Nové stávky oznámené na řadě evropských letišť způsobují občanům, kteří plánují cestování během letní sezóny, bolesti hlavy. Nejnovější hrozba pochází od řídících letového provozu Eurocontrolu, kteří zajišťují bezpečnost provozu v evropském vzdušném prostoru. Po vlně nejistoty a nepříjemností, které cestujícím na mnoha velkých evropských letištích způsobily sporadické stávky v posledních měsících, by nová hrozba stávek v letecké dopravě znamenala další ránu pro turisty – a pro evropský cestovní ruch -, kteří již nyní platí stále vyšší ceny letenek.
Zaměstnanci Eurocontrolu – Evropské organizace pro bezpečnost letového provozu – mezinárodní organizace, která řídí letový provoz v celé Evropě, oznámili, že by mohli od začátku června stávkovat po celou letní sezónu. Jejich hlavní stížnosti – na jejichž vyřešení závisí, zda bude protest zahájen – se týkají pracovních podmínek a mezd, které jsou považovány za neoprávněné.
Zástupci Eurocontrolu uvedli, že stávka může být vyhlášena kdykoli během příštích šesti měsíců, a neoznámili konkrétní datum, takže kromě bezprostředních dopadů může mít toto oznámení dopad na plánování mnoha cest do Evropy.
Dopad stávky evropských leteckých dispečerů by byl obrovský, podle odborových předáků by se měla dotknout více než 12 600 letů denně, tedy každého třetího. Nebo by to mohlo vést ke zpoždění či zrušení v nadcházejících měsících. A bohužel tato zpoždění/zrušení nebudou kompenzována náhradou, protože se jedná o vyšší moc. Podle evropského nařízení v této oblasti mohou být tyto pokuty účtovány leteckým společnostem pouze v případě, že cestující v důsledku toho utrpěli nepříjemnosti.
Zaměstnanci několika evropských letišť vyhlásili stávky. Mnohé z těchto stávek již byly po jednání s odbory odvolány. Kvůli stávce letových dispečerů ve Francii došlo ke zpoždění nebo dokonce ke zrušení letů několika leteckých společností. Vlna stávek na letištích v zemi měla za následek zrušení 300 letů a 6000 zpožděných cest.
V březnu požádali zástupci nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Evropskou komisi o přijetí opatření proti Francii. V petici adresované předsedkyni Ursule von der Leyenové žádá letecká společnost EU, aby přiměla Francii zahrnout přelety do definice minimálních služeb, které jsou letečtí dispečeři povinni poskytovat i v případě stávky v tomto odvětví.
V červnu se stávkovalo také na milánském letišti Malpensa, kde ochranka dočasně zastavila práci. Tyto stávky se konaly v širším kontextu stávek v celém odvětví dopravy, které se týkaly nejen letů, ale také cestování vlakem, trajektem a metrem. Obchod na nejrušnějším evropském letišti Heatrow – Londýně – byl po celý červen prakticky v ohrožení, neboť bezpečnostní pracovníci zde hrozili stávkou každý víkend po celou letní sezónu, dokud nebudou splněny jejich požadavky – na vyšší platy. Stávky byly pozastaveny poté, co odboroví předáci dosáhli zvýšení platů. Hrozba stávky však zcela nezmizela.
Ani cestující, kteří v polovině července cestovali do Itálie, nebyli ušetřeni nepříjemností spojených se zrušením nebo zpožděním letů, protože většinu italských letišť zasáhla stávka leteckých dispečerů. Plánované červnové stávky na letištích v Lisabonu, Portu, Faru a na Madeiře v Portugalsku byly po dohodě s portugalskou vládou odvolány, ale další skupina čtyř dopravních odborů požaduje plnou stávku v posledních dvou červencových dnech a v prvním srpnovém týdnu. Také ve Španělsku vyhlásily odbory pilotů7. června stávku proti třetí největší letecké společnosti v zemi Air Europa a další odbory zahájily časově neomezenou denní stávku proti regionální letecké společnosti patřící společnosti Iberia. Jen v červnu bylo v důsledku protestu zrušeno přibližně 20 % letů a několik letů mělo zpoždění.
Poslední stávka, která významně ovlivnila leteckou dopravu v Rumunsku, se uskutečnila v roce 2017 a zúčastnili se jí dispečeři společnosti Romatsa. Po výstražné stávce zahájili zaměstnanci společnosti Romatsa 30. května 2017 generální stávku, která během jediného dne ovlivnila více než 200 letů. S odkazem na požadavky zaměstnanců Romatsy – vyšší mzdy – sociálnědemokratický premiér tehdy veřejně přiznal, že mají „vyšší mzdy než jejich kolegové ve Velké Británii“.