Subscribe
„Komplikovaný“ je to správné přídavné jméno pro popis toho, co se v posledních hodinách dělo. Nejprve summit EU, pak schůzka amerických a ruských představitelů v Rijádu. Řešení konfliktu na prahu Evropy, který trvá již tři roky, není tak blízko. Naopak se zdá, že se napětí mezi jednotlivými zúčastněnými aktéry ještě vystupňovalo. Trump, zastánce summitu v Saúdské Arábii, se vyjádřil jasně: „Slyšeli jsme, že oni (s odkazem na Ukrajince) nebyli k jednání přizváni. Ale oni tam jsou už tři roky. Měli ten problém vyřešit mnohem dříve. Nikdy neměli začít válku“. Na druhé straně stál prezident Zelenskyj, který opáčil: „Rozhodnutí o ukončení války na Ukrajině nelze přijímat bez Ukrajiny. Podmínky nelze stanovit bez naší účasti“. Přetahování o čtyři ruce, které nevylučuje směs falešných zpráv (např. o původu války) a expresivních prohlášení (např. o vyslání vojsk EU na Ukrajinu).
Postoj USA
Během dlouhé volební kampaně, která předcházela jeho vítězství a inauguraci do Bílého domu, Trump opakovaně sliboval, že ukončí válku na Ukrajině a že bude uznáván jako ten, kdo ukončí konflikty ve světě obecně. Nemělo by se totiž zapomínat, že ještě před týdnem byly zásahy USA do jednání mezi Izraelem a Hamásem tak silné, že podmiňovaly propuštění rukojmích; výsledek schůzky Trumpa s Netanjahuem se Hamásu nelíbil, stejně jako se izraelskému vůdci nelíbily postoje Egypta a Jordánska k přijetí palestinského lidu. Zapeklitá situace. Rovnováha mezi oběma stranami zůstává krajně nejistá, ale dnes se pozornost USA přesunula na druhou frontu: rusko-ukrajinskou. Zde magnát opět zaujal velmi jasný postoj a Ukrajinu zcela vyloučil, přestože se Zelenským ve dnech následujících po inauguraci navázal kontakt. Podle Trumpa Ukrajina, potažmo Evropa (ačkoli to výslovně neřekl), neudělala nic konkrétního pro ukončení války, a proto se domnívá, že případná jednání s Ruskem zvládne bez konzultace s přímo zúčastněnými. Kromě toho americký prezident ze své rezidence v Mar-a-lago v rozhovoru s novináři také naznačil, že Zelenského rating bude „na 4 %“: z jeho pohledu jasná narážka na potřebu nových voleb na Ukrajině. Zelenského reakce na sebe nenechala dlouho čekat a obvinila magnáta, že žije „v dezinformační bublině“. Trump se domnívá, že učiněný krok je užitečný pro skutečné řešení. Už jen proto, že podle zpráv po schůzce z 18. února by již mělo dojít k dohodě o osobním setkání s Putinem pravděpodobně v březnu, nebo dokonce podle důvěryhodných kremelských zdrojů již koncem února. Oba prý již spolu telefonicky hovořili více než hodinu a půl a během rozhovoru našli několik shodných bodů. Velkým otazníkem zůstává, jakou roli bude muset pro Trumpa v této obousměrné vizi hrát Evropa. Zatímco na jedné straně se vyslovil pro vyslání mírových jednotek EU na Ukrajinu, což je myšlenka, o které hovoří jen některé státy, ale nesdílejí ji všichni, na druhé straně se o zemích EU jako o možných partnerech v tomto jednání vůbec nezmínil. Otevírá se tak scénář, o kterém se ještě před několika týdny neuvažovalo: obousměrný pakt. Spojené státy mění tvář velmi rychle; Trump nastoupil do úřadu teprve před měsícem, nicméně podepsané exekutivní příkazy a více než symbolické podání rukou již nově definovaly USA a to, co budou v příštích letech představovat pro zbytek světa. V tomto případě je na Evropě, aby zjistila, jak se s touto novou realitou vypořádat.
Summit EU ve Francii
Najít nový klíč jistě není snadné, ale dá se předpokládat, že EU nechce jednat bez USA. Řekla to Giorgia Meloniová, která byla rovněž přítomna na inauguraci, a v posledních hodinách to zopakovala Ursula von der Leyenová. Zdá se, že úzká spolupráce mezi USA a EU, která charakterizovala posledních několik let v souvislosti s válkou mezi Ruskem a Ukrajinou, dospěla do bodu zlomu: skončí, nebo se obnoví, ale v jiné slupce? Právě předseda Evropské komise se po pondělním summitu setkal v Bruselu s americkým generálem Kelloggem, vyslancem USA pro rusko-ukrajinskou otázku. Pro von der Leyenovou to byla příležitost znovu zdůraznit „zásadní roli EU při zajišťování finanční stability a obrany Ukrajiny, která se zavázala poskytnout 135 miliard eur, což je více než kterýkoli jiný spojenec“, uvádí se v oficiální zprávě, která byla rozeslána bezprostředně po schůzce. Předsedkyně rovněž dodala, že evropský závazek nepřestane; přeje si proto trvalý mír a neopomněla zmínit, že jakákoli jednání musí být založena na nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti. Na závěr byla vyjádřena ochota k součinnosti se Spojenými státy. Bod, který je zásadní pro zdůraznění vyloučení z předběžného jednání mezi Ruskem a USA v úterý 18. února. Mezi stížnostmi na vyslání mírových jednotek k hranicím se objevily i výtky Giorgie Meloniové, která se vyslovila pro Itálii. Premiérka, jak vyplývá z oficiálních zdrojů, nepovažuje toto řešení za efektivní; podle Meloniho je třeba jít jinými cestami, cestami, které by nezahrnovaly vojenské zapojení do tohoto dlouhého konfliktu. Co se týče peripetií, italský vůdce, stejně jako von der Leyenová, nepřipouští možnost odcizení mezi USA a EU, protože „zapojení Spojených států“ je zásadní, „právě v euroatlantickém kontextu je založena evropská a americká bezpečnost“. Stejného názoru je i německý kancléř Olaf Scholz, který na závěr summitu, který Macron hostil, chtěl nejen důrazně zopakovat, že otázku vyslání vojsk v současné době nesdílí ani nezkoumá, ale také prohlásil, že „velmi vítáme, že se mluví o míru, ale nemůže to být diktát, nemůže být Ukrajině vnucen“. Podle německého vůdce je nezbytné jednat ve shodě se Spojenými státy a nesmí z jeho pohledu docházet k dělbě práce, natož k odpovědnosti za to, co se děje na ukrajinském území. Ve skutečnosti to Scholz vysvětlil médiím: „NATO je založeno na tom, že vždy jednáme společně a sdílíme rizika. To se nesmí zpochybňovat“. V posledních hodinách se vyjádřil i ministr zahraničí Antonio Tajani, který se však nevyjádřil k příměří, ale ke skutečnému ukončení konfliktu. Ministr totiž vysvětlil, že Rusko je nakloněno ukončení bojů, protože se obává vyzbrojování Ukrajiny. V televizním rozhovoru s Brunem Vespou Tajani rovněž uvedl, že čelíme složité „šachové partii“, v níž USA pracují na dvou frontách: vzdalují Rusko Číně a snaží se Rusko politicky sblížit a snaží se najít klíč k řešení války. Závěrem se podělil o telefonát amerického ministra zahraničí ministrům zahraničí NATO, který je informoval o obsahu jednání v Rijádu.