Summit Eu v Granadě: Čelíme výzvám budoucnosti

Třetí summit Evropského politického společenství začal 5. října v andaluské Granadě. Evropské politické společenství (EPC) je platforma pro politické a strategické diskuse o budoucnosti Evropy, která byla slavnostně otevřena přesně před rokem, 6. října 2022, kdy se v Praze sešli hlavy států a vlád téměř 50 evropských zemí, aby podpořili spolupráci a politický dialog v Evropě s cílem co nejlépe řešit zásadní otázky, jako je obrana, prosperita a stabilita.

Fóra 2023 se zúčastnily členské státy EU a dále Albánie, Andorra, Arménie, Bosna a Hercegovina, Gruzie, Island, Kosovo, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Severní Makedonie, Norsko, San Marino, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené království. K nim se připojili předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan, údajně kvůli zdravotním problémům, a prezident Ilham Alijev chyběli. Původním záměrem bylo pořádat dva summity ročně. Po prvním ročníku v Praze se druhý bude konat 1. června 2023 v Moldavsku a třetí v Granadě.

Vedoucí představitelé EU se na zasedání zaměřili na migrační problematiku a hospodářskou konkurenceschopnost, ale také na životní prostředí a digitální dovednosti, jako je umělá inteligence, a v neposlední řadě samozřejmě na válku na Ukrajině.

Zasedání se zúčastnil také prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedoucí představitelé využili této příležitosti, aby znovu potvrdili svůj závazek a neochvějnou podporu ukrajinské věci. Prozatímní předseda španělské vlády Pedro Sánchez zopakoval, že Španělsko jako země, která v současné době rotujícím způsobem předsedá Radě Evropské unie, je „pevně odhodláno pokračovat v krocích směřujících k formálnímu zahájení rozhovorů“ o přistoupení Ukrajiny k EU, a to až do vydání zprávy Evropské komise, která se vyjádří k tomu, zda byly splněny požadavky stanovené ve smlouvách a zda ukrajinská vláda provedla nezbytné reformy. Před zahájením zasedání se španělský prezident se Zelenským sešel na dvoustranné schůzce, během níž jednali také o zaslání nového balíčku vojenské pomoci obyvatelům Ukrajiny.

Mezi hlavní výzvy evropské agendy patří rozšíření. V současné době má oficiální status kandidátské země EU osm zemí. Jedná se o Turecko, Ukrajinu, Moldavsko, Albánii, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Severní Makedonii a Srbsko. Kromě toho jsou potenciálními kandidáty Gruzie a Kosovo. Podle evropských zdrojů se očekává, že nové členské státy vstoupí do rodiny EU do roku 2030, čímž se Evropská unie rozšíří za méně než deset let.

Otázka rozšíření je úzce spojena s tzv. principem zásluh, podle něhož musí kandidátské země usilovat o sladění svých právních předpisů s pravidly a normami EU. V této souvislosti byla projednána společná vize a dohodnuto, jak pracovat na novém přístupu k postupnému přistoupení k EU.

Dalším diskutovaným tématem byla energetika, která je v současné době obzvláště důležitá a kterou bude třeba v budoucnu stále více zohledňovat, a to i s ohledem na nutnost věnovat více úsilí zavádění obnovitelných zdrojů energie. Řeč přišla i na citlivou otázku krize v Náhorním Karabachu, do níž je zapojen Ázerbájdžán na jedné straně a arménští separatisté na straně druhé a která vedla k masovému exodu z této enklávy, z níž bylo vysídleno více než sto tisíc lidí. Evropská unie se v této otázce rozhodla jednotně odsoudit ázerbájdžánskou ofenzívu a v této souvislosti nabídla Arménii milionovou humanitární pomoc.

Předseda Evropské rady, německá kancléřka a francouzský prezident navíc zdůraznili svou pevnou podporu nezávislosti, svrchovanosti, územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic Arménie. Hlavním tématem summitu však byla migrace. Všechny státy se shodují na tom, že je třeba se touto otázkou zabývat, zejména s ohledem na nárůst počtu uprchlíků a úmrtí ve Středozemním moři.

Již minulou středu 4. října dosáhla EU významného pokroku v jednáních o paktu o migraci a azylu.Konkrétně to byla italská premiérka Giorgia Meloniová, která společně s nizozemským premiérem Markem Rutte, britským premiérem Rishim Sunakem, albánským Edim Ramou a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou uspořádala setkání, na němž se ještě cíleněji a přesněji diskutovalo o boji proti obchodování s lidmi a projednávala se konkrétní a strukturální řešení, která by měla skoncovat s fenoménem, jenž se jinak bude nadále vymykat kontrole a zhoršovat situaci, kterou evropský kontinent zažívá. Za zmínku stojí také setkání Meloniho a Scholze, kteří po určitých neshodách v otázce migrace vedli srdečné rozhovory a dosáhli sblížení názorů, čímž urovnali vztahy a vyhnuli se jakýmkoli třenicím.

Je však důležité poznamenat, že navzdory pokroku dosaženému v Granadě vyjádřily Polsko a Maďarsko své rozhořčení nad plánovanými změnami a vetovaly je.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na to prohlásil, že opozice není dostatečná na to, aby sedmadvacítku připravila o potřebný počet hlasů. „Budapešť a Varšava vyjádřily svůj nesouhlas u jednacího stolu,“ řekl. „Je to postoj, který již vyjádřili na ministerské úrovni, ale nebrání nám v dosažení kvalifikované většiny, a proto nám stále umožní dosáhnout konkrétního pokroku.

Během summitu v Andalusii se uskutečnila řada dvoustranných setkání, která umožnila jednotlivým vedoucím představitelům setkat se tváří v tvář v užším kruhu a upevnit a posílit vztahy mezi jednotlivými národy a vybudovat pevný základ pro celkovou budoucnost Evropy v nejširším slova smyslu. Proběhlo například setkání předsedy Evropské rady Charlese Michela s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem, jehož výsledkem bylo společné komuniké na podporu Arménie.

Po summitu Evropského politického společenství následovalo neformální zasedání Evropské rady, na němž se 27 vedoucích představitelů EU zaměřilo na priority pro příští funkční období.

Členové EU se tak 6. října sešli, aby hovořili o různých výzvách a krizích, kterým Evropa v posledních letech čelila a z nichž vyšla silnější a jednotnější, od pandemie COVID v březnu 2020 až po válku mezi Ruskem a Ukrajinou, která vypukla v únoru 2022. Všechny otázky, které zapadají do strategické agendy cílů EU.

Zasedání v pátek 6. října se zaměřilo na bezpečnost, obranu a kybernetickou odolnost, konkurenceschopnost a jednotný trh, ekologický a digitální přechod, příležitosti pro multilateralismus a globální partnerství, migraci a rozšíření.Události, které se konaly v Granadě ve dnech 5. až 6. října za účasti mnoha institucionálních, vládních a politických aktérů z evropské scény, se odehrály v kontextu růstu a posilování EU i mimo ni. Ještě je před námi dlouhá cesta a jistě bude třeba překonávat překážky, ale pokud se každý člen zaměří na maximální úsilí o ochranu svých národních zájmů, bude stále snadnější zajistit větší prosperitu a bezpečnost pro celou Evropu.