Studie ECR: Dopad ruské propagandy v Estonsku a Litvě

Ve stále napjatější geopolitické situaci ve východní Evropě se ruská propaganda stala klíčovým nástrojem Ruské federace k udržení vlivu na bývalé sovětské republiky včetně Estonska a Litvy.
Tyto dva pobaltské státy však mají společnou historii sovětské okupace.
Ruská okupace obou států proběhla ve dvou etapách.
První okupace proběhla v letech 1939-1941 v důsledku sovětsko-německého paktu o neútočení.
Druhá sovětská okupace, kterou evropské demokracie považovaly za nezákonnou, začala po skončení druhé světové války a trvala 48 let (1944-1991) až do rozpadu SSSR. Estonsko a Litva se tedy v postsovětském období vyvíjely odlišně, což se projevilo i na jejich zranitelnosti vůči ruské propagandě.
Studie ECR Party poskytuje podrobný obraz toho, jak ruská propaganda proniká do informačního prostoru těchto dvou zemí, a identifikuje nejen kanály a taktiky používané Kremlem, ale také faktory, které přispívají k náchylnosti obyvatelstva k této formě vlivu.
Aby bylo možné získat jasný obraz o vlivu ruské propagandy v Estonsku a Litvě, byl v období od 12. do 29. června 2024 proveden kvantitativní průzkum.
Tento průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku dospělé populace ve věku 18-74 let v obou zemích.
V Estonsku bylo provedeno ne méně než 1202 rozhovorů a v Litvě 1500 rozhovorů.
Dotazníky byly vyplněny pomocí online metody, což umožnilo přístup k mnohem širšímu segmentu populace, ale zároveň omezilo studii na osoby, které mají přístup k internetu.

Tradiční média v Estonsku: Tištěná média překonávají evropský průměr

Jedním z nejpozoruhodnějších aspektů spotřeby médií v Estonsku je obliba estonsky psaných tištěných médií. Přibližně 20 % dospělých Estonců čte každý den alespoň jednu tištěnou publikaci (zejména deníky), což je číslo, které výrazně převyšuje evropský průměr.
Tento podíl Estonců, kteří soustavně čtou noviny, naznačuje, že tištěná média zůstávají důležitým pilířem estonského veřejného informování a poskytují občanům zdroj informací, který je obecně považován za méně náchylný k manipulaci než jiné formy médií.
Naproti tomu pouze 4 % Estonců čtou denně ruskojazyčná tištěná média, což odráží mnohem nižší využívání tohoto mediálního zdroje mezi estonskými rusky mluvícími občany.
Pokud jde o spotřebu televizních a rozhlasových stanic, estonskojazyčné kanály jsou jednoznačně preferovány před ruskojazyčnými.
Velmi významným faktorem, který to ovlivňuje, je zákaz ruských televizních kanálů v Estonsku, zejména po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Toto opatření přijala estonská vláda s cílem omezit vystavení obyvatelstva ruské propagandě, která v tomto období zesílila.

Digitální média v Estonsku: hlavní zdroj informací pro obyvatelstvo

Hlavním zdrojem informací v Estonsku se stal internet.
Podle průzkumu strany ECR více než polovina obyvatel denně navštěvuje zpravodajské portály v estonštině.
Tento trend je ukazatelem vysoké míry digitalizace v Estonsku, zemi známé svými iniciativami v oblasti informačních technologií a elektronické veřejné správy.
Kromě toho hrají v distribuci zpráv mimořádně důležitou roli sociální sítě. Přibližně 42 % Estonců využívá tyto sociální sítě k tomu, aby se informovalo o aktuálním dění.
Používání ruskojazyčných portálů a sociálních sítí je však výrazně nižší, nikoli však zanedbatelné, zejména mezi rusky mluvícími obyvateli Estonska.

Citlivost na ruskou propagandu v Estonsku

Ačkoli červnový průzkum ECR ukázal, že většina Estonců by byla ochotna bránit se případné ruské invazi, realita je zcela jiná.
Skutečná ochota Estonců bojovat za svou zemi je nižší, než by se dalo očekávat.
To lze přičíst jak demografickým faktorům, tak určité skepsi ohledně schopnosti Estonska účinně se bránit vnější agresi vzhledem k malé rozloze země a její blízkosti k Rusku.
Ruské propagandě se bohužel podařilo proniknout do určitých segmentů estonské populace, zejména mezi rusky mluvícími, a propagovat sdělení, která zdůrazňují morální úpadek Evropské unie a zpochybňují záměry NATO na jejím východním křídle.
Tato sdělení mají za cíl zasít mezi občany nedůvěru a podkopat podporu západních aliancí a zároveň vykreslit Rusko jako obránce tradičních hodnot.

Tradiční média v Litvě

Na rozdíl od estonských sousedů má tradiční spotřeba médií v Litvě výrazné zvláštnosti.
Ačkoli litevsky psaná tištěná média a litevsky mluvící rozhlas jsou méně populární než v Estonsku, neznamená to, že tradiční média hrají při informování veřejnosti nevýznamnou roli.
Mimořádně důležitým faktorem je, že spotřeba ruskojazyčných médií je v Litvě nižší než v Estonsku, což do značné míry odráží větší etnickou homogenitu a odlišnou historickou zkušenost s Ruskem.
Přístup k ruským médiím (zejména k ruským propagandistickým informacím) však zcela chybí a existují segmenty obyvatelstva, které se informují z ruskojazyčných mediálních zdrojů.
Je tomu tak zejména v komunitách blíže k hranicím s Běloruskem (spojencem Ruské federace a podporovatelem akcí Kremlu na Ukrajině) nebo mezi etnickými ruskými menšinami.

Digitální média v Litvě: hlavní zdroj zpráv pro litevské občany

Stejně jako v Estonsku i v Litvě dominují informačnímu prostoru digitální média.
Litevskojazyčné zpravodajské portály jsou považovány za hlavní zdroj informací pro většinu obyvatelstva, a proto i zde hrají významnou roli při šíření zpráv (ať už skutečných, nebo propagandistických) sociální sítě.
Podle průzkumu ECR je podíl těch, kteří používají ruskojazyčné portály a sociální sítě, v Litvě výrazně nižší, což odráží větší kulturní a jazykovou odolnost vůči vnějším vlivům z Ruska. To lze přičíst také aktivním opatřením litevské vlády proti ruské propagandě, včetně mediálního vzdělávání a kampaní na zvýšení povědomí veřejnosti o nebezpečí ruské propagandy na území země.

Citlivost na ruskou propagandu v Litvě

Litva s většinovým litevským obyvatelstvem a odlišnou historickou zkušeností než Estonsko je obecně méně náchylná k ruské propagandě.
Zprávy ruské propagandy jsou vnímány jako méně důvěryhodné a podpora litevské vlády a veřejnosti pro NATO a Evropskou unii zůstává silná.
To však neznamená, že je Litva vůči zahraničním vlivům a ruské propagandě zcela imunní.
Stále existují segmenty obyvatelstva, které mohou být ovlivněny, zejména mezi těmi, kteří jsou více sociálně izolovaní nebo méně důvěřují vládě.

Faktory určující vnímavost vůči ruské propagandě

Podrobná analýza průzkumu strany ECR identifikovala řadu faktorů ovlivňujících vnímavost vůči ruské propagandě v Estonsku a Litvě.
Mezi tyto faktory patří: spotřeba ruskojazyčných médií, demografické údaje, politické postoje a historické zkušenosti obou zemí ve vztahu k Ruské federaci.

Spotřeba ruskojazyčných médií: Rozsáhlé využívání ruskojazyčné televize, rozhlasu a zpravodajských portálů je důležitým prediktorem náchylnosti k ruské propagandě.
Tyto mediální zdroje nejenže poskytují neustálý přísun informací, které jsou v souladu s postojem Kremlu, ale také se jim daří utvářet alternativní narativ k tomu, který prezentují západní média.
Demografické údaje: Demografické faktory, jako je věk a pohlaví, hrají při určování náchylnosti k propagandě v Estonsku důležitější roli než v Litvě.
Například mladí lidé v Estonsku, kteří jsou více obeznámeni s internetem a digitálními médii, jsou méně vystaveni ruské propagandě a méně jí podléhají než starší lidé, kteří konzumují více tradičních médií (tisk, rozhlas a televize).
Politické postoje: V obou zemích mají politické postoje významný vliv na reakci na ruskou propagandu.
Důvěra v ozbrojené síly, vnímání etnických menšin a postoje k NATO jsou mimořádně důležitými faktory.
Občané, kteří důvěřují své vládě a mezinárodním vojenským aliancím, bývají méně náchylní k ruské propagandě, zatímco ti, kteří jsou k těmto institucím skeptičtí, jsou snadněji ovlivnitelní.
Historické zkušenosti: Historické zkušenosti obou zemí ve vztahu k Ruské federaci rovněž formovaly jejich vystavení propagandě přicházející z Kremlu.
Estonsko s početnou ruskou menšinou a složitou historií vztahů s Ruskem vykazuje větší zranitelnost vůči ruskému vlivu.
Na druhou stranu Litva s etnicky a kulturně homogennějším obyvatelstvem si vyvinula větší odolnost vůči narativům přicházejícím z Moskvy.
V závěru analýzy provedené ECR Party (studie částečně financovaná Evropským parlamentem) zpráva zdůrazňuje, že ačkoli spotřeba médií v Estonsku a Litvě hraje důležitou roli při určování náchylnosti k ruské propagandě, není jediným určujícím faktorem.
Politické postoje, historické zkušenosti a demografické pozadí hrají klíčovou roli v tom, jak různé segmenty obyvatelstva v Estonsku a Litvě reagují na vnější vlivy.
Zatímco Estonsko s početnou ruskou menšinou a složitějším mediálním prostředím se ukazuje jako zranitelnější vůči ruské propagandě, Litva s homogennější etnickou strukturou a silnou podporou NATO je vůči těmto vlivům obecně odolnější.
Žádná ze zemí však není zcela imunní a pro zachování informační bezpečnosti je i nadále zásadní pokračující úsilí úřadů v obou zemích o potírání ruské propagandy.