Schválena podpora Ukrajině ve výši 50 miliard eur

Evropské unii se podaří splnit svůj loňský závazek vůči Ukrajině: Do víceletého rozpočtu EU na tento finanční cyklus bude zahrnuta podpora ve výši 50 miliard EUR. Rozhodnutí bylo přijato na posledním summitu EU jednomyslným hlasováním, přičemž maďarský premiér Viktor Orbán, který se proti němu postavil při minulém projednávání této otázky v Evropské radě, hlasoval pro. Nebylo nutné, aby si Orbán vzal přestávku na kávu – jak se stalo během hlasování o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou – a hlasoval v nepřítomnosti, čímž by obešel systém jednomyslnosti. Jak ho však ostatní evropští představitelé přesvědčili, zůstává velkou záhadou. Zdroje z Bruselu tvrdí, že nic nedostal, přesněji řečeno, že ústupky budou malé. Orbán však tvrdí, že by dosáhl vítězství. Faktem je, že toto rozhodnutí má uklidnit ukrajinského prezidenta Volodimira Zelenského, který je velmi nervózní ze zpoždění podpory, protože státní pokladna je prázdná, a z patové situace v americkém Kongresu, který dosud neschválil novou podporu Ukrajině.

Na druhou stranu si mohou být Maďaři jisti, že jakmile premiér Orbán dosáhne kompromisu s Bruselem, ten na Maďarsko nespustí finanční „Armagedon“, aby ho „vydíráním“ donutil vzdát se blokování další podpory Kyjevu. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela dohoda zaručuje Ukrajině „stabilní, předvídatelné a dlouhodobé financování“. Novou pomoc EU Ukrajině zablokoval v prosinci Viktor Orbán, který využil svého práva veta.

Ukrajina obdrží 33 miliard eur ve formě půjček a 17 miliard eur ve formě grantů

Ukrajina má v příštích čtyřech letech obdržet od EU další pomoc ve výši 50 miliard eur – 33 miliard eur ve formě půjček a dalších 17 miliard eur ve formě grantů. Tato podpora by však mohla být revidována. Sedmadvacítka se dohodla, že bude o způsobu provádění balíčku pomoci diskutovat případ od případu a v případě potřeby, ale až po dvou letech, bude možné dohodu přehodnotit. Maďarský premiér to považuje za úspěch ve vztazích s Bruselem. Na druhou stranu jiní vedoucí představitelé to považují za malý ústupek. Zejména nesouhlasili s tím, aby Maďarsko mohlo během každoročních debat použít právo veta a kdykoli tak zablokovat provádění dohody.

„Orbán nedostal nic,“ tvrdí zdroje, které citují Politico a The Guardian.

Podle nich maďarský premiér jednoduše ustoupil tlaku ostatních 26 evropských lídrů. A ústupky, kterých se mu dostalo, jsou jen malé a umožňují mu prezentovat svou porážku jako domácí vítězství, tvrdí zdroje. Podle nich nemá Orbánova kapitulace nic společného s hrozbou sabotáže ekonomiky jeho země, ačkoli ji budapešťský vůdce vnímal jako skutečný „Armagedon“. Orbán prý ustoupil, protože „prostě neviděl jiné řešení“, tvrdí zdroje citované serverem Politico. Jisté je, že jednomyslné rozhodnutí bylo přijato po řadě jednání, která předcházela zasedání Rady, mezi maďarským premiérem a evropskými lídry a šéfy bruselských orgánů.

Bojovali jsme, vyhráli jsme – řekl Orbán svým spoluobčanům

Po summitu EU Viktor Orbán na Facebooku napsal, že vyjednal kontrolní mechanismus, který má zajistit, aby peníze určené kyjevské vládě byly použity rozumně.

„Bojovali jsme! Maďaři nesmí dávat peníze Ukrajincům! Nebudeme se účastnit války, nebudeme posílat zbraně, zůstáváme na straně míru,“ napsal budapešťský lídr na Facebooku.

Nespokojenost Viktora Orbána s přislíbenou podporou Ukrajiny ze strany bloku EU pramení mimo jiné z toho, že pro zajištění prostředků na balíček pomoci přislíbený Kyjevu, jakož i na další potřeby, včetně pokrytí mezer vzniklých v důsledku pandemie Covid, jsou členské státy žádány o dodatečné příspěvky do rozpočtu EU. Před summitem EU maďarský premiér tvrdil, že nabídl Bruselu kompromis, ten ho však odmítl a pohrozil „Armagedonem“. Viktor Orbán s odkazem na scénář listu Financial Times, podle něhož by EU Maďarsku uložila finanční sankce, pokud by nepřijalo otázku pomoci Ukrajině, uvedl, že tento článek je odpovědí Bruselu na jeho návrh. Podle výkladu budapešťského lídra by EU chtěla „spojit právní stát s ukrajinskou otázkou a uvalit na Maďarsko západní finanční blokádu“.

Brusel vede ideologickou válku proti Maďarsku

Podle maďarského premiéra Orbána vede Brusel proti Maďarsku již léta „ideologickou válku“ a „neustále ho vydírá“. A to jen proto, že se Maďarsko „chová jako suverénní země“. Orbán označil scénář Financial Times za „Armagedon“ pro Maďarsko.

„To by byl Armagedon, který nedopustíme. Budeme chránit zájmy Maďarska. Nemůžeme se nechat vydírat,“ napsal Orbán na Facebooku.

Kdo ve válce mezi Orbánem a Bruselem o finanční pomoc Ukrajině prohrál a kdo vyhrál, je v tuto chvíli těžké určit. Jisté je, že Zelenski a Ukrajina zvítězili. K Orbánově ping-pongové hře s Bruselem je však třeba říci ještě něco jiného: dva dny před hlasováním Rady EU 15. prosince uvolnila Evropská komise část – více než 10 miliard eur – z kohezních fondů pro Maďarsko. Poté, co Orbán odmítl schválit balíček finanční podpory a zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, přijal Evropský parlament usnesení, v němž žádá Radu, aby posoudila, zda je toto rozhodnutí v souladu s právem EU.

Vedoucí představitelé Evropské unie se na summitu 14. prosince dohodli na zahájení přístupových jednání s Ukrajinou, a to navzdory slibu maďarského premiéra, že je zablokuje. Své slovo by dodržel, ale německý kancléř Olaf Scholz našel způsob, jak se dostat ze slepé uličky. Aby mohlo být rozhodnutí přijato a Maďarsko nevyužilo svého práva veta, navrhl německý kancléř Olaf Scholz, aby budapešťský lídr opustil místnost. Asi tři hodiny poté, co jednání uvázla na mrtvém bodě, navrhla německá kancléřka maďarskému premiérovi, že si může vzít kávu a vypít ji jinde. Mohlo by tak být rozhodnuto o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou a Moldavskem. Budapešť před prosincovým summitem EU tvrdila, že nebude souhlasit s tím, aby peníze ze společného rozpočtu dostávala země, která není členem EU, pokud je nedostane členská země. Maďarsko naopak opakovaně prohlásilo, že nepodpoří žádný postup Ukrajiny v EU, pokud nebudou obnovena práva maďarské menšiny v této zemi.

Evropská komise v roce 2022 zablokovala Maďarsku finanční prostředky s odůvodněním, že vláda vedená Viktorem Orbánem porušila zásady právního státu tím, že omezila práva komunity LGBT, odmítla nelegální migranty, ovládla média a soudnictví nebo zpochybnila nadřazenost rozhodnutí Soudního dvora EU nad vnitrostátním právem.

Co má Orbán proti Ukrajině? Říká, že je to zkorumpovaná země a hrozba pro evropské zemědělství.

Budapešťský premiér není jediným, kdo v postoji EU k Ukrajině „vybočil z řady“. Krátce poté, co Robert Fico složil potřetí přísahu jako slovenský premiér, ukončil vojenskou pomoc Ukrajině. Zároveň však povolil pokračování dodávek od slovenských výrobců zbraní a munice. Robert Fico nebyl proti balíčku pomoci ve výši 50 miliard eur a podmíněně souhlasil se vstupem Ukrajiny do EU. Slovenský premiér však oznámil, že bude proti vstupu Ukrajiny do NATO.