Subscribe
Španělský Nejvyšší soud potvrdil pokutu, kterou Ústřední volební komise (JEC) uložila premiérovi Pedru Sánchezovi za to, že v době volební kampaně využíval služební prostory k výrokům s volebním obsahem. Pokuta ve výši 2 200 eur byla potvrzena po Sánchezově odvolání, v němž argumentoval tím, že SVK nepřiměřeně omezila jeho svobodu projevu. Komora pro správní spory nejvyššího soudu však jeho odvolání zamítla, přičemž zdůraznila význam institucionální neutrality během volebních procesů. K předmětnému přestupku došlo dne 30. června 2023 během tiskové konference po zasedání Rady Evropské unie v Bruselu, kdy předseda vlády zmínil výsledky své vlády a přímo kritizoval své politické oponenty, zejména Lidovou stranu (PP) a VOX. Podle SVS tyto výroky porušily článek 50.2 organického zákona o všeobecném volebním režimu (LOREG), který zakazuje orgánům veřejné moci dopouštět se jednání, které by mohlo být považováno za volební propagandu. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že zásada neutrality během volebního období není pouhou formalitou, ale základní pojistkou pro zachování spravedlnosti politické soutěže. Podle rozsudku Sánchezovy výroky nejenže propagovaly úspěchy jeho vlády, ale obsahovaly také znevažující výroky o jeho soupeřích, což podle názoru SVK i Nejvyššího soudu představovalo pokus o ovlivnění voličů z pozice instituce. Premiér na svou obhajobu tvrdil, že jeho výroky byly součástí běžného výkonu jeho politické role a že uložený trest omezuje jeho právo na svobodu projevu. Nejvyšší soud nicméně odpověděl, že omezení stanovené zákonem LOREG je legitimní a nezbytné během volebního období právě proto, aby se zabránilo těm, kteří jsou u moci, zneužívat svého postavení a státních prostředků k politickému prospěchu. Tento případ znovu oživuje debatu o využívání veřejných zdrojů ve volebních kampaních a o dodržování institucionální neutrality. Ačkoli uložená pokuta není nijak vysoká, její symbolický význam je nepopiratelný, neboť zdůrazňuje potřebu zabránit neoprávněným výhodám pro ty, kteří jsou u moci. Rozhodnutí Soudního dvora rovněž posiluje autoritu SVK jako garanta integrity volebního procesu v situaci, kdy je stranické využívání institucí opakovaným zdrojem kontroverzí. Je třeba poznamenat, že to není poprvé, co SVK sankcionovala politické představitele za porušení volební neutrality. Podobné případy se v minulosti týkaly jak vlád socialistických, tak lidových stran, což dokazuje, že stávající předpisy platí univerzálně bez ohledu na stranickou příslušnost. Rozhodnutí proti Pedru Sánchezovi však nabývá zvláštního významu vzhledem k jeho postavení v čele vlády a polarizovanému kontextu, v němž k němu dochází. Kromě právních aspektů má tato epizoda také politické důsledky. Opozice pokutu interpretuje jako důkaz stranického využívání institucí současnou vládou, zatímco vláda se snaží záležitost bagatelizovat a označuje ji za nepodstatnou. Nicméně potvrzení pokuty Nejvyšším soudem posiluje myšlenku, že bdělost nad neutralitou veřejných orgánů během volebních období je nutnější než kdy jindy.
Sánchezova vláda prosazuje takzvanou strategii „obnovy demokracie“, která by se měla zaměřit na dezinformace v sociálních médiích a v každodenní politice. Toto rozhodnutí však vyvolává ještě více otázek ohledně Sánchezových cílů. Stručně řečeno, rozhodnutí Nejvyššího soudu představuje důležitý precedens a zdůrazňuje, že političtí představitelé musí během volebních kampaní zachovávat přísnou nestrannost při úředních úkonech. Ochrana nestrannosti demokratických procesů vyžaduje, aby se ti, kdo jsou u moci, bez ohledu na svou politickou příslušnost, zdrželi využívání institucionálních zdrojů a platforem k propagaci vlastního obrazu nebo podkopávání svých protivníků. Dodržování těchto norem je zásadní pro kvalitu demokracie a pro udržení důvěry občanů v instituce.