Rumunský cestovní ruch ovlivněný válkou na Ukrajině

Turistickému ruchu na rumunském pobřeží, který sotva přežil pandemická omezení, opět hrozí kolaps. Oznámení úřadů a odborníků o důsledcích zničení přehrady Nová Kachovka na Ukrajině vykreslují apokalyptický obraz, který ukazuje budoucnost kvality vody v Černém moři v chmurných barvách. A nejen to. Ryby, uhynulá zvířata, ropné skvrny, odpadky ze žump a záchodů, chemikálie a pesticidy, které se dostaly po vyvržení přehrady na ukrajinská pole a Dněprem do Černého moře. Protože je však Černé moře propojeno se Středozemním mořem, mohou se rizika rozšířit z Evropy na Blízký východ.

Obrovská vodní elektrárna Kachovka postavená Sověty, která byla pod ruskou kontrolou od invaze zahájené v únoru 2022, byla zničena v časných ranních hodinách 6. června.

Varování ukrajinského ministra životního prostředí, které vyslovil bezprostředně po katastrofě v rozhovoru pro americkou televizi CNN, pravděpodobně znepokojí celý region. Podle ministra Ruslana Strilece je to katastrofa pro životní prostředí nejen Ukrajiny, ale i celého evropského kontinentu. Vyhozením přehrady do povětří – tvrdí kyjevský úředník – Rusko znemožnilo využití více než 18 kilometrů krychlových vody. Více než 50 000 hektarů ukrajinských lesů je zaplaveno a nejméně polovina z nich může odumřít.

Mezi dalšími důsledky úředník uvedl mrtvé ryby a zvířata, ropnou skvrnu o hmotnosti nejméně 150 tun, odpadky ze žump a toalet, chemikálie a pesticidy na polích. To vše je unášeno řekou Dněpr do Černého moře, které hraničí s Rumunskem, Bulharskem, Tureckem, Gruzií a Ruskem. Vzhledem k tomu, že Černé moře je propojeno se Středozemním mořem, mohou se tato environmentální rizika šířit.

Současně kyjevští úředníci oznámili, že slanost Černého moře prudce klesla a obsah železa překročil normální povolenou hodnotu. Informovalo o tom ukrajinské velitelství pro likvidaci následků incidentu, uvedla bulharská tisková agentura Novinite.

Odsolování Černého moře může způsobit rozkvět sinic, které jsou velmi nebezpečné, protože ničí přirozenou flóru vod. Kromě toho se do moře mohou dostat toxické látky z odpadních vod a skládek. Oděské pobřeží – kdysi oblíbená destinace ukrajinských i zahraničních turistů – se podle ukrajinských úřadů stalo „skládkou odpadků a hřbitovem zvířat“. V důsledku katastrofy byly uzavřeny všechny pláže v Oděse.

Úřady v Oděské oblasti na jihu Ukrajiny uzavřely pláže, protože zhoršující se kvalita vody – částečně způsobená zhroucením přehrady Nová Kahovka – představuje „skutečnou hrozbu“ pro zdraví místních obyvatel, uvedla CNN.

„Oděské pláže byly prohlášeny za nevhodné ke koupání kvůli výraznému zhoršení stavu vody ve volných vodních plochách (moře, ústí řek) a reálnému ohrožení zdraví obyvatel města,“ oznámila několik dní po katastrofě oděská samospráva v příspěvku na Telegramu.

Obyvatelé Nikolajevské oblasti na jihu Ukrajiny byli varováni, aby nepoužívali povrchovou vodu k pití, koupání nebo rybaření poté, co se zjistilo, že je kontaminována bakteriemi podobnými těm, které způsobují choleru.

Organizace spojených národů totiž varovala před jinými důsledky, než je ekologický dopad na černomořskou flóru. Tvrdí, že protržení přehrady na řece Dněpr bude mít značný dopad na celosvětovou potravinovou bezpečnost, což povede k růstu cen potravin a problémům se zásobováním pitnou vodou pro statisíce lidí. Současně generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi nedávno navštívil Záporožskou jadernou elektrárnu, aby zjistil, zda je ohrožena zničením přehrady Nová Kahovka na řece Dněpr, jejíž vody se používají k chlazení šesti reaktorů elektrárny.

Podle agentury AFP uvedl, že situace je „vážná“, ale „stabilizovaná“.

„Na jedné straně vidíme, že situace je vážná, důsledky tu jsou a jsou reálné. Současně jsou přijímána opatření ke stabilizaci situace,“ shrnul generální ředitel MAAE, aniž by upřesnil, o jaká opatření se jedná.

Úřady v sousedním Bulharsku, které je oblíbenou turistickou destinací mnoha Rumunů, podle bulharské státní agentury ujišťují, že na pobřeží nebyly nalezeny žádné stopy znečištění a že turistická sezóna není prozatím ohrožena. Na problém se však stále soustředí pozornost, protože situaci u Černého moře neustále monitorují zdravotnické orgány.

Stejně je tomu i v Rumunsku, kde Ředitelství veřejného zdraví neustále monitoruje vodu ke koupání v moři.

„Monitorujeme vodu ke koupání a připravujeme se na to, abychom zvýšili monitorovací parametry ve smyslu jejich rozšíření, abychom mohli sledovat další parametry, abychom měli velmi jasné zrcadlo,“ řekla Cristina Mihaela Schipor, vedoucí ředitelství veřejného zdraví v Konstanci.

Podle odborníků již následky katastrofy na Ukrajině dorazily na rumunské pobřeží Černého moře, do Suliny, a velmi brzy se projeví i v Konstanci.

„Odhaduji, že takový náraz by mohl být směrem ke Konstanci někdy koncem týdne,“ uvedl na tiskové konferenci. ²⁵. června. Od toho incidentu 6. června by to podle mého odhadu mělo trvat někde kolem 20 dnů a Sulina by měla být, řekněme, zasažena potenciálně někde kolem dvou týdnů od toho incidentu, což je někdy (…) 18. června. Za těchto podmínek musíme samozřejmě provádět průběžná šetření, vím, že instituce v Constantě to velmi dobře monitorují,“ odhaduje Prof. Dr. Silviu Gurlui z Al. I Cuza University v Jasech v rozhovoru pro Radio România Constanța.

Podle něj každá katastrofa tohoto druhu znamená velké poškození životního prostředí a „jakékoli znečištění v této oblasti, ať už se jedná o ropu nebo chemické sloučeniny jiného druhu, to vše se může dále šířit do Černého moře a samozřejmě se může dostat i do naší oblasti“. Vedle uhynulých zvířat může voda přinést i nemoci.

Za těchto okolností se odborník domnívá, že jednou z hlavních starostí úřadů by nyní mělo být odhadnout nebezpečí šíření cholery a správně informovat obyvatelstvo, pokud toto riziko existuje.

„Já budu v Konstantě 25. června, abych udělal doplňující analýzy a podíval se, jaké je tam chemické složení a jestli, doufám, že to tak není, ale pokud jsou tam, řekněme, podmínky pro šíření, byť malé cholery, tak by se měla přijmout ta nejlepší opatření, aby se především vědělo, co tam je, a pak by mělo být obyvatelstvo řádně informováno, aby přijalo veškerá hygienická a bezpečnostní opatření,“ řekl v rozhovoru odborník na veřejné zdraví.

„Obyvatelstvo bude muset být vždy informováno, a pokud jsou podmínky velmi dobré, pak si jistě můžeme mořskou vodu a vše, co souvisí s naším pobřežím, užívat dál, ale určitě musíme být velmi opatrní, protože jakákoli změna chemického složení, mluvili jsme o této bakterii, která může dále šířit choleru, která také velmi závisí na podmínkách prostředí, na salinitě vody, na teplotě, a bohužel v současné době jsou podmínky optimální v tom smyslu, že se této bakterii daří velmi dobře, když je salinita takříkajíc někde nad 20 promile a teplota někde nad 20 stupňů (…. ),“ řekl Silviu Gurlui.

„Jsou nutné podmínky drastické hygieny, používání, čištění, mytí ovoce, mytí během přípravy jídla a také po ní. Vždy si musíme velmi dobře umýt ruce,“ dodal profesor z Jasy.

Profesorovi z Jasy v rozhovoru pro Svobodnou Evropu oponuje mořský biolog Răzvan Popescu Mirceni. Tvrdil, že není důvod k panice a že Rumunsko si špatně vyložilo sdělení Světové zdravotnické organizace, která jasně uvedla, že cholera a další vodou přenosné nemoci představují riziko pouze na Ukrajině.

Přestože se část toxického odpadu, který přinesly povodně, dostala do Černého moře, škodlivé účinky na kvalitu vody na rumunském pobřeží zmírňuje několik faktorů.

Podle biologa se cholera přenáší pouze ve sladké vodě kontaminované výkaly nebo mrtvolami, což je případ zaplavených oblastí Ukrajiny, a v oblasti delty Dunaje se mohou vyskytnout ojedinělé případy.

„Než mi někdo řekne, že existuje riziko nákazy cholerou z rumunského pobřeží Černého moře, chtěl bych, aby mi nejprve odpověděl na otázku, zda byl za posledních sto let ve statistice nebo vědecké práci zdokumentován nějaký případ nákazy cholerou z mořské vody. Ne z černomořské vody, ale odkudkoli na světě z mořské vody. Zjistí, že žádný případ neexistuje,“ argumentoval biolog Răzvan Popescu Mirceni.

Podle dalšího rumunského odborníka, Florina Timofteho, výzkumníka-biologa z Národního institutu pro mořský výzkum a rozvoj Grigore Antipa v Constanci, negativní účinky již existují. Podle něj bude obtížné se v Černém moři koupat kvůli zbytkům ve vodě.

„Mluvíme o obrovském množství sladké vody přitékající z přehrady, mluvíme o sedimentech, mluvíme o živinách, které jsou vyplavovány vodou z celého záplavového území Dněpru, mluvíme o nečistotách, odpadcích, organických látkách, větvích, dřevě, přemýšlejte o tom, to všechno bylo spláchnuto do cesty povodni. Odplaví se to tak dlouho, dokud voda z povodí přitéká a vše se vypouští do moře,“ vysvětlil Timofte.

Vysvětlil, že za pouhé tři dny po protržení přehrady dosáhla povodeň na Dněpru vzdálenosti asi 50 až 60 kilometrů a bouře v posledních dvou až třech dnech posunula vodu dále na jih, nejprve do oblasti ústí Dunaje, poté, v závislosti na povětrnostních podmínkách, bouři nebo proudech, směrem k turistickému pobřeží, Konstanci, Mamaie a dalším letoviskům. V této souvislosti mnoho Rumunů, kteří plánovali strávit dovolenou na rumunském pobřeží, zrušilo své rezervace a vydalo se do sousedních zemí, zejména do Bulharska a Řecka.

„Také všechny povodně na Ukrajině se spojí s Dunajem, protože v současné době máme na pevnině dostatek srážek a průtok Dunaje se v příštím období zvýší. Spolu s bouří to vytvoří nepříznivé podmínky, nebudeme mít čistou, průzračnou vodu, kterou všichni turisté na pobřeží očekávají, voda pravděpodobně změní barvu, objeví se sedimenty a mořská voda bude trochu zakalená, kvalita vody se sníží,“ varoval biolog Florin Timofte.