Svoboda nebo bezpečnost? Zatčení Pavla Durova

Dilema digitálních platforem.

V posledních dnech se ve zprávách objevila zpráva o zatčení Pavla Durova, zakladatele známé aplikace pro zasílání zpráv „Telegram“.
Durov byl 24. srpna zastaven při návratu z Ázerbájdžánu na vedlejším letišti Le Bouge na základě obvinění z nedostatečně moderovaného obsahu a nespolupráce s orgány činnými v trestním řízení v boji proti nezákonným činnostem, jako je obchod s drogami a podvody.
Francouzská republika obviňuje mladého ruského magnáta ze spoluúčasti na nelegálních, dětských pornografických a teroristických aktivitách, které se odehrávají na jeho platformě.
Spoluvina vyplývá ze skutečnosti, že Telegram je ze své podstaty šifrovaný a nelze jej podrobit kontrole.
Mnozí právní experti však oprávněnost těchto obvinění zpochybňují a opírají se o to, co bychom mohli označit za mantru moderní justice: „Trestní odpovědnost je osobní“.
Nebylo by tedy správné činit správce odpovědným za chování uživatelů.
Narodil se v Petrohradě a vyrůstal v Turíně, ale již několik let žije ve Spojených arabských emirátech, kde sídlí 30 miliardová centrála společnosti Telegram.
Durovovo zatčení vyvolalo poměrně dost kontroverzí ohledně již tak diskutované svobody projevu, což je téma, které bylo vždy přítomné, když se mluvilo o sociálních médiích.
Jako první se na Durovovu stranu postavil jeho kolega Elon Musk, který je také často středem pozornosti a který na své sociální síti X píše pouze jednoslovné „liberté, liberté, liberté“.
Elon Musk, o němž se věří, že je přímo spojen s X a Telegramem, by ve skutečnosti dostal od francouzského komisaře Bretona varování k moderaci a zároveň by došlo k Durovovu zatčení.
Hashtag #FreePavel se na sociálních sítích během několika hodin stal virálním a upozornil na rostoucí mobilizaci ve prospěch Durova a obranu svobody projevu.
V posledních letech aplikaci několikrát hrozilo uzavření: v roce 2022 mobilizovali Němci kvůli údajnému puči organizovanému prostřednictvím zpráv, v roce 2023 Brazílie kvůli neonacistické hrozbě a naposledy loni v březnu Španělsko kvůli porušování duševního vlastnictví.
Samotné Rusko, podnikatelova vlast, v roce 2018 pohrozilo zablokováním aplikace za to, že odmítlo poskytnout vládě klíče k dešifrování opozičních skupin, které v ní byly vytvořeny.
Obecně panují obavy, že Durovova událost vytvoří precedens: pokud je vinen on, pak musí být za viníky považováni všichni, kdo jsou zodpovědní za sociální platformy, od „nejčistšího“ Marka Zuckerberga až po nejkontroverznějšího Elona Muska.
Zdá se, že politici z pravého křídla se staví na Durovovu stranu, italský europoslanec Carlo Fidanza (FDI, ECR) na sociálních sítích píše, že zatýkání musí být vždy dobře odůvodněno, pokud mluvíme o liberální demokracii, svoboda projevu je napadána a nesmíme polevit v ostražitosti.
Kontrastní je postoj levicových stran, které se zaměřují na potřebu účinnější regulace digitálních platforem při zvládání nezákonných aktivit: Durov by proto měl reagovat na obvinění, která jsou mu kladena za vinu, vzhledem k přílišné snadnosti, s jakou v rámci jeho aplikace docházelo k trestné činnosti. Aféra Telegramu otevírá také dva další významné scénáře: první se týká sítí VPN, které umožňují navigaci z jiné IP adresy, než na kterou je člověk skutečně připojen k internetu, a umožňují tak v některých případech významné hackerské útoky, přesto se nikomu (zatím) nezdálo o tom, že by zastavil aplikace jako Proton nebo NordVPN; druhý se týká nových zpravodajských technik, které pokud zastaví vyšetřování teroristů nebo sítí s dětskou pornografií, protože nemají kódy k dešifrování zpráv, pravděpodobně budou muset zcela přehodnotit svou pracovní funkci.
Závěrem lze říci, že zatčení Pavla Durova představuje významný zlom v debatě o svobodě projevu, odpovědnosti digitálních platforem a regulaci kybernetické bezpečnosti v Evropě.
Důsledky této události mohou ovlivnit nejen budoucnost Telegramu, ale i digitální komunikační prostředí obecně.
Ve Francii představuje přelomový případ, který vyvolává zásadní otázky týkající se svobody projevu a odpovědnosti digitálních platforem.
Napětí mezi potřebou zajistit veřejnou bezpečnost a právem na svobodu projevu je aktuálnější než kdy jindy.
S vývojem případu Durov bude zásadní sledovat celosvětovou reakci a právní důsledky, které z toho vyplynou, a to nejen pro Telegram, ale i pro budoucnost digitální komunikace na celém světě.