Subscribe
Druhá kapitola Matoušova evangelia nám říká, že „když Herodes zjistil, že ho mágové oklamali, rozzuřil se a přikázal zabít v Betlémě a okolí všechny děti mladší dvou let podle data, které mu mágové sdělili“ (viz Mt 2,13-18). Judský král Herodes znal starozákonní tradice a proroctví a věděl, že zaslíbený Mesiáš bude knězem a králem. Ve strachu o svou vládu a svá privilegia nechal všechny tyto děti zabít, ačkoli Krista zachránili jeho rodiče, kteří ho ochránili před pronásledováním vládnoucí moci.
Ve 4. století byl zaveden svátek ke cti svatých neviňátek, nechtěných a nechtěných mučedníků. Východní katolická tradice si je připomíná 29. prosince, zatímco latinská tradice je slaví 28. prosince. Na úrovni Evropské unie neexistují žádné konsolidované údaje, nebo jsem je alespoň nenašel, o počtu potratů provedených v dnešní Evropě. Tyto plody jsou také nevinnými svatými, oběťmi zoufalství matek a politického a právního systému, který v mnoha zemích učinil z potratu právo. V den, kdy byly potraty v Evropě institucionalizovány, přestala být Evropa civilizací, která posunula svět k pokroku a kultuře. Tímto dnem vlastně Evropa přestala být Evropou. Aristoteles by nepochopil – a s ním miliony lidí, kteří brání realitu proti ideologii vyráběné v think tancích -, že je-li život právem, může být právem i smrt. Věci nemohou být a nebýt zároveň. To je základ naší civilizace, princip rozporu. Každý ví, dokonce i zarytí obhájci vraždy, že jakmile spermie oplodní vajíčko, vzniká nový život. V tu chvíli se objeví nová bytost, odlišná od svého otce a matky, plná stejné důstojnosti jako kterýkoli z magnátů, kteří zakládají dobročinné nadace, aby financovali mnohamilionový potratový byznys v Jižní Americe, Africe nebo Asii.
Ve Španělsku bylo v roce 2023 provedeno 103 097 potratů. Kdyby se tyto lidské bytosti narodily, problémy plynoucí z tzv. demografické zimy by neexistovaly. Španělů by bylo o více než sto tisíc více. Bylo by o sto tisíc iluzí více. Potraty však nejsou náhoda ani časová okolnost. Je to výsledek strašlivého globalistického plánování univerzit, filantropických nadací, nevládních organizací a agentur OSN.
Ve Španělsku se 18 % potratů provádí ve státních nemocnicích a zbytek, 82 %, na soukromých klinikách, které bohatnou na smrti a zoufalství. To je velmi důležitý fakt. Lékaři, zdravotní sestry, gynekologové odmítají přímo či nepřímo provádět potraty ve veřejných nemocnicích. Brání jim v tom jejich etický kodex, který je zavazuje k záchraně života. Na soukromých klinikách však za méně přísné kontroly a za velmi vysoké finanční částky, z nichž mnohé jsou pro státní pokladnu neprůhledné, provádějí potraty jiní bezohlední lékaři. 
Vedlejším obchodem je prodej pozůstatků plodů. Planned Parenthood je celosvětově působící nevládní organizace, která se zaměřuje zejména na propagaci plánování rodiny a v jejím případě na potraty, a která se v roce 2016 zapletla do skandálu – který mainstreamová média příhodně zamlčela – kvůli obchodování s pozůstatky plodů po potratech. Členové Centra pro lékařský pokrok (Center for Medical Progress), kteří se vydávali za zástupce společnosti, jež nakupuje tkáně z potracených plodů, vypracovali zprávu, která ukazuje, že vedení organizace Planned Parenthood propaguje a podporuje komerční transakce s orgány plodů získanými na jejich klinikách. O tom, že existuje plán na celosvětové rozšíření potratů, již není pochyb. Že jeho propagátoři mají dluh vůči zastaralé doktríně Malthuse, který považoval lidské bytosti za problém a šířil riziko přelidnění, je neoddiskutovatelné. Zavedení potratů na celoplanetární úrovni bylo rozvinuto prostřednictvím tzv. světových populačních konferencí. První se konala v roce 1954 v Římě, sotva tři roky před založením Evropského hospodářského společenství. Po ní následovala v roce 1965 druhá konference v Bělehradě pod sovětskou botou, kde se malthusiánské a marxistické doktríny začaly otevřeně vkrádat do agendy OSN a porodnost začala být vnímána jako problém. Ve stejné době začala Agentura Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) financovat rozsáhlé programy kontroly populace. Byla to doba antikoncepce. Lidé mohli být přesvědčeni, že mít děti je problém, a dostali prostředky, jak se mu vyhnout. Přesvědčeni o tom, že rodičovství představuje riziko, se zanedlouho začala rozvíjet teorie potratů jako práva zbavit se problému. OSN se opět dostala za železnou oponu. Třetí konference se konala v roce 1974 v Bukurešti. Ta upevnila jako doktrínu OSN názor, že hospodářský, sociální a kulturní rozvoj je spojen s demografií v opačném směru, než nám ukazuje historie. OSN prosazuje snížení počtu obyvatel ve prospěch rozvoje. Lež. Stačí se podívat na čísla Evropské unie a na to, jak pokles demografie doprovází pokles ekonomik a masivní a nekontrolované imigrační procesy. Od Bukurešti se tento problém urychlil. Nejprve v Mexiku v roce 1984 a poté v Káhiře v roce 1994 je přijat Akční program, který deklaruje neoddělitelnou souvislost mezi populací a rozvojem a zaměřuje se na podporu kontroly populace ve všech členských státech OSN. Na této konferenci přijalo 179 vlád Akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, v němž se uvádí, že „udržitelný a inkluzivní rozvoj není možný bez upřednostňování lidských práv, včetně reprodukčních práv (reprodukční práva se týkají užívání antikoncepce, potratů a ranní pilulky), bez posílení postavení žen a dívek a bez řešení nerovností, potřeb, aspirací a práv jednotlivých žen a mužů“. V letošním roce vyšly dvě knihy se stejným názvem, které se touto problematikou zabývají. Jedna z nich vyšla v Argentině a jejím autorem je Agustín Laje. Druhou ve Španělsku napsal Jorge Buxadé. Název: Globalismo.
Jistě, globalismus jako politický akční program „elit“, byrokracie Organizace spojených národů nebo Evropské unie, intelektuálů a univerzitních „expertů“, megalomanů, kteří šíří svůj strach a odmítání lidskosti, je v konečném důsledku zodpovědný za brutální změny, k nimž došlo v našich zákonech. Jednoho dne nás Evropané budou soudit.
Přímým cílem bylo vyhlášení potratů jako všeobecného práva. Zastavil ji vliv svatého Jana Pavla II. a tlak katolických a muslimských zemí. Odtud byl krok k jeho zařazení jako jednoho z cílů udržitelného rozvoje do tzv. agendy 2030, přijaté v roce 2015. Před několika týdny se Evropský parlament opět přihlásil k potratům jako k právu a vyzval k jejich zařazení do Listiny základních práv. Konzervativci, patrioti a suverenisté až na výjimky zůstali většinou v odmítavém postoji. To je Evropa. Cokoli jiného je barbarství. Dnes musíme vzpomenout na miliony nevinných svatých, kterým je rozmarně upíráno právo dýchat, vidět slunce, koupat se v moři, chodit po horách, číst knihy, poslouchat operu, vdát se, mít děti, napsat knihu, objevit novou hvězdu nebo vynalézt lék na rakovinu. Nikdy nebudeme schopni docenit zlo, které rozvojové a populační konference napáchaly na světě.