Obvykle, když se píše o propastné úrovni výdajů na obranu Irska a jeho neschopnosti bránit nebo dokonce monitorovat svá moře a oblohu, je práce na další rok hotová. Nikoho to nezajímá a proč by mělo, když to nezajímá irskou vládu? Tento týden však došlo k jedné ze synchronicit života a k události, která by mohla alespoň na chvíli přimět Dublin, aby se posadil a zpozorněl.
Deník Sunday Times informoval, že letadla z Francie, Británie a Norska se minulý týden zapojila do pátrání po ruské ponorce u pobřeží Sliga. Francouzský letoun Bréguet 1150 Atlantic létal u pobřeží Clare, zatímco letoun Boeing Poseidon P-8 vyslaný Británií a Norskem létal u Sliga a Donegalu. Poseidon 8 je specialistou na sledování ponorek. Účelem těchto manévrů není zadržet ponorku, ale dát najevo, že její přítomnost je známa a že tyto vody nejsou bezpečné. Ruské ponorky mají ve zvyku při odhalení rychle odplout.
Jednalo se pouze o poslední z řady nedávných incidentů s ruskými plavidly v irských vodách, které se znovu objevily v tisku. V prosinci loňského roku se provalilo, že naproti vjezdu do přístavu Cork Harbour těsně za hranicí 12 mil se „vznáší“ ruská ponorka spolu se svým satelitním plavidlem na hladině. Vydala se na cestu až poté, co britský vrtulník nasadil do vody poblíž neidentifikované ponorky sonarové zařízení. Po této akci připlula protiponorková fregata Královského námořnictva. V době, kdy se tento příběh provalil, také Irové zjistili, že od 90. let 20. století žádné irské plavidlo v námořní službě nemá sonar, což by před 30 lety nebylo, a irské námořnictvo proto nemá žádnou kapacitu pro sledování podmořské činnosti.
Tento příběh obletěl celý svět a vyvolal několik dosti jízlivých komentářů. V deníku The Telegraph vyšel článek Toma Sharpa s titulkem a podtitulkem
Putinovy ponorky odhalily nestoudné pokrytectví Irska
Irsko je bohatší než Norsko – proč je závislé na norských letadlech?
Ačkoli Irsko není bohatší než Norsko, což je jen málo zemí, je tato otázka spravedlivá. Proč by se jedna země EU a dvě země NATO měly zajímat o aktivity ruské armády u irských břehů, v blízkosti důležité irské infrastruktury, více než Irové. Irsko není členem NATO a při jakékoli diskusi o vstupu do něj nebo dokonce o přispívání na obranné či vojenské složky v rámci Evropské unie dostává záchvaty perel.
Michael Martin, místopředseda vlády a ministr obrany, což v Irsku není vládní funkce, jasně prohlásil.
[anti] „Irsko nikdy nebude v pozici, kdy by se mohlo zapojit do ponorkové války, ale myslím, že můžete vyvinout strategie na ochranu životně důležitých ekonomických aktiv, zejména pokud jde o podmořské kabely.“
Jaké jiné strategie než vyžírání přátel a sousedů by to mohly být, nebylo objasněno. Norsko se však právě zavázalo investovat do nové ponorkové flotily, která zvýší svou operační kapacitu na 6 člunů, protože, jak vysvětlil kontradmirál Berdal z norského královského námořnictva, ruské ponorkové kapacity jsou větší než kdykoli za posledních 30 let, přičemž počet nových a velmi schopných člunů neustále roste.
Obvykle se v tisku o irských ozbrojených silách píše jen občas o tom, jak špatně jsou vojáci a námořníci placeni a jak těžké je je udržet a rekrutovat. O poklesu počtu vojáků v armádě i operačních plavidel v námořnictvu se mluví s neurčitým nezájmem. Vždycky se říkalo, že Rusko je daleko a Británie blízko, tak proč si dělat starosti a hlavně proč utrácet peníze? Zejména peníze na zbraně, které pro Irsko 2024 nejsou zrovna v kurzu.
Irští politici většinou vnímají politiku jako performativní, nikoli praktickou. Proto může Micheal Martin na twitteru označit Rusko za genocidu na Ukrajině. Člen Rady bezpečnosti OSN, který obvinil stálého člena z genocidy, měl být výstřel, který slyšel celý svět, ale ve skutečnosti to byl pes, který v noci neštěkl. V Irsku se příběhu věnovaly pouze jedny noviny a na mezinárodní úrovni neměl žádný dopad. To může být jen proto, že je nikdo nebere vážně, a proč by to dělal, když nebere vážně ani sám sebe. Pokud byste skutečně věřili, že se jiný stát dopouští genocidy, dovolili byste mu, aby si na vašem území ponechal velvyslanectví a konzulární personál? Ruské velvyslanectví v Dublinu se nachází v Rathmines a je otevřeno od 9:00 do 11:45, v úterý, středu a čtvrtek, s výjimkou ruských svátků.