Subscribe
Rutte novým generálním tajemníkem ve chvíli silné americké nejistoty
Summit NATO, který se konal loni 10. července ve Washingtonu, D.C., připomněl 75. výročí založení aliance mezi 12 hlavními, nyní 32 státy, které vzešly z druhé světové války. Setkání mělo zjevně nejen slavnostní, ale i společensko-politický charakter: hlavním tématem bylo podle všeho posílení ukrajinské protivzdušné obrany na úkor americké, což vyvolalo řadu obav o budoucnost transatlantického partnerství a zájmy americké národní bezpečnosti.
Z čistě technického hlediska se zejména Itálie zavázala poskytnout své systémy protivzdušné obrany dlouhého dosahu typu SAMP-T, zatímco severoevropské země, konkrétně Nizozemsko a Německo, poskytnou spolu s Rumunskem a Spojenými státy takzvané systémy „Patriot“.
Itálie zopakovala svou silnou podporu územní celistvosti Ukrajiny. Italští představitelé zdůraznili, že „hájíme právo Ukrajiny na přežití a její územní celistvost“. Cílem tohoto poselství je zdůraznit neochvějný závazek Itálie vůči NATO a posílit jednotnou frontu mezi členy aliance.
Hospodářské problémy, kterým Amerika čelí, by se neměly podceňovat. Kromě ekonomických problémů se země potýká také s bezpečnostními, politickými a vojenskými problémy. Rozhodnutí podpořit zemi, která není členem NATO, jako je Ukrajina, znamená, že Spojené státy musí tuto podporu upřednostnit před naléhavými problémy uvnitř země. To ohrožuje americké zájmy, zejména když se země již nyní potýká s problémy v souvislosti s nadcházejícími prezidentskými volbami a nedávným útokem na republikánského kandidáta a bývalého prezidenta Donalda Trumpa.
Vedoucí představitelé NATO ve snaze izolovat vojenskou podporu Ukrajině od otřesů, které by mohla způsobit případná změna vlády v USA, zvažují přijetí opatření k decentralizaci pravomocí při poskytování pomoci Kyjevu. Toto řešení samozřejmě zbavuje Američany exkluzivity a umožňuje jim přenést kontrolu nad širším rámcem NATO, ale hrozí, že se toto rozhodnutí bude jevit jako pokus o narušení americké suverenity, čímž vznikne významný precedens, byť motivovaný konečným cílem stability.
Ústřední roli v tomto smyslu hrají slova amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, který z míru činí základ své volební kampaně, zatímco Bidenova administrativa, která se svým protivníkem rovněž projevuje solidaritu, považuje magnátova slova za účelová a populistická.
Dalším klíčovým výsledkem summitu bylo zvýšení výdajů na obranu mezi členy NATO na 2 % HDP. Pokud jde o Itálii, která patří mezi země, jež dosud nezaručují dohodnutou výši vojenských výdajů, byla ujištěna o vůli a odhodlání dosáhnout tohoto cíle do roku 2028, ačkoli je třeba do výpočtu zahrnout také úsilí země, pokud jde o příspěvky jednotek a prostředků v různých operacích Aliance.
Na summitu byl rovněž uveden do funkce nový generální tajemník NATO, kterým se stal bývalý nizozemský premiér a člen Lidové strany pro svobodu a demokracii (VVD, RE) Mark Rutte. „Je mi velkou ctí být jmenován generálním tajemníkem NATO. Aliance je a zůstane základním kamenem naší kolektivní bezpečnosti. Vedení této organizace je zodpovědnost, kterou neberu na lehkou váhu. Jsem vděčný všem spojencům, že mi dali svou důvěru. Těším se, že se v říjnu s velkou vervou ujmu této funkce a vystřídám Jense Stoltenberga, který v posledních deseti letech poskytoval NATO výjimečné vedení a k němuž jsem vždy choval velký obdiv,“ píše na sociálních sítích. Jeho předchůdce Stoltenberg a řada kancléřů aliance včetně Itálie, představitelé Evropské unie a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mu okamžitě blahopřáli.
Výměna vedení může zajistit krátkodobou stabilitu, ale vyvolává obavy ohledně dlouhodobého směřování aliance a jejího souladu se zájmy USA, přestože Rutte je pro Trumpa vítanou tváří.
Obecně lze říci, že na washingtonském summitu se objevila jednotná fronta na obranu Ukrajiny a demokratických hodnot, jimiž se NATO řídí, přičemž Spojeným státům bylo adresováno jen několik málo, ale přitěžujících obav. Spojené státy se ocitly v situaci, kdy musí zajistit, aby jejich vlastní zájmy měly v aliančním programu nejvyšší prioritu.
The text was translated by an automatic system