Odbor pro strukturální politiku a politiku soudržnosti Evropského parlamentu, think tank Parlamentu, zveřejnil 15. června srovnávací analýzu národních strategických plánů společné zemědělské politiky (SZP) z hlediska jejich přínosu k cílům Evropské unie v oblasti klimatu.
Členské státy jsou totiž nuceny předkládat své strategie k ideologickým cílům požadovaným týmem paní von der Leyenové – přestože ECR opakovaně varovala před napětím, nesrovnalostmi, negativními dopady a konečnými neúspěchy, které s sebou nese takový ekologický radikalismus v pozadí takzvané „zelené dohody“ předsedkyně Evropské komise.
V případě Španělska analýza odráží znepokojivé zhoršení pozice tohoto členského státu, pokud jde o financování primárního sektoru, v návaznosti na řízení socialistické a komunistické vládní koalice Pedra Sáncheze. Poukazuje také na značné nedostatky v národním strategickém plánu, který připravila madridská exekutiva.
Vzhledem ke katastrofálnímu plánu se místopředseda strany ECR Jorge Buxadé Villalba zeptal Komise, proč se v rámcovém období snižuje procento plánovaného financování prostřednictvím přímých plateb Španělsku ve srovnání s výdaji v období 2015-2020.
Evropský komisař pro zemědělství Janusz C. Wojciechowski v odpovědi ze dne 28. září připomněl, že celková částka přímých plateb, která bude Španělsku k dispozici v šesti letech 2015-2020, činí cca. 29,227 miliardy EUR, přičemž roční průměr činí 4 871 320 miliard EUR; zatímco celková částka přímých plateb za pět let období 2023-2027 činí 24,440 miliardy EUR, tj. roční průměr 4 888 019 miliard EUR. Proto je podle polského úředníka v novém období Španělsku přidělen „o něco vyšší“ roční rozpočet na přímé platby.
Tuto odpověď je těžké brát vážně. Komisařovo „mírné“ zvýšení činí 0,3 %, což je prakticky marginální. Navíc nezahrnuje inflaci. Navíc je v jasném rozporu se stranou 27 analýzy Parlamentu, která uvádí pokles o 2,5 %, a to i bez započtení inflace. Možná si bývalý politik PiS nechává připravovat odpovědi od některých bruselských úředníků, kteří by měli profesionální image svého resortu chránit s větší úctou.
Pan Buxadé také upozornil, že roční intenzita financování na hektar je ve Španělsku za vlády socialistů nejnižší v Unii, spolu s Lotyšskem, Portugalskem a Rumunskem. To komisař nepopřel. Vysvětlil, že intenzita závisí na rozhodnutí zemědělců účastnit se či neúčastnit se ekologických programů.
Zde vidíme jasný negativní dopad Zelené dohody. Pokud se španělští zemědělci nechtějí těchto ekologických programů účastnit, mohou čerpat nižší finanční prostředky. Komisařka se snažila tento efekt minimalizovat a dodala, že financování Španělska je „velmi podobné“ financování Francie, Chorvatska nebo Finska. Opět bychom panu Wojciechowskému doporučili, aby odkázal na obrázek 7 na straně 29 analýzy Parlamentu, kde 24 z 27 členských států dostává vyšší finanční prostředky, než jaké jsou přidělovány španělským zemědělcům, a to v důsledku špatné socialistické národní politiky. Konkrétně Francie, Chorvatsko a Finsko dostávají o 50 až 450 EUR více podle využívané zemědělské plochy.
Závěrem poslanec Evropského parlamentu za VOX zdůraznil, že plán současné španělské vlády vykazuje nejnižší ochranu kvality vody v EU-27. Zdá se, že konzervativní komisař opět ospravedlnil výkon pana Sáncheze údajně „kombinovaným přístupem regulačních a dobrovolných podpůrných nástrojů týkajících se udržitelného nakládání s pesticidy a živinami“. Přestože legitimita takové politiky v oblasti pesticidů je velmi pochybná, Komise odkazuje na regulační strategii pro velké zemědělské podniky, která začne platit od 1. ledna 2024. Doufáme, že taková novoroční předsevzetí jeho resortu budou mít za následek lepší výsledky v oblasti vodního hospodářství, než jaké dosud zaznamenal Parlament jako poslední ve své třídě.