Subscribe
Trendy v Evropě a ve světě v boji proti falešným zprávám a dezinformacím
V polovině ledna se v Bruselu konala konference o svobodě tisku, kterou sponzorovala strana ECR. Ústřední téma bylo klíčové s ohledem na nadcházející kampaň před volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024, zejména kvůli obtížím při hledání skutečně „svobodných“ informací.
Mezi diskutovanými tématy byly případy „kontaminace“ informacemi, válečné strategie vedené prostřednictvím médií a překážky, kterým novináři při své práci čelí a riskují napadení, uvěznění nebo ještě něco horšího. To se týkalo také rostoucí role umělé inteligence ve světě masové komunikace.
Zvláště důležitá byla role sociálních médií. Původně byly určeny ke sbližování lidí, ale nyní se mění v nástroje snadné a zavádějící politické propagandy, zejména zaměřené na mladší populaci, ale s dopadem i na starší lidi. Ani žádost o opravu v případě záměrně nepravdivých informací často nestačí. Je náročné vymazat mediální terč i po omluvě novinářů, kteří zveřejnili nepřesnosti.
Ani Evropa se nevyhýbá vážným informačním problémům. Ze zprávy, kterou vypracovala a zveřejnila strana ECR, vyplývá, že v letech 2014 až 2023 bylo zabito 50 novinářů, včetně redaktorů Charlie Hebdo zavražděných během útoku v lednu 2015. V tomto roce se Francie umístila na druhém místě na světě v počtu zabitých novinářů.
K významným incidentům došlo v roce 2017, kdy byla zavražděna maltská novinářka Daphne Caruana Galiziaová, která byla zastřelena poté, co odhalila zapojení politiků do skandálu Panama Papers. Dalším případem byla vražda novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně po vyšetřování vazeb mezi Ficovou vládou a některými italskými skupinami ‚Ndranghety. V roce 2021 byl v Nizozemsku zabit Peter de Vries, který podporoval svědky v procesu proti marocko-nizozemskému organizovanému zločinu.
Bruselské akce se zúčastnila početná mezinárodní delegace z Arménie, Francie, Moldavska, Rumunska, Německa, Irska, Itálie, Polska a dalších zemí. Začalo kulatým stolem, který v Evropském parlamentu uspořádala skupina ECR a jehož se zúčastnili spolupředseda Nicola Procaccini (FdI), poslanec Jorge Buxade, generální tajemník strany Antonio Giordano a poslanci Ilcic (HR), Ross (NL), De La Pisa Carrión (SP) a Tertsch.
„Často dochází k vymazávání hlasů, které nejsou v souladu s hlavním proudem, za účelem umlčení, a to prostřednictvím vzájemného posilování,“ uvedl Procaccini během kulatého stolu. Dodal však, že mainstream ztratil půdu pod nohama, protože zdravý rozum a svobodné vyjadřování myšlenek prostřednictvím jiných médií téměř všude přivedly k úspěchu pravý střed. „Domnívám se – uzavřel – že ne vždy se podaří potlačit náš názor, zejména tam, kde ho můžeme inteligentně vyjádřit.“
První panel, který moderoval Maicol Pizzicotti Busilacchi, mezinárodní tajemník mládežnického hnutí Fratelli d’Italia, se zaměřil na svobodu tisku na evropské a mezinárodní úrovni. V panelu zasedli generální tajemník strany Antonio Giordano (FdI), Ludmila Belcencová, moldavská předsedkyně organizace Stop zákazu médií, Jorge Martín Frías ze španělské nadace Disenso a italský novinář Antonio Rapisarda.
„Považuji za velmi důležité diskutovat o všem, co kontaminuje informace a snižuje jejich kvalitu. Zaměřili jsme se na nově vznikající otázky týkající se svobody tisku a svobody projevu,“ komentoval situaci generální tajemník Antonio Giordano. Belcencová, vedoucí iniciativy „Stop zákazu médií“, promluvila k posluchačům o problémech, kterým čelí nezávislí novináři v Moldavsku, zabývala se represí médií a analyzovala situaci v celé Evropě.
V dalším panelu, který moderovala novinářka Anne Elisabeth Moutetová z francouzského deníku The Telegraph, se diskutovalo o vlivu zahraničních aktérů na svobodu tisku a o nadcházejících evropských volbách, které jsou klíčové pro mocnosti, jako jsou Spojené státy, Rusko a Čína. Mezi panelisty byli poslanci Evropského parlamentu Carlo Fidanza (FdI) a Herman Tertsch (Vox), právnička zabývající se lidskými právy a členka organizace „Stop zákazu médií“ Natalia Bayramová a Gary Kavanagh, ředitel Edmund Burke Institute.
Carlo Fidanza nastínil hlavní aspekty zákona o digitálních službách, nástroje, který by mohl zajistit větší ochranu svobody projevu na sociálních sítích a zabránit cenzuře ze strany jejich vlastníků. Fidanza zdůraznil vnější zásahy do volebních kampaní a vnitřní zásahy nevládních organizací. Přestože nařízení může být odloženo až na dobu po volbách, potvrdil, že zabezpečení volebních kampaní je nezbytné. Dotkl se také umělé inteligence, která je mocným nástrojem, ale může vést k výrobě „hlubokých padělků“ a k revoluci na trhu práce.
Kromě již vysvětlené dynamiky jsou zde také prvky, jako je ekonomická krize – která tak nutí média přežívat spíše na základě počtu kliknutí než kvality poskytovaných informací – a složitá společenská dynamika, která způsobuje, že se informační systém dostává do krize.
Nárůst výhrůžek a násilí vůči novinářům, koncentrace mediálního trhu omezující pluralitu a postupující politická kontrola redakcí, která podkopává samoregulaci, ukazují znepokojivý obraz evropského tisku a představují další výzvu, kterou chce ECR vyhrát.
Protože jsem se této akce osobně zúčastnil, mohu jen konstatovat, že problémy s informovaností se týkají celé populace a vidím jasný rozdíl: na jedné straně levice, která se snaží bořit názory druhých a útočí dokonce ne na to, co kdo říká, ale na toho, kdo to říká; na druhé straně konzervativní pravice, která věří v diskusi, debatu a svobodu vyjadřovat své myšlenky a přijímat myšlenky druhých bez předsudků a upřednostňuje realitu faktů před svou osobní vizí. Svobodná Evropa vzniká sjednocením svědomí svobodných Evropanů, kteří si uvědomují, co se děje, a proto musí být svoboda tisku klíčovým bodem, od kterého se začíná budovat nová Evropa.