH, kterou by měly hospodářské subjekty odvést do rozpočtu, a částkou, kterou stát skutečně vybral.

V této souvislosti není divu, že se Rumunsko stalo koncem loňského roku případovou studií Evropské komise. Vláda v Bukurešti však doufá, že se zavedením nového opatření na boj proti daňovým únikům v podobě systému elektronických faktur se situace změní. Přestože systém funguje od 1. ledna letošního roku a překvapil i ty největší skeptiky, teprve se ukáže, jak dobře bude fungovat po 1. červenci, kdy skončí šestiměsíční odklad, který mají firmy na přechod na nový systém.

Podle nejnovějších údajů o výběru DPH, které analyzovala Evropská komise, se v letech 2019 až 2021 rumunský GAP DPH zvýšil o 4 % z nejnižší hodnoty 32,7 % v roce 2018. Zároveň se na úrovni EU zvýšila míra výběru přibližně o 2 %. Podle Evropské komise se celkový rozdíl v DPH v EU snížil přibližně o 38 miliard eur, z 99 miliard eur v roce 2020 na 61 miliard eur, což je „bezprecedentní“ zlepšení oproti předchozím letům. Podle ní většina zemí dosáhla pokroku ve výběru DPH díky „konkrétním politickým opatřením, zejména těm, která se týkají digitalizace daňových systémů, vykazování transakcí v reálném čase a elektronické fakturace“.

Deficit rumunského GAP při výběru DPH je přibližně třicetkrát vyšší než ve Finsku (1,3 %), Estonsku (1,8 %) a Švédsku (2 %), tedy v zemích, které jsou na prvních místech v Evropě, a o více než 10 % vyšší než v zemi, která se umístila na posledním místě, tedy na Maltě (24,1 %). Výrazné schodky byly zaznamenány také v Řecku (17 %) a Litvě (14,5 %). Ještě smutnější závěry přináší analýza vývoje rumunské DPH GAP ve srovnání s okolními bývalými komunistickými zeměmi – Bulharskem, Maďarskem a Polskem.

Těmto třem zemím se od roku 2018 podařilo tento ukazatel výrazně snížit a v roce 2021 dosáhl 4,9 %, 4,4 % a 3,3 %. A to i přesto, že všechny tři země mají významnou složku vlastní spotřeby (spotřeba vlastních výrobků v malých domácnostech, z nichž se DPH neúčtuje a které nejsou fakturovány), stejně jako Rumunsko. Maďarsko má navíc nejvyšší základní sazbu DPH v EU, a to 27 % (v Rumunsku je to 19 %). Ve všech těchto zemích hrála důležitou roli digitalizace daňových systémů a v průběhu několika let byla postupně zaváděna opatření, která umožnila přizpůsobení prostředí tomuto systému.

Bulharsko, Maďarsko a Polsko uplatňují v podstatě stejná opatření, která zavedly i rumunské orgány. Jediným opatřením, které Rumunsko nevyzkoušelo, je podrobná evidence a přiznávání DPH v reálném čase, jak je tomu v Maďarsku. V souvislosti s neschopností Rumunska řešit daňové úniky a jeho neúspěchem v testu výběru DPH mu Evropská komise loni věnovala kapitolu nazvanou „Rumunsko – případová studie přetrvávajícího vysokého deficitu výběru DPH“.

„Na rozdíl od jiných zemí EU Rumunsko v posledních letech zaznamenalo trvalý a vysoký deficit výběru DPH. Od roku 2000, kdy byl poprvé zkoumán deficit výběru DPH, se pohybuje nad hranicí 30 %. Kromě toho byl deficit plnění DPH po celé období od roku 2000 do roku 2021 výrazně vyšší než v kterémkoli jiném členském státě. V letech 2013 až 2021 se pohyboval mezi 33,2 a 39,7 procenta,“ uvádí se v dokumentu Evropské komise.

Odborníci Komise rovněž konstatují, že výrazné snížení sazby DPH o 4 % v roce 2016 a o další 1 procentní bod v roce 2017 u řady zboží „nemělo znatelný dopad na vývoj rozdílu v dodržování DPH. “ DPH je spotřební daň a VAT GAP je rozdíl mezi částkou, kterou by měl stát z této daně vybrat, a tím, co se skutečně vybere. Podle ekonomických analytiků je nárůst tohoto ukazatele v Rumunsku o to znepokojivější, že spotřeba v posledních dvou letech vzrostla. Na druhou stranu je to vážný varovný signál, že něco nefunguje, přestože Rumunsko v posledních letech zavedlo opatření požadovaná Evropskou komisí, která se osvědčila v jiných evropských zemích. V Rumunsku nepřinesla očekávané výsledky ani regulace opatření, jako jsou AMEF, RO e-Invoice, RO e-Transport a SAFT, ani zpřísnění sankcí za daňové úniky. Podle ekonomických analytiků není ani skutečnost, že Rumunsko má nízké sazby DPH na některé výrobky – 5 % a 9 % – převažujícím faktorem, který udržuje tento ukazatel na vysoké úrovni %-37%. Závěr je zřejmý: podvod, tj. některé firmy našly „skuliny“, jak tyto předpisy obejít, a za možné spoluúčasti daňových kontrolních orgánů okrádaly státní rozpočet. Nedávno to potvrdil ministr financí Marcel Boloș.

„Rozdíl v DPH ukazuje, že jsme zemí s nejvyššími daňovými úniky a největší finanční nedisciplinovaností při správě této pro naši zemi životně důležité daně,“ vysvětlil ministr Boloș, proč bylo nutné zavést systém elektronických faktur.

„Jaké výhody nám tento modul přináší? Jednoduché! Zaprvé: snižujeme rozdíl v DPH, což je největší úspěch pro naši zemi, pokud tohoto cíle dosáhneme. Přináší to další miliardu eur příjmů a řeknu vám, neakademicky, úplně to eliminuje telefonickou metodu, lobbing, zásahy do organizace daňových kontrol, už žádné chození po všech možných… ne! Modul elektronické faktury a modul proti daňovým podvodům řekne, kam budou chodit kontrolní týmy, a já velmi důrazně upozorňuji, že budou pracovat s daňovým tajemstvím, jehož sankce, pokud jde o úniky a využívání dat, tam budou velmi drastické,“ dodal ministr financí.

Deficit výběru DPH v Rumunsku ve výši téměř 2 miliard eur

Podle ministra financí činil schodek ve výběru DPH v loňském roce více než 9 miliard lei, což vláda plánuje v letošním roce snížit přibližně o polovinu.

„Výběr DPH za rok 2023 jsme ukončili s inkasem DPH ve výši 104 miliard lei. Pro rok 2024 jsme si stanovili cíl 115 miliard lei a z boje proti daňovým únikům, s pomocí modulu elektronické faktury a modulu pro boj proti daňovým únikům, dalších 5 miliard lei, takže pro nás těžký úkol, 120 miliard lei,“ upozornil Marcel Boloș.

Systém elektronické fakturace vstoupil v platnost 1. ledna, kdy je povinný pro všechny dodávky zboží a služeb. Vyžaduje, aby všechny společnosti hlásily faktury vystavené prostřednictvím systému do 5 dnů od jejich vystavení. Do 1. července 2024 však budou souběžně probíhat faktury vystavené a přijaté v papírové podobě, ve formátu pdf/mail, jako v současnosti, ale jejich vykazování v systému RO e-Faktura je povinné bez ohledu na formu faktury. Od 1. července 2024 budou faktury zasílány pouze prostřednictvím elektronické faktury a za originální faktury budou považovány pouze faktury zaslané a potvrzené v systému.

Systém zavedený prostřednictvím ministerstva financí je funkční od roku 2022, ale předávání faktur jeho prostřednictvím bylo povinné pouze pro soukromé společnosti ve vztahu ke státním subjektům, pro ty, které se týkají zboží s fiskálním rizikem, a pro cestovní kanceláře vystavující faktury na základě rekreačních poukazů.

Rumunsko požádalo Evropskou komisi (EK) v lednu 2022 o výjimku z právních předpisů EU o DPH, aby se režim rozšířil na všechny obchodní transakce. Důvodem bylo, že ANAF stále potřebuje čas na to, aby připravil své IT systémy na náhlý nárůst počtu daňových poplatníků přistupujících na jeho servery. Přestože byly v systému zatím zaznamenány některé chyby, jen za první lednový týden bylo přijato 2,7 milionu faktur v celkové hodnotě 16 miliard lei, jak oznámil ministr Boloș, který odhaduje, že brzy budou chtít 1 milion faktur denně.

„Špatná zpráva pro ty, kteří si mysleli, že systém nefunguje,“ uzavřel.

V téže souvislosti Boloș upozornil, že po 1. červenci je nezaregistrování se do systému e-faktura přestupkem a společnostem hrozí vysoké pokuty. Po několika dnech se však vrátil s tím, že „systém byl vylepšen“, hlavní problém – že systém umožňoval zadávat duplicitní faktury – byl vyřešen. Toto prohlášení přišlo po naléhání ze strany soukromých podnikatelů, že systém nefunguje správně již od jeho počátku. Mnoho podnikatelů si také stěžovalo na byrokracii spojenou s přihlášením do systému a velké společnosti, včetně mobilní telefonní společnosti, oznámily, že od 1. ledna nemohou systém zavést.