Subscribe
Skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která zahrnuje strany jako italské Fratelli d’Italia a polskou PiS, představuje v evropském politickém prostoru jednu z nejdynamičtějších a nejvzestupnějších sil. Nejnovější průzkum *Polling Europe*, který byl proveden v březnu 2025 na vzorku více než 5 000 občanů EU, poskytuje podrobný portrét názorů veřejnosti na hlavní politické a institucionální otázky. Zpráva poukazuje zejména na postoj voličů ECR k důvěře v soudnictví a vztahům se Spojenými státy, zejména s Donaldem Trumpem.
Důvěra v soudnictví: Voliči ECR jsou nejskeptičtější v Evropě.
Jedna z hlavních otázek průzkumu se týká nezávislosti soudního systému. Pouze 22 % voličů konzervativců a reformistů věří, že justice v jejich zemi je nezávislá, zatímco evropský průměr je 36 %. To je nejnižší procento ze všech politických skupin. Navíc 73 % voličů ECR vnímá soudnictví jako ovlivněné politickou mocí a celých 32 % jej považuje za zcela podřízené politice.
Tato skepse se odráží i v míře důvěry. Méně než třetina voličů ECR (29 %) říká, že důvěřuje svému soudnímu systému, zatímco 68 % výslovně uvádí, že mu nedůvěřuje. I v tomto případě se jedná o nejnižší hodnotu mezi hlavními evropskými skupinami: pro srovnání, 57 % voličů Evropské lidové strany (EPP) vyjadřuje důvěru a mezi Zelenými toto číslo stoupá na 60 %.
Tento rozpor odhaluje rozkol mezi soudními institucemi a podstatnou částí konzervativního a suverenistického elektorátu, který soudnictví nevnímá jako neutrální nástroj, ale jako zpolitizovanou moc, často vnímanou jako nepřátelskou vůči populistickým a nacionalistickým hnutím.
Nedávné soudní rozsudky nad Le Penovou ve Francii a Georgescem v Rumunsku se setkaly s velkým nesouhlasem evropských konzervativců, kteří se stále více obávají o dodržování demokracie a svrchovanosti lidu.
Vztahy s Trumpem: ECR je na třetím místě v oblíbenosti
Další klíčový bod průzkumu se týká toho, jak jsou evropské strany vnímány ve vztahu k bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Na otázku, které strany mají k Trumpovi nejblíže, 17 % Evropanů uvedlo ECR, čímž ji zařadilo na třetí místo po Patriotech (26 %) a suverenistické alianci Evropa suverénních národů (24 %).
V Itálii je toto číslo výrazně vyšší: 38 % Italů si ECR – ztělesňovanou především skupinou Fratelli d’Italia – spojuje s Trumpem. Ve Španělsku je toto vnímání méně výrazné (15 %), zatímco v Polsku – vlasti PiS – je spojení pevnější (27 %). Naopak v severoevropských zemích je spojení mezi ECR a Trumpem mnohem slabší, což signalizuje kulturní rozdělení napříč regiony EU.
Je třeba říci, že vztah mezi evropskými konzervativci a Trumpem není jen politickou sympatií, ale také ideologickým souzněním: důrazem na národní suverenitu, kritikou evropských elit a důrazem na bezpečnost, imigraci a roli tradice. ECR se tak prezentuje jako most mezi evropským konzervatismem a americkým trumpismem.
Srovnání s jinými evropskými skupinami
EPP, která je historicky středem evropské institucionální rovnováhy, zastává umírněný postoj: 43 % jejích voličů považuje soudnictví za nezávislé a 57 % mu důvěřuje. Mezi socialisty a demokraty (S&D) je důvěra ještě vyšší: 57 % vyjádřilo důvěru a pouze 40 % nedůvěru. Nejvyšší míru důvěry vykazují zelení a centristé z Obnovy Evropy (60 %, resp. 50 %), což potvrzuje souvislost mezi progresivními sklony a institucionálním nadšením.
Na opačné straně, vedle ECR, se nacházejí Patrioti (např. Rassemblement National, Vox, Fidesz) a aliance ESN (Alternative für Deutschland, Reconquête), které sdílejí stejnou skepsi vůči institucím EU a silný důraz na národní identitu. Voliči těchto uskupení vykazují ještě nižší míru důvěry: u Patriotů i ESN je to pouze 29 %, přičemž více než 60 % vyjadřuje nedůvěru.
Italský případ: Fratelli d’Italia mezi nedůvěrou a ústředním postavením
V Itálii je ECR zastoupena především skupinou Fratelli d’Italia, která je v současné době ve vládě. Italské údaje odpovídají evropským trendům s některými národními specifiky. Pouze 29 % Italů věří v nezávislost soudní moci, zatímco 63 % ji považuje za politicky ovlivňovanou. Důvěra v systém činí 45 %, 49 % však stále vyjadřuje nedůvěru.
Pozoruhodné vnímání blízkosti k Trumpovi (38 %) naznačuje, že italští voliči ECR jej vnímají jako model vůdcovské alternativy k evropskému mainstreamu. Tato ideologická blízkost se však může ukázat jako dvousečná zbraň, zejména v kontinentálním kontextu, kde trumpismus hluboce polarizuje veřejné mínění.
Zpráva Polling Europe vykresluje obraz ECR, která má silnou voličskou základnu, ale je stále více izolována od institucionálního konsensu. Její voliči nedůvěřují soudním orgánům, Trumpa vnímají příznivě a evropské instituce považují za mocnosti, které je třeba vyvažovat, ne-li se jim přímo postavit. Vzhledem k tomu, že Evropa směřuje k volbám v roce 2025 v prostředí rostoucího napětí mezi suverenisty a federalisty, bude role ECR klíčová: bude tvůrcem moci, nebo rušivou silou? Rozhodnou volební urny.